Děti na mobilu v roušce Zdroj: freepik.com
Jak se chovat, když se děti na internetu dostanou do úzkých, a jak tomu předcházet?
Aktivity dětí v době koronavirových omezení se přesunuly do virtuálního světa ještě více než kdy předtím. Co dřív bylo místem zábavy ve formě komunikace s přáteli, sdílení multimédií, on-line her a podobně, se nyní v době koronavirové stalo zároveň zčásti nutností. A k době strávené na internetu ve volném čase tak přibyl čas strávený on-line kvůli škole a vzdělání. Internet je zkrátka součástí každodenní rutiny nejen pro české děti a mládež. Nedostatek osobního kontaktu s přáteli a spolužáky si dnes více než dřív vynahrazují na sociálních sítích, a právě zde hrozí ta největší rizika.
Zneužití, vymáhání, vydírání
Na internetu na ně číhají hlavně kyberšikana a tzv. kybergrooming. Kyberšikana znamená šikanování jiné osoby (například vydírání, ubližování, ztrapňování, zastrašování a podobně) s využitím infomačních technologií. „Stačí zveřejnit ponižující obrázek nebo video či oběť vydírat výhrůžkami o zveřejnění. Někdy se to, co začalo jako žert, vymkne kontrole a může mít velmi neblahý dopad na dětskou psychiku,“ uvedla už dříve Anna Rollová, psycholožka a expertka na kyberšikanu. Podle Petera Porubského z Linky bezpečí pak dochází v porovnání s klasickou osobní šikanou ke dvojímu umocnění újmy postiženého, protože materiál zůstává dlouhodobě dostupný a má obrovské publikum.
V případě kybergroomingu se jedná o nejvíce nebezpečnou internetovou hrozbu. Vedle zmanipulování vyhlédnuté oběti zahrnuje také odcizení a zneužití nebo vymáhání fotek a videí se sexuálním obsahem, často pod smyšlenými záminkami a spojené s výhružkami.
40 procent dětí má zkušenost s kyberagresí
Výsledky průzkumu rizikového chování českých dětí v prostředí internetu ukazují, že více než 40 procent dětí má osobní zkušenost s některou z kybernetických agresí. Mezi nejčastější platformy, na kterých došlo ke kybernetické agresi (nebo online-riziku) cílené na dítě, pak patří Facebook, Facebook Messenger a Instagram.
Podíl českých studentů využívajících internet ke komunikaci a zábavě navíc stále roste a podle nejnovějších dat ČSÚ je větší než celoevropský průměr. Největší problém z hlediska kyberšikany zkrátka představují sociální sítě. „Profil na sociálních sítích mělo v roce 2019 již 98 procent studentů starších 16 let. Denně je na sociálních sítích 78 procent patnáctiletých dívek a 70 procent chlapců,“ říká Martin Mana, ředitel odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ. Útoků na děti a mládež také přibývá a podle výsledků různých průzkumu se ukazuje, že 6 až 7 lidí z 10 neví, jak se proti takovým útokům bránit.
Co dělat v případě potíží?
Vždy platí, že je vhodné začít blokací útočníka, oznámit útok a poradit se s někým blízkým. „V případě vážných problémů je třeba zapojit specializované instituce jako policii, intervenční služby specializující se na řešení kyberšikany, psychology apod. Děti mohou samy využít linku bezpečí zřízenou pro tyto účely www.internethelpline.cz,“ uvádí v metodice k prevenci a řešení kyberšikany Kristýna Jurková z pedagogicko-psychologické poradny Brno.
Pomoci mohou i pojišťovny v rámci svých speciálních služeb, kdy například nabízejí možnost rozšíření pojištění domácnosti o tzv. kybernetickou asistenci. Jak to konkrétně zanemná? V případě, že se někdo z rodiny pojištěné domácnosti stane obětí kyberšikany, stačí zavolat na asistenční linku, dostupnou 24 hodin denně. Tam klient vyplní připravený formulář, který dodavatele opravňuje fotografie a příspěvky odstranit z veřejného zobrazení. Pojišťovna pak zajistí odstranění problematických informací z internetu, případně pomůže zrušit daný profil a informovat o závadném jednání provozovatele serveru. Asistence podle informací z pojišťoven zaznamenává vysokou úspěšnost při stažení příspěvků a fotografií z webů a sociálních sítí. Vedle kybernetické asistence je poskytnuta také právní podpora.
Manuál, jak na kyberšikanu
- V případě kyberšikany nikdy nereagujte, neodpovídejte, nevysvětlujte. „Pokud se vehementně začnete bránit, útočníka jen potěšíte, protože ví, že vás zasáhl na citlivém místě. A to přiláká další publikum,“ varuje mluvčí pojišťovny Uniqa Eva Svobodová.
- Snažte se tady pro postiženého být, případně se svěřte dalším zainteresovaným osobám (rodičům, vychovatelům, pedagogům). Čím dříve se problém začne řešit, tím méně eskaluje.
- Uchovejte si screenshoty konverzací, zálohujte si příspěvky. „Je možné, že budou potřeba k prokázání kyberšikany a vysledování útočníků,“ vysvětluje Eva Svobodová.
- Snažte se postiženým dobře objasnit podstatu těchto aktivit a vysvětlit jim, že ani internet a sociální sítě nesmějí sloužit k takovému účelu, že jde o jednání s postihem. Je důležité, aby se v budoucnu už vyvarovali zveřejňování kontroverzních fotografií a videí nebo se zásadně nepouštěli do ošemetných konverzací s neznámými protějšky.
-iks-
