Proč dnes už nestačí teorie? Manažerské programy míří na změnu myšlení lídrů
Výběr redakce
Manažerské vzdělávání dnes prochází výraznou proměnou. Firmy hledají lídry, kteří se dokážou orientovat v rychle se měnícím prostředí, a studenti očekávají praktické výsledky. NEWTON University sází na komunitu, zážitkový výcvik a práci s osobní zakázkou, jak vysvětlují Jiří Koleňák a Karel Novotný.
Manažery dnes čeká úplně jiný svět, než jaký znali před pár lety. Tlak na výkon, rychlé změny a přetlak informací. A zároveň očekávání, že si s tím vším poradí a podrží svůj tým. Právě proto se redakce rozhodla podívat blíž na to, jak se vlastně dnešní lídři učí. A proč má smysl zajímat se zrovna o přístup NEWTON University, která se výukou manažerů dlouhodobě zabývá.
K rozhovoru jsme přizvali doc. Jiřího Koleňáka, výkonného ředitele NEWTON University, a Karla Novotného, vedoucího NEWTON Business Acceleratoru. Oba se shodují na jednom: vzdělávání musí mít pro člověka osobní význam, jinak se nic nezmění.
„První otázka není co, ale proč“
Koleňák popisuje něco, co v debatách o vzdělávání často chybí. Nejde o to, kolik nástrojů člověk dostane. Důležitější je, jestli vůbec ví, proč je potřebuje. Každý student přichází s jiným tématem – změna ve firmě, nový projekt, chuť vést svůj tým jinak. A právě na tom podle něj stojí kvalitní výuka. Ne na nekonečných poučkách, ale na pochopení toho, kde se dotýká života konkrétního člověka.
Komunita, která nekončí poslední hodinou
NEWTON University staví svou výuku jinak, než bývá zvykem. Podstatná není jen výuka samotná, ale i prostředí, které kolem ní vzniká. Karel Novotný mluví o komunitě, která funguje i po ukončení studia: absolventi se vracejí jako lektoři, pracují se studenty nebo podporují začínající podnikatele. Nevzniká tak jednorázový kurz, ale síť lidí, kteří si rozumějí v tom, co řeší. A přesně to dnes ve firmách často chybí.
Výcvik, který člověk musí zažít
Manažerský výcvik nebývá jen teorie. Někdy jde o situace, které člověk nepochopí, dokud je sám nezažije. Koleňák zmiňuje třeba noční pochod po Vysočině. Dlouhý, nepohodlný, ale výmluvný. Důvod je jasný. Když je člověk unavený, projeví se jeho reakce, trpělivost i způsob, jak drží tým pohromadě. To jsou momenty, které se z učebnice nenaučí. A přesně o ně v praxi jde.
Karel Novotný upozorňuje, že dnešní podnikatelské prostředí není rychlé. Je přesycené. Zákazník si může vybrat z tisíců možností a podnikatel se v tom musí umět zorientovat. Proto je podle něj důležité, aby top management chápal marketing v širších souvislostech. Nestačí jen „umět propagovat“. Je potřeba umět číst svět okolo sebe — a rozhodovat se v něm.
Kdy má smysl začít s MBA?
Otázka, kterou slyší všichni, kdo o studiu uvažují. Koleňák odpovídá jednoduše: tehdy, když má člověk za sebou tolik zkušeností, že ví, co chce změnit. Věk podle něj nehraje roli. Důležité je, aby si student do programu přinesl vlastní téma, vlastní problém. Jinak je studium jen pokračováním školy – a ne příležitostí posunout se dál.
Výuka může mít dopad dál, než by člověk čekal. Koleňák připomíná příklad firmy, která po závěrečné studentské práci úplně změnila svůj zaměstnanecký brand. Výsledkem byl skok mezi nejatraktivnější zaměstnavatele v oboru. Podle Novotného to není výjimka. Když studenti pracují na reálných úkolech ze svých firem, změny často přicházejí dřív, než studium skončí.
Leadership bez škatulek
Koleňák upozorňuje ještě na jednu věc: dnešní vedení lidí se už málo drží tradičních rozdělení typu „mužský“ a „ženský“ styl. V praxi se přístupy mísí a mění. Mladí muži pracují s empatií, ženy se nebojí razantního stylu vedení. Důležitá je autenticita, ne zařazení do škatulky.
Typický student nepřichází na NEWTON university proto, že by nevěděl, co dál. Naopak většinou stojí před novou rolí, projektem nebo rozhodnutím. Studium mu pomáhá ujasnit si cestu a opřít se o zkušenosti lidí, kteří podobnými situacemi prošli.
