přijímací zkoušky

Základní škola by se zkrátila o rok, zato dva roky střední navíc by přibyly povinně pro všechny. Poslankyně Renáta Zajíčková (ODS) navrhuje reformu školství, kterou chce stihnout prosadit v příštím volebním období. Experti ve vzdělávání na pondělní konferenci, kde Zajíčková plán představila, ale upozornili, že návrh má trhliny a může narazit na spoustu problémů. Podle senátora Jiřího Růžičky (TOP 09) může navíc prosazení reformy trvat výrazně déle, než poslankyně předpokládá. Řekl to pro CNN Prima NEWS.

Ministerstvo školství plánuje na letní prázdniny inventuru systému přijímacího řízení na střední školy, které bylo letos poprvé plně elektronické. Bude se zabývat jeho harmonogramem a počítá se s úpravami jednotlivých termínů či lhůt na základě zpětné vazby od ředitelů středních škol. Novinářům to v pátek řekl ministr školství Mikuláš Bek (STAN), který přijel předat vysvědčení žákům devátých tříd školy v Ořechově na Brněnsku.

Ve druhém kole přijímacích zkoušek se na střední školy v Česku nedostalo 701 žáků devátých tříd. Celkem se jich hlásilo 6 293, uspělo tedy 89 procent z nich, sdělilo ministerstvo školství. Nejvíce nepřijatých – 349 bylo z Prahy, ze Středočeského kraje neuspělo 168 deváťáků.

Nedostatečné kapacity tuzemských středních škol nutí nadějné české talenty, aby zkusily své štěstí spíše v zahraničí. Někteří dokonce přeskočili přijímací zkoušky v ČR a rovnou vsadili svůj čas a úsilí na známé školy ve Spojených státech, Velké Británii či Německu. A neskrývají radost – nejen z přijetí ke studiu, ale také s průběhem přijímaček. Jak vypadá celý proces, co chtějí školy od uchazečů vědět a v čem se liší od českých jednotných testů?

Nedostatečné kapacity na středních školách vyhánějí do zahraničí mladé české premianty. Ukazuje se, že je někdy paradoxně jednodušší se dostat právě na prestižní lyceum ve Francii či Německu než na gymnázium v Praze. A to včetně získání studijního stipendia. „Což je absurdní. Děti pak nemají šanci se pořádně rozvinout,“ řekla redakci CNN Prima NEWS Markéta Valášková, matka jednoho z „neúspěšných talentů“, kterému se ale poštěstilo v Mnichově.

Více než polovina dětí u osmiletých gymnázií a přes dvě třetiny uchazečů o šestileté obory – tolik neúspěšných zájemců o studium na středních školách přinesly první úvodní přijímací zkoušky. Nyní mají druhou šanci získat židli ve třídě – Cermat zveřejnil v Digitálním přihlašovacím systému (DiPSy) seznam škol, které mají ještě volné kapacity. Na co se připravit, které termíny neprošvihnout a komu pomůže odvolání?

Uchazeči o studium na středních školách, kteří dosud neuspěli v přijímacím řízení, mohou od úterního rána podat v systému DiPSy přihlášku do druhého kola. Musí tak učinit nejpozději do pátku 24. května do 23:59 hodin. Ve druhém kole je na gymnáziích 1 567 volných míst, většinu z nich ale nabízejí soukromé školy. Nejvíce zájemců se může dostat na čtyřletý obor, na víceletá gymnázia může nastoupit ještě 310 dětí. Dohromady nabídlo téměř 2 900 středních škol 25 720 míst. Vyplývá to z údajů, které poskytl ředitel organizace Cermat Miroslav Krejčí.

Touto dobou se měl Tomáš spíše radovat. Jeho píle se vyplatila a dostal se na střední školu, na kterou chtěl nejvíce. Stovky jiných dětí takové štěstí neměly. I přesto mu ale není příliš do smíchu – jeho tři nejlepší kamarádi totiž nakonec nastoupí společně jinam. Všichni se shodou náhod dostali na osmiletý obor, který si Tomáš dal do pořadníku až na druhé místo. A třebaže by na body splnil veškeré podmínky k zápisu na studium, udělat to nemůže. Alespoň ne s novým systémem na přihlášky.

Je potřeba říct, že Cermat a ministr školství Mikuláš Bek (STAN) šli do velkého rizika. Já bych si na to netroufl, řekl ve vysílání CNN Prima NEWS bývalý šéf resortu Robert Plaga o změnách u přijímacích zkoušek. Zmínil také podfinancování vysokého školství v Česku. Podle něj by pomohlo rozdělení agendy na dvě ministerstva.

V prvním kole přijímacího řízení uspělo téměř 94 procent uchazečů, kteří se hlásili na střední školy z devátých tříd základních škol. Novinářům to ve středu řekl ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Podle ministerstva se z devátých tříd základních škol hlásilo více než 99 tisíc žáků, na žádnou střední školu nebylo v prvním kole přijato asi 6000 z nich. Většina uchazečů byla přijata na obor, na který chtěla nejvíce, z přijatých žáků z devátých tříd základních škol to bylo 75 procent uchazečů, uvedli zástupci ministerstva.

Už v noci na středu se žáci i jejich rodiče definitivně dozvědí, jestli se dítě dostalo na vytouženou střední školu. Výsledky přijímaček se objeví v systému Dipsy. Proces zveřejnění ale jen pár hodin před spuštěním zkomplikovali ředitelé některých škol. Při vytváření pořadníku přijatých studentů udělali chyby a Cermat je na poslední chvíli napravuje. Část expertů se navíc obává, že počítačový systém nápor nevydrží.

Ve středu se tisíce dětí dozví výsledky přijímacího řízení na střední školy. Je třeba počítat i se zklamáním, proto ředitelka pedagogicko-psychologické poradny Galina Jarolímková ve vysílání CNN Prima NEWS rodičům neúspěšných uchazečů doporučila, aby je hlavně podpořili a společně našli řešení. Je vhodné si zjistit, která škola má volná místa pro druhá a třetí kola.