PŘEHLEDNĚ: Slovenské volby se blíží. Kdo je favoritem, černým koněm a kdo si jde pro porážku?

Na Slovensku se na konci září uskuteční předčasné volby do Národní rady. Který z politiků má největší šance na vítězství? Kdo může naopak překvapit a stát se černým koněm voleb? A jak si stojí strany, které doposud byly ve vládě? Podívejte se v přehledném článku CNN Prima NEWS, kdo je kdo ve slovenském volebním klání.

Favorit voleb: Směr-SD

Předseda: Robert Fico

Tady není pochyb. Aktuálním favoritem slovenských předčasných voleb je Směr-SD. Trojnásobný expremiér Robert Fico usiluje o své čtvrté premiérství a průzkumy jej už několik měsíců stavějí do popředí. Před časem se zdálo, že je Ficova politická kariéra již mrtvá a stejně tak i jeho strana, ale kvůli chaosu, který předváděly vlády Igora Matoviče a Eduarda Hegera, se dokázal vrátit zpět na výsluní.

Fico se však změnil. Aspekt sociálně demokratické politiky je jasně upozaděn. Místo toho přesedlal na čirý populismus a národovectví. Fico svoji rétoriku silně zradikalizoval. Kupříkladu vystupoval proti očkování a opatřením proti koronaviru a aktuálně hlásá, že by Slovensko nemělo pomáhat Ukrajincům v jejich obraně proti ruským agresorům.

Jedna věc je však vítězství ve volbách a další pak jednání o koalici. Zatím se zdá, že by se mu nabízeli pouze dva potenciální spojenci. S Ficovým Směrem by podle všeho do společné vlády šly pouze krajně pravicové hnutí Republika a nacionalistická Slovenská národní strana, u níž je otázka, zda se do Národní rady probojuje.

MOHLO VÁM UNIKNOUT: Vrátí se Slovensko do rukou Roberta Fica?

Dominoval, ale ztrácí dech: Hlas-SD

Předseda: Peter Pellegrini

Členové Směru, kteří byli před časem nespokojení se směřováním své strany, se v čele s Pellegrinim sebrali a založili novou stranu Hlas-SD. Mnozí kritici, ať už komentátoři, či sami politici, však Pellegriniho partaj často posměšně označují za Směr 2. Pellegrini se coby někdejší Ficův korunní princ a bývalý premiér mohl zprvu opřít o až neuvěřitelnou podporu. Jeho Hlas se po mnoho měsíců držel v čele průzkumů, a to s obrovským náskokem před svými pronásledovateli. Přitom se jednalo o novou stranu, leč s politiky, kteří již na scéně nějaký čas jsou.

Poslední měsíce však Pellegrinimu evidentně dochází dech. Jeho strana vytrvale ztrácí a před časem ji překonal Ficův Směr, k němuž zřejmě zamířila část dosavadních příznivců Hlasu. Některé průzkumy už navíc Hlas dávají až na třetí příčku. A to partaji coby marketingový expert vypomáhá i jeden z tvůrců kampaní českého expremiéra Andreje Babiše z ANO Marek Hanč, jak před časem informovala CNN Prima NEWS.

Podstatná část slovenské veřejnosti si klade otázku, s kým by se Pellegrini po volbách mohl spojit. Možnost, že by nakonec vytvořil koalici s Ficem, je stále ve vzduchu, část pravicových a středových stran navíc odmítá s Pellegrinim cokoliv mít. Jiná varianta hovoří o široké koalici, v níž by nebyl ani Fico, ani většina zástupců vlád Matoviče a Hegera. Bez Hlasu by se ovšem takřka jistě neobešla.

Černý kůň voleb: Progresivní Slovensko

Předseda: Michal Šimečka

Liberální strana Progresivní Slovensko (PS), ze které před lety vzešla i současná slovenská prezidentka Zuzana Čaputová, je aktuálně považována za potenciálního černého koně voleb. Vytrvale totiž sbírá podporu a daří se jí využívat své momentum. Poměrně silná je také na sociálních sítích, sbírá zejména mladé a prozápadně orientované voliče.

Stranu vede místopředseda Evropského parlamentu Michal Šimečka, který mimochodem má české kořeny. Jeho otcem je česko-slovenský spisovatel a novinář Martin M. Šimečka, jeho dědeček Milan Šimečka byl pro změnu filozof, jenž pocházel z Bohumína. Partaj vede od loňského května.

Progresivní Slovensko se v posledních průzkumech střídá na druhé pozici s Pellegriniho Hlasem. Je možné, že právě Šimečkova partaj se stane jakousi novou nadějí prozápadně orientovaných Slováků. Na druhou stranu však pro ni bude velmi složité vytvořit koalici kvůli liberálním názorům. Velmi často se PS střetává například s Křesťanskodemokratickým hnutím (KDH) a dalšími třeba v otázce manželství pro všechny. Bude pro případnou spolupráci odpor vůči Ficovi silnější?

MOHLO VÁM UNIKNOUT: Zuzana Čaputová už nebude kandidovat na prezidentku Slovenska

Ústup ze slávy: Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti

Předseda Igor Matovič

V roce 2020 se Igor Matovič a jeho hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO) dotkli pomyslného politického nebe. Politik známý svým prchlivým a bouřlivým vystupováním dokázal mistrně využít nevoli Slováků znechucených vraždou novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové i korupčních kauz Ficova Směru a ovládl tehdejší volby s 25 procenty hlasů. O vítězi nebylo pochyb a Matovič se ujal premiérské funkce. Navíc měl za sebou koalici s ústavní většinou.

Projevila se však jeho kontroverzní povaha. Jeho vládnoucí období bylo plné hádek, střetů s koaličními partnery a hlavně chaosu, který kolem sebe Matovič šířil. Příkladem za všechny budiž jeho dohoda s Ruskem o dodání dvou milionů dávek vakcíny Sputnik V, ačkoliv si nic takového s vládními kolegy nedomluvil. Tato aféra jej stála post šéfa vlády. Další střety pak vedly k odchodu strany Svoboda a Solidarita (SASKA) z koalice a nakonec i k vyslovení nedůvěry vládě Eduarda Hegera, který za Matoviče zaskočil.

Dnes je situace taková, že Matovičovo OLaNO se drží zhruba mezi pěti a deseti procenty podpory. Nyní se snaží zaujmout voliče jízdou po slovenských městech ve starých italských fiatech, jako jedno z hlavních témat stále využívá svůj nápad dát každému slovenskému voliči za účast ve volbách 500 eur. Zejména ale hlásá, že Slovensko nechce „prodat mafii“.

„Polepšená“ krajní pravice: Republika

Předseda: Milan Uhrík

Na slovenské politické scéně již delší dobu figuruje i krajní pravice. Pryč jsou ale zřejmě časy s bývalým županem Banskobystrického kraje Marianem Kotlebou, o slovo se hlásí nová strana. Je však plná lidí, kteří se do politických funkcí dostali právě díky Kotlebovi.

Skupina jeho zákonodárců v čele s europoslancem Milanem Uhríkem před časem opustila Kotlebovu LSNS a založila si hnutí s názvem Republika. Tvrdí, že se polepšili. Jedním z těchto „napravených“ je třeba poslanec Milan Mazurek, který byl dříve odsouzen za projevy rasismu či šíření nepravd, a třeba šéfredaktor webu Aktuality.sk Peter Bárdy ho označil za neonacistu.

Aktuální podpora Republiky se podobně jako u OLaNO pohybuje mezi pěti a deseti procenty. Pro většinu politických stran na Slovensku se jedná o hnutí, se kterým nechtějí nic mít. Výjimkou je však Fico. Ten již s Uhríkem spolupracoval na získávání podpisů k referendu, kterým chtěl vyvolat co nejbližší předčasné volby.

MOHLO VÁM UNIKNOUT: Na Slovensku skončil i úřednický ministr

Návrat tradiční strany: Křesťanskodemokratické hnutí

Předseda: Milan Majerský

Křesťanskodemokratické hnutí (KDH) bylo součástí politické scény našich východních sousedů ještě před rozdělením Československa. Hned několikrát se podílelo na tvorbě vládní koalice. Díky KDH se dokázal držet u moci Mikuláš Dzurinda a po nějaký čas také Iveta Radičová. Od roku 2016 však v Národní radě chybí.

Negativní trend by chtěl změnit nynější předseda partaje a župan Prešovského kraje Milan Majerský. Řada posledních průzkumů odhaduje, že tentokrát by KDH už měla překročit pětiprocentní hranici. Jistotu však bude mít až po volbách.

Partaj je považována za silně konzervativní se středopravicovým zaměřením. Mnozí Slováci by si ji představovali v koalici, ve které by nebyl Robert Fico. To by však vyžadovalo spolupráci mezi KDH a Progresivním Slovenskem, přičemž tyto dvě strany se v mnoha věcech absolutně neshodnou. Například v otázce manželství pro všechny.

Pomoc „Babišova génia“: Svoboda a Solidarita

Předseda: Richard Sulík

Dlouhá léta byla pro slovenské liberálně a proevropsky orientované voliče jedničkou Svoboda a Solidarita (SASKA), tedy strana, v jejímž čele už dlouhá léta stojí někdejší předseda Národní rady a bývalý vicepremiér Richard Sulík. Poslední roky však partaji nepřejí.

Sulíkova strana totiž loni po sérii osobních střetů s Matovičem opustila vládnoucí koalici a pár měsíců nato se podílela na vyslovení nedůvěry. Pro mnohé voliče to bylo odrazující, protože podobným způsobem Sulík zapříčinil v roce 2011 pád vlády Radičové, čímž umožnil návrat Fica. Je klidně možné, že svým krokem nyní způsobí, že se historie zopakuje.

Aktuální podpora SASKA je jen těsně nad pěti procenty. Zatím tomu nijak nepomáhá ani fakt, že strana začala spolupracovat s českým marketingovým expertem Markem Prchalem, který se léta podílel na kampani expremiéra Andreje Babiše, a sám český expremiér jej označil za „génia sociálních sítí“. Je také téměř jisté, že Sulík by v případě vzniku koalice už nešel znovu do vlády s Matovičem, protože mezi nimi je patrná mimořádná osobní zášť.

Jak ustát skandály: Jsme rodina

Předseda: Boris Kollár

O voliče chce zabojovat také další strana, která donedávna působila ve vládní koalici, a sice Jsme rodina. V jejím čele je současný předseda Národní rady Boris Kollár, známý svým atypickým stylem života a peprnými výroky na adresu třeba LGBT komunity. Kollár vede hnutí, které označuje za konzervativní, ale sám má hned 13 dětí s 11 ženami, přičemž žádnou z nich si nikdy nevzal.

Aktuálně se na Slovensku řešila kauza právě s jednou z jeho „matek“. Obvinila totiž Kollára, že ji před lety zbil do bezvědomí. Šéf parlamentu emotivně prohlásil, že ženu sice „profackoval“, ale zdůvodňoval to tím, že měla na životě ohrozit jejich tehdy malého syna. Na svoji funkci rezignovat odmítl.

Tato kauza však není hlavní věcí, kterou hnutí Jsme rodina musí v poslední době řešit. Podpora Kollára značně klesla a pohybuje se těsně nad hranicí volitelnosti. Na druhou stranu to však vůbec neznamená, že by po volbách nemohlo hrát prim. Snadno by totiž mohl sehrát roli bohaté nevěsty, kterou bude vícero subjektů lákat ke spolupráci. Využije toho Kollár?

Comeback „kapitána Danka“: Slovenská národní strana

Předseda: Andrej Danko

Stejně jako KDH je i  Slovenská národní strana (SNS) na politické scéně velmi dlouho, ale poslední roky v Národní radě chyběla. Poslední průzkumy však stranu Andreje Danka posílají těsně nad pětiprocentní hranici.

Zmiňovaný Danko je poněkud svérázná postava. V roce 2016 vytvořil koalici s Ficovým Směrem a stal se šéfem slovenského parlamentu. Tehdy proslul například tím, že se v médiích objevil viditelně pod vlivem alkoholu. Za bizarní pak mnozí Slováci považovali jeho tiskovou konferenci, na které obhajoval své povýšení do hodnosti kapitána v záloze v době, ačkoli byl předtím pouze desátníkem, přičemž ministrem obrany byl člen jeho SNS. Danko tehdy po dotazu, zda se hodnosti vzdá, políbil před novináři kapitánské výložky. Posměšná přezdívka „kapitán Danko“ mu již zůstala.

Kromě toho se hovořilo o jeho propojení s mafiánskými kruhy a rovněž se ukázalo, že neměl získat titul JUDr., neboť jeho rigorózní práce byla de facto opsaná z několika knih. Jeho návratem do Národní rady by však Fico získal takřka jistého spojence.

(Téměř) jistá porážka: Demokraté

Předseda: Eduard Heger

O expremiéru Hegerovi už řeč byla. Bývalý Matovičův sekundant se pokoušel po zhruba dva roky zachránit, co jeho tehdejší stranický šéf napáchal, a snažil se vládní koalici držet pohromadě. Neuspěl, a to ani přesto, že se od Matoviče odstřihl a s dalšími bývalými členy OLaNO přišel se stranou Demokraté.

Na papíře má Hegerova partaj zajímavé vyhlídky. Vede ji bývalý premiér a najdeme zde někdejší ministry, třeba donedávna šéfa resortu obrany Jaroslava Nadě či exministra životního prostředí a předlistopadového disidenta Jána Budaje. Straně se však dlouhodobě nedaří a pohybuje se pod pěti procenty. Heger se kvůli tomu vzdal pozice jedničky na kandidátce, kterou přenechal lékařce Andree Letanovské.

Poslední průzkumy naznačují, že se podpora Demokratů mírně zvedá. Hranice pěti procent je však stále nepřekonaná. Navíc je otázkou, zda by si jiné strany po volbách chtěly spoluprací s Hegerem špinit ruce. Je totiž podepsán pod nynějšími předčasnými volbami a depresí Slováků.