Léčba rakoviny plic
Pokud se v plicích rozbují nádor, je třeba zahájit léčbu v co nejkratším čase, neboť tumory rychle rostou a metastazují. V tom, zda se pacient uzdraví, tak hraje roli každý týden. Část lidí však na diagnózu a léčbu čeká měsíce. To se snaží změnit pneumologové, kteří iniciovali program časného záchytu plicního karcinomu, jenž umí odhalit nádory včas. Usilují také o zkrácení cesty pacienta od vyšetření k „na míru šité“ léčbě. Mluví o tom v rámci Světového dne rakoviny plic, který připadá na 1. srpna.
„Ačkoliv máme v komplexních onkologických centrech řadu nových léků, které významně napomáhají v terapii pacientů s plicními karcinomy, je pořád klíčové, aby se lidé dostali ke správné léčbě včas. Zbytečná prodleva může pro nemocného znamenat, že se z vyléčitelného – časného stadia – dostane do stavu, kdy už operace není možná,“ sdělil na tiskové konferenci Martin Svatoň, přednosta Kliniky pneumologie a ftizeologie FN Plzeň.
ČTĚTE TAKÉ: Dominik od narození bojuje s leukémií. Miminko podstupuje chemoterapii, čeká ho transplantace
Dodal, že pacientům, kteří čekají na operaci, lékaři nově nabízejí kromě chemoterapie takzvanou imunoterapii. Výrazně tak zvýší pravděpodobnost, že se tumor znovu neobjeví.
„Tato léčba vede dokonce k tomu, že se přibližně u 30 procent nemocných najde při operaci místo nádoru už jen vazivová tkáň,“ vyzdvihl Svatoň.
Odborníci se zaměřují na bronchoskopii
K tomu, aby se pacient dostal k pro něj ideální léčbě co nejrychleji, je zapotřebí dobře provedená diagnostická bronchoskopie. Jedná se o vyšetření plic zevnitř pomocí bronchoskopu a odebrání vzorku tkáně pro přesné určení typu nádoru.
Právě na tuto metodu se chtějí plicní lékaři soustředit. „Problémem jsou ložiska uložená hlouběji v plicích, která nejsou přímo dostupná při bronchoskopickém vyšetření. Jestliže se v těchto případech udělá bronchoskopie a odběr ‚naslepo‘, pak šance, že vzorek bude dostatečně kvalitní, není vysoká. Při použití moderních metod však úspěšnost diagnózy špatně dostupných plicních ložisek výrazně narůstá,“ sdělil Petr Jakubec, přednosta Kliniky plicních nemocí a tuberkulózy FN Olomouc.
Moderní přístroje, jako jsou například virtuálně nebo elektromagneticky navigovaná bronchoskopie či radiální endobronchiální ultrazvuk, má pouze malá část plicních pracovišť – technika je drahá a stojí řádově miliony korun.
„Naše odborná společnost usiluje o to, aby se bronchoskopická vyšetření nádoru, který je usazen v těžko dostupných místech plic, prováděla pouze na pracovištích, jež mají adekvátní přístrojové a personální vybavení,“ pokračoval Jakubec, který je také vědeckým sekretářem České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS).
Po bronchoskopii vzorek putuje do laboratoře na histologii, což včetně dalších molekulárních vyšetření zabere v průměru dva až tři týdny. „Když je vzorek malý nebo není dobře odebraný, musí pacient na bronchoskopii znovu a proces se opět natahuje,“ vysvětlil Svatoň.
Plicní lékaři proto usilují o zrychlení cesty člověka s nádorem od chvíle, kdy navštíví praktického lékaře, až po okamžik, kdy začne léčba ve specializovaném centru.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Správná ochrana před sluncem? Mazat se každé dvě hodiny, množství krému jako tenisový míček
„Anonymizovaná data, která nemocnice vykazují zdravotním pojišťovnám, ukazují, že 58 procent pacientů s karcinomem plic čeká na operaci přes šest týdnů (měřeno od první bronchoskopie), na radioterapii si 64 procent lidí počká také přes šest týdnů a stejně tak dlouho trvá i zahájení farmakoterapie u 47 procent pacientů,“ doplnil Aleš Tichopád z Fakulty biomedicínského inženýrství Českého vysokého učení technického v Praze.
Rakovina zabije tisíce lidí ročně
Zpoždění však nastává i z jiných příčin – rakovina plic totiž zpočátku nijak nebolí. Tiše postupuje, a když pacient zjistí, že se v jeho těle děje něco nekalého, bývá už často „pozdě“.
K časnému odhalení nádoru pomáhá už přes rok program časného záchytu rakoviny plic. Ten je určen lidem mezi 55. a 74. rokem, kteří mají „nálož“ alespoň 200 000 cigaret: kouřili nebo kouří buď po dobu 20 let asi 20 cigaret denně, nebo 10 let přibližně 40 cigaret za den.
Praktický lékař tyto rizikové jedince posílá k plicnímu specialistovi, a ten je po prohlídce předává akreditovaným radiologickým pracovištím k vyšetření nízkodávkovým CT. Pokud objeví podezřelý nález, následují další vyšetření a ideálně porada takzvaného multidisciplinárního týmu (MDT) k tomu, jaký postup léčby nejlépe zvolit.
„Společně s praktiky jsme v rámci screeningu oslovili 21 028 rizikových osob, k pneumologovi přišlo 9 832 lidí, z toho 6 532 absolvovalo vyšetření nízkodávkovým CT. To zachytilo 211 rizikových nálezů. U 42 procent se diagnóza karcinomu plic už potvrdila, u poloviny z nich byl nález v časném, operabilním stadiu,“ sdělila Ivana Čierná Peterová, předsedkyně Sekce ambulantních pneumologů ČPFS.
Plicní lékaři zdůrazňují, že by se péče o pacienty s rakovinou plic měla soustředit do míst, kde fungují multidisciplinární týmy (MDT) složené z plicního lékaře, hrudního chirurga, radiodiagnostika, onkologa a radiačního onkologa. Týmy totiž zajišťují kvalitní a komplexní péči a souvisí s lepším přežitím pacienta. „K MDT se však bohužel nedostanou všichni pacienti, a to se snažíme, ve spolupráci s regionálními centry, změnit,“ dodal Svatoň.
V České republice každý rok onemocní rakovinou plic přibližně 6 600 lidí a téměř 5 400 na ni zemře.
