Protesty proti Madurovi ve Venezuele
Životy 11 lidí včetně dvou nezletilých si vyžádaly pondělní protesty, které vypukly ve Venezuele po oznámení ústřední volební komise, že nedělní volby hlavy státu opět vyhrál prezident Nicolás Maduro. Napsala to dnes agentura AFP. Nevládní organizace Foro Penal dříve informovala o šesti mrtvých a desítkách zraněných. Při protestech proti autoritářskému režimu, který Madura prohlásil zvoleným prezidentem na další období ještě před sečtením všech výsledků, bylo od pondělí už zatčeno 749 lidí, uvedl generální prokurátor. Volební výsledky odmítla opozice a zpochybnila je řada zemí.
Maduro v reakci na protesty vyzval své příznivce, aby v úterý také vyšli do ulic. Už v pondělí při ceremonii, na níž byl prohlášen zvoleným prezidentem na další šestileté období od 10. ledna 2025, obvinil opozici ze snahy o převrat. Maduro označil protesty jako ‚Guaidó 2.0‘ s odkazem na opozičního lídra Juana Guaidóa, jehož v roce 2019 tehdejší parlament ovládaný opozicí označil za prozatímní hlavu státu, jelikož neuznal nový Madurův mandát vzešlý z voleb v roce 2018. Ty velká část opozice bojkotovala jako nedemokratické. Guaidó získal nebývalou mezinárodní podporu a desítky zemí, včetně USA, ho zhruba tři roky uznávaly za prezidenta Venezuely. Nepodařilo se mu však dostat na svou stranu větší část armády; podpořilo ho jen několik důstojníků, kteří pak ale skončili ve vězení, či v exilu.
ČTĚTE TAKÉ: Napětí ve Venezuele. Opozice mluví o ukradených volbách, má prý důkazy. Lidé protestují
Za pokus o převrat označil protesty v úterý i ministr obrany Venezuely Vladimir Padrino López, který prohlásil, že armáda stojí na Madurově straně. Podle ministra obrany jsou za demonstrace odpovědné „fašistické živly z krajní pravice“. Hlavní opoziční koalice Jednotná demokratická platforma (PUD), kterou vede María Corina Machadová, jíž režim neumožnil ve volbách kandidovat, je složena většinou ze sociálnědemokratických stran. Maduro stojí v čele socialistické strany PSUV.
OBRAZEM: Plameny, násilí a raketová inflace. Mileiho Argentinu zachvátily drsné protesty
Argentina je opět v rauši demonstrací. Jihoamerický stát v rukou excentrického prezidenta Javiera Mileiho se pokouší o drsná úsporná opatření, která by pomohla zkrotit tamní až neskutečnou inflaci. Škrty se však nelíbí řadě Argentinců, kteří vyšli do ulic. V Buenos Aires dochází k násilným střetům. Vzduchem létají kameny a zápalné láhve, v akci jsou vodní děla i slzný plyn.
Opozice tvrdí, že volby jasně vyhrál kandidát hlavní opoziční koalice Edmundo González Urrutia. Ústřední volební komise v pondělí ráno po sečtení 80 procent hlasů uvedla, že vyhrál Maduro s 51,2 procenta hlasů a González dostal 44,2 procenta. Konečné výsledky zatím nezveřejnila.
Tisíce lidí vyšly do ulic na řadě míst Venezuely v pondělí ráno, někteří už předtím tloukli z oken do hrnců, což je regionální způsob protestu. Na několika místech demonstranti zapalovali pneumatiky a v několika městech podle opozičního deníku El Nacional svrhli sochy bývalého prezidenta Huga Cháveze, k jehož odkazu se hlásí i Maduro, který Cháveze v roce 2013 po jeho smrti v nejvyšším úřadu nahradil. Protesty se konaly na více než dvou stovkách míst v zemi před místními a regionálními úřady a před pobočkami volební komise, uvedl El Nacional.
Generální prokurátor Tarek William Saab v úterý oznámil, že bylo zadrženo 749 „delikventů“ a že při protestech bylo zraněno 48 vojáků a policistů, o zraněných civilistech nehovořil. Jeden voják podle něj zemřel. Saab řekl, že zatčení budou obviněni z podněcování k nenávisti, omezování veřejných cest a kladení odporu úřadům a někteří také z terorismu.
Skupina demonstrantů se v pondělí shromáždila i před argentinskou ambasádou v Caracasu, na níž se od konce března ukrývá šest venezuelských disidentů. Uchýlili se tam v době, kdy režim zesílil represe vůči opozici v souvislosti s volbami.
Masakr v Keni kvůli vyšším daním: Armáda střílela do davu, zemřelo 30 lidí. Hořel i parlament
Při úterních protivládních protestech v Keni bylo zabito nejméně 30 lidí. Podle agentury AFP to uvedla nevládní organizace Human Rights Watch (HRW). Protesty spustila daňová reforma, keňská vláda proti demonstrantům nasadila armádu. HRW uvádí, že k číslu dospěla na základě výpovědí očitých svědků, veřejně dostupných informací a záznamů z nemocnic a márnic.
Argentina je jednou ze sedmi zemí, jejichž diplomaty Madurova vláda v pondělí vyzvala, aby „okamžitě opustili“ území Venezuely. Výzva se týká i Chile, Kostariky, Peru, Panamy, Dominikánské republiky a Uruguaye. Tyto země s několika dalšími státy regionu zpochybnily oznámené výsledky voleb a vyzvaly k jejich přezkoumání za účasti nezávislých pozorovatelů. Na jejich žádost se ve středu mimořádně sejde Stálá rada Organizace amerických států (OAS).
Venezuelská vláda v pondělí také oznámila, že od středy zastaví komerční lety do Panamy a Dominikánské republiky. Tyto země se využívají pro cesty do Venezuely kvůli malému počtu přímých spojů do této jihoamerické země.
Proti manipulacím u nedělních voleb protestovali také studenti státní univerzity pro bezpečnostní složky (UNES), z nichž někteří uvedli, že je rektor univerzity nutil volit Madura. V noci na úterý venezuelská nevládní organizace PROVEA oznámila, že nejméně 25 studentů této vysoké školy jejich rodiny pohřešují.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Převrat v Bolívii skončil krachem. Zadrželi generála Zuňigu, který měl stát v jeho čele
