Rok od teroru v Moskvě: Putin kytičku k vypálené síni nepoloží, řekl Just. Co čeká útočníky?
Před rokem se lidé z moskevské oblasti těšili na koncert rockové skupiny Piknik v kulturní síni obchodního centra Crocus City Hall. Místo hudebního zážitku je čekala tragédie – do komplexu vnikla čtveřice ozbrojených mužů, která střílela po všech a bez rozdílu. Podle Jiřího Justa, spolupracovníka z Moskvy CNN Prima NEWS, se žádné velké připomínky výročí nechystají. „Prezident Vladimir Putin nejspíš ani nepřijde položit kytičku k vypálené síni,“ poznamenal také. Publicista rovněž popsal, co mohou zažívat teroristé ve vazbě a co je nejspíše čeká. Teroristický útok si vyžádal 145 obětí a přes 550 zraněných.
Střílet v obchodním domě na západním okraji Moskvy v Krasnogorsku se začalo během osmé hodiny večerní (v šest hodiny večerní SELČ). Do komplexu vnikli čtyři po zuby ozbrojení útočníci ve vojenském oblečení, na návštěvníky začali střílet z automatických zbraní.
ČTĚTE TAKÉ: Pavel zamířil k válečné frontě. Po Oděse dojel vlakem i do Kyjeva, kde se sejde se Zelenským
Při svém vražedném běsnění se dostali skrze obchodní centrum až do koncertní síně, kde již předtím začala pohotová evakuace. V sále se ale stále nacházeli návštěvníci. Teroristé, původem z asijského Tádžikistánu, použili také výbušniny a zápalné lahve, které způsobily masivní požár.
Čtěte také
Žádné velké připomínkové akce této tragické události se podle Justa v metropoli nekonají. Důvod je jednoduchý: „Teroristické útoky od devadesátých let jsou černou kaňkou na reputaci státního režimu. Je pro ně problém, že něčemu takovému nezabránili,“ zhodnotil pro CNN Prima NEWS. „Vladimir Putin nepůjde položit kytičku před vypálenou koncertní síní,“ poznamenal také.
Uměle naroubované scénáře na teroristický akt
Státní aparát krátce po útoku naznačil spojitost mezi teroristy a ukrajinskou vládou. Když byla čtveřice na útěku, Putin dokonce vyslovil verzi, že útočníci směřují k rusko-ukrajinským hranicím. Od těchto scénářů se však v rozmezí dnů upustilo.
„Tento narativ se může v souvislosti s výročím znovu objevit, média to zmíní. Je ale pochopitelné, že tato obvinění vyšuměla, jelikož byla uměle naroubovaná na tuto událost. Byl to scénář, který neměl nic společného se skutečností,“ upozornil publicista s tím, že kremelské propagandě se do repertoáru o Ukrajině tento útok příliš nehodí. K útoku se ještě tentýž večer přihlásil Islámský stát. Podle amerických zpravodajců šlo konkrétně o afghánskou odnož organizace, známou pod názvem Chorásán.
Xenofobní poptávka ve společnosti
Vzhledem k původu čtveřice teroristů se hovořilo také o zpřísnění migrační politiky. „Došlo k zásadnímu zpřísnění na legislativní úrovni. Společenská poptávka po zpřísnění migrace je dlouhodobá, byla výrazná již před loňským útokem,“ podotkl Just.
Čtěte také
Státní aparát se podle něj nyní snaží vyhovět zájmům a poptávce veřejnosti. „Ruská společnost je z tohoto hlediska notně xenofobní. Lidé si neuvědomují, že migranti dělají práci, kterou oni dělat nechtějí. Jedná se tak spíše o společenský problém než bezpečnostní,“ popsal spolupracovník CNN Prima NEWS.
V zemi prý dochází k důslednějšímu vyhošťování migrantů, probíhají i aktivnější prověrky. „Přísnější jsou také možnosti na pracovním trhu: Mohou dělat například taxikáře, což je třeba v Moskvě jejich výsostný druh zaměstnání.“
Co se stalo s teroristy a co zažívají?
Krátce po útoku začala honba za teroristy. Bezpečnostní složky zadržely jednotlivé masové vrahy na různých místech. Na záběrech, které tehdy kolovaly po sítích, se dokonce objevila i scéna, kdy policisté a vojáci uřezali jednomu z teroristů nejspíše část ucha. Následně čtveřici převezli do soudní síně – na zadržených byly vidět známky násilí a brutálního zacházení.
Ten, jemuž měli uřezat ucho, dorazil dva dny po útoku k soudu s obvazy na příslušné straně hlavy. Podle Justa se o nich v Rusku mluví především v souvislosti s dalšími soudními líčeními, kde se rozhoduje o prodloužení vazby. „Tamní média ale jejich osudy příliš nesledují, vycházejí pouze agenturní zprávy o výsledcích soudních stání,“ přiblížil.
Čtěte také
Na internetu se dokonce objevila i morbidní dražební akce – zájemci přihazovali na nůž, který byl údajně použit k uřezání ucha teroristovi. „Je to rarita. Jde o specializovaná fóra, kde se shromažďují lidé s různými sklony a z toho plynoucích psychických onemocnění,“ upozornil Just.
Poslanci volali po obnovení trestu smrti
Část ruských poslanců v souvislosti s hrůzným činem hlasitě volala po obnovení trestu smrti, a to i s odkazem na skutečnost, že vyškrtnutí tohoto trestu proběhlo v minulosti kvůli plnění mezinárodních závazků směrem k Radě Evropy. Kvůli vystoupení Ruska z tohoto orgánu ale byla podle zákonodárců tato otázka na stole. Vyslovil se tak například šéf Státní dumy Vjačeslav Volodin, který si podle webu The Moscow Times vypomohl starověkým pravidlem – smrt za smrt.
„Debaty o trestu smrti jsou zde evergreen. Nicméně stále platí moratorium, Putin dal několikrát najevo, že ho nehodlá rušit. Je to spojeno nejen s Radou Evropy, ale i s nízkou důvěrou v místní soudní systém,“ přiblížil publicista.
Čtěte také
Lidé by tak mohli vnímat závažné riziko politicky motivovaných poprav či poprav na zakázku, což by podle Justa mohlo prohloubit negativní pohled na tamní režim. „To by si Putin asi nevzal na triko,“ řekl také.
Děsivé podmínky a možná předčasná smrt
A co prožívají teroristé v tamní vazbě? „Nečeká je nic dobrého – možná i předčasná smrt. Už to, že se nacházejí v ruském vězení, je trest sám o sobě, snad i ten nejtěžší,“ popsal novinář žijící v Moskvě.
„Tamní věznice jsou známé svou brutalitou a velmi špatnými podmínkami, třeba v otázce hygieny či samotné bezpečnosti vězňů. Jestliže si vyslechnou doživotí – což s největší pravděpodobností dostanou –, je to za těchto okolností velmi tvrdý trest,“ shrnul Just.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Zelenskyj je i pod tlakem Ukrajinců, Rusové si z útoků v Kursku těžkou hlavu nedělají, míní Just
Věnuje se převážně politickým tématům na tuzemské scéně, konkrétně oblasti školství a životního prostředí. Zaměřuje se také na svůj rodný Karlovarský kraj a jeho politickou strukturu, rád si i napíše články z kulturního soudku a hudební oblasti. Po práci v redakci si zajde do malých kin na známé i opomíjené filmy, doplňuje mezery v četbě literatury nebo objevuje žánr ambientní hudby. Svůj volný čas však nejradši tráví za městem v přírodě. Marek vystudoval češtinu a komparatistiku na Univerzitě Karlově v Praze, součástí týmu on-line redakce CNN Prima NEWS je od dubna 2023. (Marek.Pausz@iprima.cz)
