Pryč s diktátorem, bouří se Venezuelané proti Madurovi. Země je na pokraji občanské války

Venezuelský prezident Nicolás Maduro podle tamních úřadů znovu ovládl volby. Vyjma jeho příznivců však výsledek místní neuznávají a i v zahraničí jej považují za zfalšovaný. V zemi roste napětí a policie se už několik dní střetává s demonstranty. V akci jsou gumové projektily i slzný plyn. Protestující zapalují barikády. Sám Maduro varoval před občanskou válkou.

Jihoamerický stát, který léta funguje pod taktovkou autoritářského vladaře Madura a ještě předtím Huga Cháveze, je v posledních dnech ve varu. Po prezidentských volbách vyšly tisíce občanů do ulic protestovat proti znovuzvolení hlavy státu.

ČTĚTE TAKÉ: 11 mrtvých a desítky raněných. Protesty ve Venezuele po prezidentských volbách mají první oběti

Opozice a stejně tak i zahraniční mocnosti venezuelské volby neuznávají. Maduro od začátku čelí kritice, že měl výsledky zfalšovat a reálně prý nezískal oznámených 51 procent, které by mu jinak stačily.

Střety v ulicích Caracasu a dalších městech jsou nebývale drsné. Na mnoha místech hoří vozidla a barikády, pořádkové síly, které jsou zatím věrné Madurovi, využívají slzný plyn i gumové projektily. Protesty už mají nejen zraněné, ale i zatím 16 nahlášených obětí. Včetně dvou nezletilých.

Napětí ve Venezuele: Opozice mluví o ukradených volbách, má prý důkazy. Lidé protestují

Venezuelská opozice tvrdí, že může doložit své nezvratné vítězství v nedělních prezidentských volbách. Opoziční vůdkyně María Corina Machadová prohlásila, že má k dispozici 73,2 procenta volebních záznamů, které dokazují jasné vítězství prezidentského kandidáta Edmunda Gonzáleze Urrutii. Vládou kontrolovaný volební orgán však již v pondělí vyhlásil za vítěze dosavadního autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, aniž by zveřejnil výsledky voleb. V reakci na to vyrazily do ulic venezuelských měst demonstrovat tisíce lidí; některé z protestů se bezpečnostní složky snažily rozehnat slzným plynem a gumovými projektily.

Hovoří se dokonce o občanské válce, a to i v okolí samotného Madura. „Pokud nechcete, aby ve Venezuele nedošlo ke krvavé lázni a bratrovražedné občanské válce, produktu fašistů, zajistěme si ten největší triumf a největší vítězství ve volební historii našeho lidu,“ prohlásil mocnář před svými příznivci v hlavním městě Caracas během minulého týdne a citoval ho web The Guardian.

Český expert: Rozhodnout může loajalita armády

Že je situace ve Venezuele mimořádně vyhrocená, zmiňuje i český politolog z Univerzity Karlovy Jaroslav Bílek. Doufá přitom, že k občanské válce v zemi nedojde. „Spíš si myslím, že může přerůst v období dnů, týdnů či měsíců, kdy uvidíme hodně pouličního násilí a na konci bude záležet, jestli dřív dojde dech straně podporující Nicoláse Madura, nebo opozici,“ řekl CNN Prima NEWS Bílek s tím, že doufá v diplomatické řešení, během něhož by se obě znesvářené frakce dohodly na poklidném předání moci.

Bílek rovněž v rozhovoru poukázal na to, že venezuelský režim není pouze Maduro, nýbrž Sjednocená socialistická strana Venezuely, která za ním stojí a ovládá tamní parlament. Hlavní prim ovšem pro madurovce hraje podpora armády. „Na papíře je její síla impozantní, protože režim se roky připravoval na možný odpor,“ komentoval expert. Právě armáda tak hraje klíčovou roli.

„Druhou věcí je loajalita. Specifikem režimu je, že nevládne sám Maduro a jeho strana, ale s nimi také armáda. Přibližně třetina až polovina ministrů jsou vždy aktivní vojáci, armáda ve Venezuele spoluvlastní firmy a podílí se na pašování narkotik,“ popsal politolog. Podle něj lze loajalitu čekat minimálně od špiček ozbrojených sil, protože na nynějším režimu jednoduše profitují. „Ale ne nadarmo se říká, že vojenské převraty většinou dělají plukovníci nebo nižší důstojníci,“ doplnil pro CNN Prima NEWS Bílek.

Padne po Venezuele i režim na Kubě?

Maduro má velký problém nejen na domácí půdě, kde čelí revoltě svých odpůrců, ale i na mezinárodní scéně. Řada jihoamerických i středoamerických států jej nyní vyzvalo, aby odstoupil. Caracas s řadou z nich navíc přerušil diplomatické styky. Podle Bílka už má spojence pouze v podobně fungujících režimech, tedy na Kubě, v Nikaragui či Hondurasu.

Politolog má za nejrealističtější scénář jednání mezi oběma znepřátelenými stranami, které by mělo na jedné straně zaručit konec Madura a postupný přechod země k demokracii, na druhé pak udělení amnestie jiným špičkám nynějšího režimu. „Domnívám se, že to asi bude pořád na stole, pokud nechtějí krveprolití,“ řekl CNN Prima NEWS Bílek.

Dle jeho mínění by ale pád Madurova režimu a přechod k demokracii mohl spustit domino efekt v regionu, který by mohl vést ke konci komunistických či krajně levicově orientovaných režimů právě třeba na Kubě či v Nikaragui. „Oba tyto režimy přežívají primárně díky existenci Venezuely, protože je ekonomicky sponzoruje a dodává jim velmi levně ropu. Kdyby se režim ve Venezuele zhroutil, tak se s velkou pravděpodobností zhroutí i autoritářské režimy na Kubě či v Nikaragui,“ dodal Bílek.