Český daňový systém potřebuje zásadní změny. Takový signál už roky vysílají ekonomové, politici se k nim ale nemají. Změny ve zdanění práce a majetku doporučil i vládní poradní orgán NERV a v posledních dnech s detailní analýzou přišli sociologové pod vedením Daniela Prokopa z PAQ Research. Čeští politici se ale do změn nehrnou. Měl by se změnit systém daní v Česku? Napište nám svůj názor do diskuze pod článkem.
Ministr financí Zbyněk Stanjura tvrdí, že zdanění práce pro nízkopříjmové je už nyní velmi nízké. Od jeho předchůdkyně Aleny Schillerové (ANO), z SPD nebo ze STAN sice zní, že potřebujeme férovější daňový mix, jenže na nízkou daň z nemovitosti sáhnout nechtějí.
Čtěte více: Výrazně snižte daně chudým a zvyšte slevy na děti. Experti sepsali reformu pro vládu
Sociolog Daniel Prokop nešetří kritikou. „Zvykli jsme si na to, že drtíme nízkopříjmové a celý systém jede na nich, z minimální mzdy se jim vezme cca 120 tisíc ročně, oni se v systému nevyznají, tak si nestěžují a pomáháme těm bohatým. Je to stejné uplácení voličů jako když se přidává důchodcům,“ říká Prokop, který se se svým týmem změně daňového mixu věnuje intenzivně již několik měsíců a na základě příkladů ze zahraničí navrhuje řešení, které by v Česku fungovalo tak, aby celkový výběr daní neklesl.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Zbyněk Stanjura o změně daňového mixu a dani z nemovitosti
Stanjura: Domácnosti s nízkými příjmy daně z práce neplatí
Již v loňském roce společně se svým týmem připravil dvě varianty řešení. Obě mají stejný cíl, aby lidé s příjmy pod polovinou průměrné mzdy (průměrná mzda činila na konci loňského roku 46 165 korun hrubého, pozn. red.) platili procentuálně nižší daně než ti bohatí, což se dnes neděje.
„Zaměstnanec s částečným úvazkem a čtvrtinou průměrné mzdy – okolo 11 000 korun – má vůči protějškům ze západních zemí odvody vyšší až o 14 procentních bodů. Zaměstnanec s polovinou průměrné mzdy odvádí o pět procentních bodů víc. Můžou za to vysoké sazby na pojištění, na které se nevztahují daňové odpočty a slevy,“ uvádí odborníci ve studii.
Podle ministra financí Zbyňka Stanjury je ale už nyní zdanění práce pro nízkopříjmové téměř nulové.
„Pokud se podíváte na mezinárodní srovnání, tak tyto domácnosti už často daně neplatí, a ještě existuje daňový bonus a v okamžiku, kdy mají dvě a více dětí, tak si ho mohou uplatnit a sleva se promítne ve vratce. Museli bychom vidět konkrétní příjem a konkrétní slevy, ale obecně si myslím, že taková rodina nemusí platit žádnou daň z příjmu,“ uvedl v rozhovoru pro CNN Prima NEWS Stanjura. Jako příklad byla použita rodina, která má čistý měsíční příjem cca 60 tisíc korun.
Prokop: Kašleme na realitu a slovíčkaříme
Pokud jde o daň z příjmu, tak s ním také odborníci souhlasí, nicméně do zdanění práce je podle nich třeba započítávat sociální a zdravotní odvody, o kterých většina politiků v souvislosti se zdaněním práce chytře mlčí.
„Nepochopení je v tom, že daňově odvodové zatížení pracujících se neskládá pouze z daně z příjmu, ale i ze sociálních a zdravotních odvodů. V rámci Evropy máme extrémně vysoké sociální a zdravotní odvody a velmi nízkou daň z příjmu fyzických osob. Výsledkem toho je, že nízkopříjmoví skutečně neplatí daň, ale platí vysoké odvody, na které se neuplatňuje žádná sleva a díky tomu mají vysoké zatížení práce,“ vysvětluje Prokop.
Důraz jen na daň z příjmu podle něj nestačí. „Když se vykašleme na realitu a budeme slovíčkařit, tak je pravda, že daně neplatí. Ale pokud nemáte roční příjem cca 120 tisíc korun a máte třeba minimální mzdu nebo poloviční úvazky, tak nevyčerpáte celou slevu na dítě a na poplatníka. Týká se to třeba samoživitelek ve chvíli, kdy se vrací do práce po mateřské,“ dodává Prokop.
Řešení, která lidé okolo Prokopa navrhují, jsou typově zvýšení slev na děti nebo na poplatníka, případně možnost převést tuto slevu do bonusů ve chvíli, kdy má člověk natolik nízký příjem, že na ni nedosáhne. Kompenzovat tento výpadek ve státním rozpočtu by mělo zvýšení daně z nemovitosti, přičemž doporučení zní: zaměřit se na danění pozemků, nikoliv budov.
I přes zvýšení daně z nemovitosti, ke kterému vláda přistoupila v rámci konsolidačního balíčku, je danění majetku v Česku ve srovnání s ostatními státy Evropy stále velmi nízké. Víc na daních z majetku vyberou například ve Švédsku, Německu, Polsku i na Slovensku. Nejvíce pak v Řecku nebo ve Francii, kde příjem z těchto daní činí více než čtyři procenta státního rozpočtu, kdežto v Česku jen 0,5 procenta.
Schillerová a Stanjura na jedné lodi
Ministr Stanjura sice v rozhovoru připustil, že by pro dílčí změny v daňovém mixu byl, na daň z nemovitosti ale sahat nechce. Podobně jako Stanjura by zásadní změny daňového mixu nedělala ani bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) a daně z majetku by také nezvyšovala.
„Rozhodně trváme na zachování námi prosazeného nižšího zdanění práce, které přitom velká část ostatních politických stran soustavně kritizuje, přestože právě díky němu přestali čeští zaměstnanci platit nejvyšší odvody ze zemí OECD,“ uvedla pro CNN Prima NEWS Alena Schillerová s odkazem na zrušení superhrubé mzdy, kterou prosadilo ANO společně s ODS a SPD ještě v minulém volebním období.
Další razantní změny podle ní nutné nejsou. „Nepotřebujeme žádné zásadní změny daňového systému, ale především řádný výběr těch stávajících a razantní snížení rostoucí šedé ekonomiky. Vzhledem k vysokému podílu vlastního bydlení v Česku odmítáme také jakékoliv další plošné zvyšování daně z nemovitých věcí,“ doplnila Schillerová.
Proti zvyšování daně z nemovitosti se vyjádřila i SPD. „Prosazujeme pravidelnou valorizaci základní slevy na poplatníka, aby se právě snížila daňová zátěž nízkopříjmových. Daň z nemovitosti je v kompetenci obecních zastupitelstev, která o ní fakticky rozhodují. V žádném případě bych nezvyšoval,“ napsal krátce poslanec SPD Jan Hrnčíř.
STAN chce progresivní zdanění
Otevření diskuzi jsou naopak Starostové a Piráti. „Souhlasíme s tím, že daňový systém má být férový a nesmí zatěžovat nízkopříjmové více než ty s vyššími příjmy. Daňový mix musí být nastaven tak, aby byl dlouhodobě udržitelný, spravedlivý a motivující. Prosazujeme uplatnění nevyužité slevy na poplatníka u nízkopříjmových bonusem a posílení progrese,“ uvedla pro CNN Prima NEWS poslankyně STAN z rozpočtového výboru Hana Naiclerová.
Od Pirátů zní, že si problematiku nerovného nastavení daní uvědomují a připravují vlastní návrhy na řešení, které před volbami zveřejní.
„Studie podle mě upozorňuje na důležitý problém. Česko vybírá příliš velký díl daní od pracujících lidí a náš dlouhodobý program je daně z práce snižovat. Piráti a odborníci zveřejní program během několika týdnů, nechte se překvapit,“ reagoval na dotaz šéf pirátských poslanců Jakub Michálek s tím, že na návrzích pracují s ekonomem Václavem Vislousem a členem NERVu Liborem Duškem.
„To, jak se k tomu staví česká pravice, jde proti guruům pravicové politiky jako jsou Milton Friedman nebo Ronald Reagan. Oni jsou přímo v rozporu s tím, co říkají jejich vzory. Ani jeden by vám neřekl, že je lepší danit práci než majetky nebo pozemky,“ uzavírá dlouho debatovanou a stále neřešenou problematiku sociolog Prokop.
Zajímá nás, co vy na to. Na CNN Prima NEWS nově spouštíme diskuze, na zkoušku zatím pod vybranými články. Přihlaste se účtem Prima+ a řekněte nám svůj názor!
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Rázné řešení drahých potravin: Omezme slevy, navrhují potravináři. Obchodníci se bouří
