Poslanecká sněmovna
Poslanecká sněmovna dnes celý den projednávala senátní návrh na podání ústavní žaloby na prezidenta republiky Miloše Zemana. Žaloba, mimo jiné z pera senátora Václava Lásky, je mimořádné obsáhlá, šanci na podporu ale měla už předem spíše malou. Ministryně financí Alena Schillerová v průběhu diskuze neudržela nervy na uzdě a v emotivním prohlášení uvedla citaci, že „žaloba je opoziční a senátorská špína“. Nakonec poslanci krátce po sedmé hodině její pod
Aby žaloba prošla, muselo by pro ni zvednout ruku alespoň 120 poslaneckých zákonodárců. Žalobu chtějí podpořit opoziční strany jako TOP 09, Piráti a STAN. Vládní koalice hnutí ANO společně se sociální demokracií žalobu odmítly podpořit. Stejně chce postupovat i KSČM, která vládu podporuje a SPD, jejíž předseda Tomio Okamura včera razantně odmítl senátní návrh podpořit.
Online reportáž
19:01 Během několika málo minut po přestávce poslanci ve veřejném hlasování odmítli podání žaloby proti prezidentu republiky k Ústavnímu soudu pro hrubé porušení Ústavy. Pro podání žaloby bylo 58 poslanců, proti se vyjádřilo 62 poslanců.
18:50 Poslanci nebudou hlasovat tajně ani po jménech. Momentálně mají osm minut přestávku.
18:46 Senátor Tomáš Goláň: „Pro mě je moc pouze odpovědnost, ale odpovědnost může unést jen ten, kdo se nebojí,“ uvedl a zmínil, že dnes se ve Sněmovně kopalo. Pak se vrátil k tomu, že v úvodu dnešního projednávání apeloval na to, aby se věcně mluvilo o žalobě. Senát si podle něj nezasloužil útoky, které proti němu zazněly.
18:39 Miroslav Kalousek (TOP 09) se pohoršil nad tím, že za dobu, kterou coby pamětník v parlamentu pamatuje, nezažil, že by se kdy na některé kolegy ze senátu sneslo takové množství urážek jako dnes a vyjádřil předkladatelům žaloby úctu.
18:32 Václav Klaus ml. (Trikolóra): „Vážení kolegové, ukradli jste mi mé sny, dětství a teď jste mi ukradli i celé odpoledne,“ začal s odkazem na proslov Grety Thunberg na plénu OSN za úsměvu přítomných bývalý člen ODS a uvedl, že hnutí Trikolóra nepodpoří žalobu. Pokud si položíme otázku, zda se chová prezident Zeman fatálně jinak, než jeho dva předchůdci, uvedl Klaus, pak podle něj trochu ano, ale má taky trochu jiný mandát. Dodal, že populisti, kteří teď nejvíce křičí, svého času populisticky přímou volbu prezidenta prosadili. Protože čekali, že vyhraje někdo jiný, třeba Petr Pithart.
18:25 Miroslava Němcová (ODS) reagovala na osm bodů ústavní žaloby na prezidenta a coby „pamětnice“ (svými slovy) vzpomíná na některé starší události, např. na úřednickou vládu Jiřího Rusnoka a na podmínku počtu 101 podpisů a posléze notářsky ověřených podpisů, kterými si prezident podmiňoval složení vlády - ještě před ustavením úřednické Rusnokovy vlády. „Toto byla svévole prezidenta, kterou chtěl obejít parlament,“ uvedla Němcová, podle které pak vznikla vláda jeho přátel, které si zavázal jejich podporou při prezidentských volbách. Také hovořila o tzv. lánském puči proti tehdejšímu budoucímu premiérovi Bohuslavu Sobotkovi. Zmínila také zdráhání s nejmenováním některých profesorů z důvodu jejich zadání si s komunistickým režimem, zatímco u premiéra a u předsedy KSČM a celé strany, která podporuje současnou vládu, mu to nevadí. Podle Němcové vykonal senát dobrou práci - co se týká ústavní žaloby. Byla by přitom ráda, kdyby se žaloba dostala k Ústavnímu soudu. Miloš Zeman se podle ní podílí na destrukci Ústavy.
18:01 Josef Hájek (ANO) reagoval na poslance Lipavského, který ho zmínil ve svém projevu. Dále uvedl, že by chtěl využít přímého přenosu a oznámit občanům, že „vyšetřovací komise OKD finišuje se svou zprávou. Měli bychom ji projednávat na říjnové schůzi a doufám, že Česká televize zajistí přímý přenos.“
17:53 Helena Langšádlová (TOP 09) se přidala k Janu Lipavskému a dodala, že vše si lze dohledat ve veřejných zdrojích, a to včetně veřejné části zprávy BIS, která hovoří o riziku ze strany Ruska a Číny. Podle Langšádlové prezident hájí zájmy Ruska a Číny.
17:39 Jan Lipavský (Piráti) v proslovu rozebral výroky a jednání prezidenta Zemana v kauze Skripal a novičok. Uvedl, že se prezident postavil proti postoji partnerských států ČR a partnerům v NATO.
17:09 Proti podání žaloby vyrukovala exministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO). Uvedla, že „odmítá pokračovat v boji o tom, kdo by měl nebo neměl být prezidentem, prostřednictvím ústavní žaloby.” Zmínila svůj respekt k předsedovi Ústavního soudu Pavlu Rychetskému, ale coby právnička uvedla, že ona sama vidí její interpretaci a výklad z jiného úhlu pohledu. „Neměli bychom zapomenout na princip dělby moci a přenechat Ústavnímu soudu to, co náleží nám, suverénnímu zákonodárci. My bychom měli definovat, co je hrubé porušení Ústavy a ústavního pořádku,“ uvedla s tím, že spoléhat se na to, že to za poslance vyřeší Ústavní soud, je lehkomyslné a nezodpovědné.
16:38 Pro podání ústavní žaloby se vyslovil poslanec Marian Jurečka (KDU-ČSL). Pokáral přitom kolegy, že je nevhodné, aby u takových okamžiků, jako je jednání o ústavní žalobě na prezidenta, absentovalo tolik poslanců. Ve sněmovně jich v tu chvíli mělo chybět šest desítek. Podle Jurečky, který věří v rovnost před zákonem, by prezidentovo konání měl posoudit soud.
16:31 S emotivním projevem proti schválení ústavní žaloby přišel Jaroslav Foldyna (ČSSD). Ironicky uvedl, že jistí senátoři se umí pěkně točit a stahovat králíky a mají pěkná, do půl pasu svlečená těla, ale veřejnost dala prostor zdravému rozumu a politice, kterou reprezentuje Miloš Zeman. Narážky směřovaly k neúspěšným prezidentským kandidátům z minulé prezidentské volby - Jiřímu Drahošovi a Markovi Hilšerovi.
16:24 Poslanec Jan Čižinský (KDU-ČSL) přišel s návrhem, aby Poslanecká sněmovna o ústavní žalobě hlasovala tajně. Podle jeho názoru by tak poslanci mohli rozhodovat podle svého svědomí a nebyli by vázáni dohodami jednotlívých stranických klubů.
14:30 O půl třetí začaly ústní interpelace. Poslanci se vrátí k projednávání žaloby až po nich.
13:01 Jednání v Poslanecké sněmovně je do 14:30 přerušeno.
12:59 Poslankyně Miroslava Němcová (ODS) se pře se Zuzanou Ožanovou (ANO) ohledně termínu hrubého porušení ústavy. Obě zákonodárkyně se opírají o výklad „svých“ ústavních expertů. Ožanová připomněla výklad profesora Aleše Gerlocha a Němcová argumentovala výkladem Jana Kysely a Filipa Wintera.
12:45 Podle místopředsedkyně TOP09 Markétě Pekarové Adamové v současnosti funguje v ČR poloprezidentský systém, který se opírá o umělou váhu hlasů, na jejichž základě byl Miloš Zeman zvolen.
12:25 Proti projevu Schillerové se vymezil i poslanec Jakub Michálek (Piráti), Marián Jurečka (KDU-ČSL), Marek Výborný (KDU-ČSL) i Miroslava Němcová (ODS).
12:20 „Přijde mi naprosto nepřijatelné za prvé útočit takhle proti Senátu a za druhé útočit takhle proti svobodné diskuzi v parlamentě. To končí vždycky diktaturou,“ řekl v reakci na projev Schillerové Jan Čižinský z KDU-ČSL.
12:19 Ministryně financí Alena Schillerová neudržela nervy na uzdě a emotivně se opřela do opozice i senátorů, když řekla, že v případě žaloby proti prezidentovi Zemanovi se jedná o „opoziční a senátorskou špínu.“
12:18 „V Americe začal impeachment kvůli jednomu jedinému rozhovoru, a my tady máme těch skutků několik,“ připomněl poslancům Goláň a vymezil se tak proti projevu Radima Fialy (SPD).
12:15 „Senát je 81 vítězů, tam jde každý nejprve se svojí vlastní osobou a pak teprve se stranou,“ připomněl poslancům senátor Tomáš Goláň (nestraník). Senátor tím popřel, že by byl součástí „jakéhosi demobloku.“
12:01 „Váha síly mandátu není odvislá od počtu voličů, ale od toho, že byl někdo demokraticky zvolen,“ odmítl předseda lidovců Marek Výborný argumenty některých svých předřečníků. Podle některých koaličních poslanců má právě Miloš Zeman velkou váhu mandátů, a to díky přímé volbě. Podle Výborného tento argument v případě žaloby „vůbec neplatí.“
11:50 Radim Fiala (SPD) mluví o „majdanizaci“ politiky. Fiala cituje slova prezidenta Donalda Trumpa z projevu, který pronesl v OSN. Kromě toho nepřímo přirovnal žalobu na Miloše Zemana k zahájení procesu impeachmentu proti americkému prezidentovi. „SPD bude bránit národní kořeny… principy a tedy i prezidenta republiky,“ uzavřel Fiala.
11:39 „Myslím si, že bychom si měli dát jako další bod vymezení kompetence mezi Sněmovnou a Senátem… Senát se nám často snaží vnutit svou vůli, která je důležitá pro shválení státního rozpočtu. Tvůrci ústavy přece dobře věděli, proč nemá mít druhá komora vliv na státní rozpočet.“ Předseda komunistů Vojtěch Filip se dále věnuje vymezení mezi Sněmovnou a Senátem.
11:34 „Pokud má prezident jiný názor, tak na něj podáme žalobu?“ ptá se směrem k Senátu Filip. „Kde jsme se to ocitli? Proč to senátoři dělají? Tomu opravdu nerozumím. Jestli si mysleli, že to bude spojovat společnost, tak to jsou na omylu,“ myslí si předseda KSČM.
11:30 „Pokud někdo nerespektoval vůli Sněmovny, tak to byl Václav Havel,“ opřel se do zesnulého první prezidenta České republiky předseda komunistů Filip. „Také jsme jej za to nežalovali,“ dodal.
11:14 Předseda ODS Petr Fiala si od schválení žaloby Poslaneckou sněmovnou slibuje, že Ústavní soud ČR „konečně jasně vymezí prezidentovy pravomoci“. To je také jedním z důvodů, proč chce Fiala žalobu podpořit.
10:40 „Nechci komentovat aktivistický pohled senátora Lásky... Myslím si, že je dobře, že Senát vyslal takové zástupce, jelikož to o něčem vypovídá. Ta nenávist z něj (Lásky) úplně stříkala, já jsem seděl nedaleko a jsem úplně mokrý,“ komentoval Faltýnek (ANO) úvodní řeč senátora Lásky.
10:26 „Jsme pro občany opravdu drazí a nevidím důvod, proč tady plýtvat prostředky daňových poplatníků nad takovými právními nesmysly,“ řekl poslanec Okamura z SPD.Během jeho řeči souhlasně přikyvovala ministryně financí Alena Schillerová, která sedí přímo v první řadě za řečnickým pultem.
10:06 „Sněmovna je ta, kdo k případné žalobě dá či nedá souhlas. Každá z komor českého Parlamentu, Senát i Sněmovna nese odpovědnost za své rozhodnutí, neexistuje žádný vztah podřízenosti ve věcech této žaloby, jak by mohlo dělení na policistu a státního zástupce evokovat,“ připomněl Láska poslancům ústavní pořádek. Z toho podle Lásky, také plyne fakt, že Senát nepíše žalobu tak, aby se líbila poslancům, ale aby uspěla před Ústavním soudem.
10:05 „Já musím odmítnout tezi, že Senát je něco jako policejní vyšetřovatel a Sněmovna něco jako státní zástupce. To také zaznělo na jednání ústavněprávního výboru. Tak to opravdu není. Senát je žalobce i vyšetřovatel v jednom. Je ten, kdo podání žaloby iniciuje. Ten, kdo ji musí sestavit a nést odpovědnost za její politický text. A také ten, kdo ji bude případně hájit před Ústavním soudem ČR,“ říká Láska.
10:04 „Apeluji na některé z vás, přestaňte se na politiku dívat jen svou optikou… prosím vás, abyste neuráželi mé kolegy a kolegyně tím, že řeknete, že se jedná o kampaň,“ říká Láska. „Nikdo se svojí volbou netajil,“ dodal.
9:30 Senátor Václav Láska Sněmovně odprezentoval jednotlivé body žaloby na prezidenta. Zdůraznil, že se pod žalobu podepsali i senátoři, kteří budou v příštích volbách obhajovat svůj mandát ve volebním obvodu, kde Zeman při prezidentských volbách získal více jako šedesát procent hlasů. To podle něj jen podtrhuje vážnost a váhu žaloby.
Prezident měl usilovat o změnu poměrů v politické straně
V žalobě se mimo jiné uvádí, že přestože prezident věděl, že v Poslanecké sněmovně je většina, tak ji ignoroval a jmenoval vládu Jiřího Rusnoka. Prezident měl také prostřednictvím neveřejných jednání usilovat o zásadní změnu vnitřních poměrů v politické straně, konkrétně o odstavení předsedy ČSSD Bohuslava Sobotky. Poté údajně zatížil proces jmenování vlády nepřiměřenými průtahy, které vedly k tomu, že vláda, jež měla od samého počátku ustálenou většinu v Poslanecké sněmovně, byla jmenována až 95 dní po volbách, tedy 29. ledna 2014. Prezident republiky tak měl podle žaloby hrubým způsobem zasáhnout do principu, že politický systém je založen na svobodném a dobrovolném vzniku a volné soutěži politických stran respektujících základní demokratické principy.
Zeman měl také deklarovat avizovanou demisi vlády tak, že ji vztáhne pouze na předsedu vlády, a navíc odmítl vyhovět návrhu premiéra Sobotky na odvolání ministra financí Babiše – tím podle senátorů nerespektoval ústavní pořádek. Prezident měl také otálet se jmenováním předsedy vlády v demisi, aniž by hledal politické řešení. Výsledkem toho bylo, že vláda vládla bez důvěry více jak pět měsíců.
Senátoři viní prezidenta i z porušení povinnosti jmenovat člena vlády na návrh předsedy vlády. Nejen v případě odmítnutí odvolání Antonína Staňka z postu ministra kultury a následné jmenování Michala Šmardy na pozici ministra kultury, ale i v případě odepření jmenování Miroslava Pocheho ministrem zahraniční. Dále senátoři viní prezidenta například i z toho, že vyvíjel neformální tlak na předsedu Nejvyššího soudu Josefa Baxu a neformálně mu nabízel, že pokud mu Baxa vyhoví, tak se stane předsedou Ústavního soudu. Tím měl Zeman usilovat o ohrožení ústavního principu nezávislosti soudní moci.
Dalibor Zítko, Tomáš Vyoral
