Správná ochrana před sluncem? Mazat se každé dvě hodiny, množství krému jako tenisový míček

MUDr. Gabriela Kičmerová jako host podcastu ON TOPIC promluvila o vlivu slunce na naše zdraví.

ON TOPIC: Dermatoložka Gabriela Kičmerová – celý díl podcastu o opalování

Vystavování kůže UV záření je jednou z hlavních příčin vzniku kožních nádorů. Podle lékařky Gabriely Kičmerové se v České republice objeví zhruba 3000 nových případů maligního melanomu za rok. Jaké jsou nejhorší prohřešky lidí při pobytu na slunci a dá se opalovat bezpečně?

Z úst dermatologa spojení ‚zdravé opalování‘ nejspíš nikdy neuslyšíte. Dermatoložka Gabriela Kičmerová, která byla hostem našeho podcastu ON TOPIC, mluví spíše o ‚bezpečném opalování‘. Chránit se před sluncem je podle ní nutné, a to po celý rok a při jakékoliv příležitosti. „UV záření způsobuje úbytek kolagenu a elastinu v dermis, střední vrstvě kůže, ale také může způsobit poškození a mutaci DNA buněk, což může vést ke vzniku nádorů nebo prekanceróz, tedy přednádorových stavů. Studie na to zkrátka jsou a nedoporučuji ani solárium, ani smažení se na sluníčku,“ vysvětlila.

Nádor se může týkat i lidí, kteří se dobře opalují

Problémem pak není jen samotné spálení, které pozorujeme jako zarudnutí pokožky. „Všichni se bojíme toho viditelného spálení, ale samotná chronická expozice sluníčku způsobuje kožní nádory. Když si myslíme, že jsme zhnědli, a tak už se nemusíme mazat, protože se přeci nespálíme, tak to je nesmysl. Kožní nádor se může vyvinout, i když se dobře opalujeme,“ varuje dermatoložka.

Přečtěte si také: Borelióza PŘEHLEDNĚ: Příznaky, léčba a prevence. Jak rozpoznat tuto zákeřnou chorobu?

I na sebemenším spálení kůže, které do druhého dne samo zhnědne, podle ní záleží. „Každé spálení si neseme do života. Kůže má obrovskou paměť a sčítá se to. Pokud se spálíte každý rok a na některých místech třeba i do puchýřů, tak je pravděpodobnost, že budete mít rakovinu kůže, mnohem větší než u člověka, který se nikdy nespálil.“

Pro tvorbu vitaminu D stačí pár minut

V souvislosti s pobytem na slunci se ale hovoří i o zdravotních benefitech – například tvorbu vitaminu D v kůži podporují právě sluneční paprsky. Možná vás ale překvapí, jak málo času k této chemické reakci stačí.  „Je to zhruba 3–6 minut denně, což je opravdu málo. Další vystavení se slunci vytváří v kůži pouze neaktivní formy vitaminu D a je to takový obranný mechanismus, který příroda zařídila, aby nevznikal jeho nadbytek,“ vysvětlila Gabriela Kičmerová a dodala, že opalování se bez opalovacího krému, aby vznikalo více vitaminu D, je mýtus.

V rozhovoru, který si můžete pustit v úvodu článku, také popsala, jaký sluneční ochranný faktor (SPF) si vybrat, a že se vrstvy různých přípravků s faktorem nesčítají.

Jak často se mazat a čím? Můžete sledovat UV index

Vrstva opalovacího krému také na kůži nevydrží věčně, dermatoložka doporučuje reaplikovat krém po dvou hodinách. „Pokud se jedná o nějaký běžný režim, kdy jsme v kanceláři, tak to samozřejmě vypadá trochu jinak, než když jsme u moře, ale reaplikace je nutná. Opalovací krém nás nechrání celý den. A co se týká aplikace, měla by být celoroční. Můžeme podívat na internet nebo do mobilu, jaký je zrovna UV index – pokud je UV index vyšší než tři, tak je riziko UV paprsků je větší. Já nosím padesátku (krém s SPF 50, pozn. red.) celoročně a doporučuji to i všem svým pacientům,“ prozradila Gabriela Kičmerová.

Mohlo by vás zajímat: Nebezpečné menstruační tampony? Mohou obsahovat těžké kovy a toxické látky, tvrdí studie

Množství krému o velikosti tenisového míčku

Kromě špatného výběru ochranného faktoru děláme podle dermatoložky nejčastěji chybu v aplikovaném množství. „Jen abych to přiblížila, tak dostatečné množství opalovacího krému na celé tělo by mělo být o velikosti asi tenisového míčku, což je celkem dost. A ruku na srdce, kdo to dělá? Potom samozřejmě spousta lidí zapomíná na oblasti, jako jsou třeba uši, nárty, kštice, na které si musíme dávat pozor a které se také musí mazat,“ vysvětlila.

Dále doporučuje pokožku dobře hydratovat pečlivě zvolenými prostředky, které odpovídají individuálním potřebám. I kvůli sociálním sítím totiž celkové povědomí o používání kosmetiky stoupá, ale ne každý může vždy daný přípravek používat.

Nebezpečný trend ze sociálních sítí

Například mladé dívky se čím dál častěji inspirují novými trendy a používají kosmetiku určenou pro starší ženy. Populární jsou třeba přípravky s retinolem, který má minimalizovat příznaky stárnutí, ale jeho používání lékaři doporučují až při prvních známkách vrásek okolo dvacátého pátého roku života.

„U dětí a mladistvých vůbec nedoporučuji používat aktivní látky, jako je právě retinol nebo hydroxykyseliny a podobně. Mohou vznikat různé reakce a alergie. Pokud něco chtějí používat, tak bych zvolila nějaký hydratační krém,“ doporučila dermatoložka a dodala, že s naneseným retinolem také není bezpečné chodit na slunce.

Kvůli čemu na kůži vznikají pigmentové skvrny a jak se jich zbavit? Které doplňky stravy dermatoložka Gabriela Kičmerová doporučuje, a proč naopak neužívá kolagen? Pusťte si celý díl podcastu ON TOPIC. Najdete ho v úvodu článku, ale i v podcastových aplikacích a na YouTube.

Tagy: