Rakovině děložního čípku lze ve většině případů zabránit. Proč na ni ženy stále umírají?
ilustrační foto Zdroj: ČTK FOTOBANKA, profimedia
Rakovina děložního čípku patří mezi nejlépe preventabilní onkologická onemocnění. Přesto v Česku každoročně onemocní stovky žen a desítky z nich nemoci podlehnou. Moderní diagnostika přitom dnes dokáže odhalit rizikové změny mnoho let před vznikem nádoru. Jakou roli hrají prevence, očkování, umělá inteligence a genetické testování, vysvětlily na Forbes Business Festu odbornice z Bioptické laboratoře.
Screening rakoviny děložního čípku funguje v České republice od roku 2008 a za tu dobu zachránil tisíce životů. Přesto každoročně přibývají stovky nových případů a desítky žen na toto onemocnění umírají. Podle odborníků přitom nejde o problém nedostatečných možností medicíny, ale často o pozdní příchod pacientek k preventivnímu vyšetření.
„Účast ve screeningu ve tříletém intervalu je kolem 80 procent, ale to se týká především žen v produktivním věku. Bohužel s přibývajícím věkem ženy přestávají docházet na gynekologické prohlídky. U žen starších 60 let účast klesá pod 60 procent,“ upozornila Iva Kinkorová Luňáčková, vedoucí lékařka úseku gynekologické cytologie Bioptické laboratoře.
Zároveň připomněla, že program přináší velmi dobré výsledky. „Za posledních deset let jsme díky screeningu snížili výskyt i úmrtnost na rakovinu děložního čípku přibližně o jednu třetinu,“ zdůraznila.
Jednou ročně má nárok každá žena
Podle odborníků je základem prevence pravidelná gynekologická kontrola. „Každá žena má nárok absolvovat preventivní gynekologickou prohlídku jednou ročně,“ připomněla Kinkorová Luňáčková.
Právě pravidelný screening umožňuje zachytit změny buněk v době, kdy ještě nejde o rakovinu a kdy lze vývoj onemocnění zcela zastavit.
Od sklíčka k digitální diagnostice
Cytologické vyšetření patří mezi nejdůležitější nástroje prevence. Takzvaný „stěr na sklíčko“, který zná většina žen, je podle odborníků metodou starou více než 80 let. Současná diagnostika však nabízí mnohem pokročilejší možnosti. „Naše laboratoř využívá moderní tekutou cytologii. Buňky jsou odebrány do fixační tekutiny, díky čemuž si zachovávají vysokou kvalitu. Můžeme následně využít digitalizaci i programy umělé inteligence,“ vysvětlila Iva Kinkorová Luňáčková.
Právě vzhled buněčného jádra napovídá, zda jde o zdravou nebo rizikovou buňku. „Jádro normální buňky vypadá jako malá hladká světlá kulička. Naproti tomu atypická buňka má jádro výrazně zvětšené, tmavé, pomačkané a se zhrubělým povrchem. Připomíná velkou sušenou rozinku,“ popsala lékařka.
Abnormální nález neznamená rakovinu
Mnoho žen po sdělení informace o abnormálním nálezu propadne strachu. Odborníci ale zdůrazňují, že automaticky nejde o rakovinu. „Určitě ne. Změny buněk mohou souviset například s hormonálními změnami nebo zánětem. Proto je důležité doplnit HPV test, který odhalí přítomnost vysoce rizikových lidských papilomavirů,“ vysvětlila Jana Martínková Němcová, molekulární genetička Bioptické laboratoře.
Teprve kombinace abnormálních buněk a pozitivního nálezu vysoce rizikového HPV znamená, že žena patří do skupiny se zvýšeným rizikem.
Rakovina vzniká roky. Medicína má čas zasáhnout
Jednou z největších výhod u rakoviny děložního čípku je skutečnost, že její vývoj bývá velmi pomalý. „Vznik nádoru je dlouhodobý proces. Obvykle trvá deset až patnáct let. Právě proto je preventivní screening tak důležitý. Času na zásah je dostatek a vzniku nádoru lze často úplně zabránit,“ uvedla Iva Kinkorová Luňáčková.
Rychlost vývoje přitom závisí na více faktorech. „Nejagresivnější jsou genotypy HPV 16 a 18, které stojí až za 80 procenty invazivních nádorů. Svou roli ale hraje i stav imunitního systému ženy,“ doplnila.
Laboratoře dnes odhalí mnohem víc než jen HPV
Moderní diagnostika už dávno neznamená pouze cytologické vyšetření. „Ze vzorku odebraného do tekutého média dokážeme kromě cytologie určit přítomnost vysoce rizikových HPV virů, přesně určit jejich typ, detekovat sexuálně přenosné infekce, například chlamydie nebo kapavku, a odhalit také poruchy vaginální mikroflóry,“ popsala Jana Martínková Němcová.
Právě spojení cytologie, molekulární diagnostiky a genetiky výrazně rozšiřuje možnosti prevence.
Umělá inteligence hledá jehlu v kupce sena
Jedním z největších průlomů posledních let je zapojení umělé inteligence do vyhodnocování vzorků. „Cytotechnolog během dne kontroluje miliony buněk a mezi nimi se může objevit jen několik atypických. Je to velmi náročná a monotónní práce. Umělá inteligence je naprogramována tak, aby podezřelé buňky spolehlivě vyhledala a přednostně je zobrazila na monitoru,“ popsala Iva Kinkorová Luňáčková.
Podle ní technologie nejen šetří čas, ale zároveň zvyšuje přesnost diagnostiky. „Program pracuje stále podle stejného klíče a nikdy se neunaví. Přesto je důležité zdůraznit, že konečnou diagnózu vždy stanovuje člověk – cytotechnolog nebo lékař,“ dodala.
Také podle Jany Martínkové Němcové umělá inteligence významně snižuje riziko přehlédnutí nebezpečných změn. „Je to opravdu jako hledání jehly v kupce sena. AI výrazně omezuje vyhledávací chyby při hodnocení vzorků,“ uvedla.
Očkování už přináší výsledky
Pozitivní změny odborníci pozorují také u výskytu HPV v české populaci. „Vidíme postupné snižování prevalence HPV. U mladších žen se pohybuje kolem deseti procent, u nejstarších testovaných skupin kolem šesti procent. Postupně už pozorujeme i dopad očkování,“ uvedla Jana Martínková Němcová.
Přesto podle ní Česká republika zatím nedosahuje úrovně zemí, jako je Austrálie, která se díky kombinaci očkování a screeningu přibližuje praktické eliminaci rakoviny děložního čípku. „Potřebujeme zvýšit proočkovanost, a to zejména u chlapců. HPV totiž neohrožuje pouze ženy. U mužů může způsobovat nádory v oblasti anogenitálu nebo nádory hlavy a krku, například karcinomy mandlí či hrtanu,“ upozornila molekulární genetička.
Budoucnost patří genetice a mezinárodní spolupráci
Bioptická laboratoř dnes patří mezi největší pracoviště svého druhu v Evropě. Ročně zpracuje přibližně milion cytologických vyšetření a pomáhá i zahraničním pracovištím. „Pomáháme především se stanovením správné diagnózy, která je základem správné léčby. Využíváme zázemí špičkové genetické laboratoře a metody, jako je sekvenování nové generace nebo metylační profilování nádorů,“ uvedla Iva Kinkorová Luňáčková.
Podle odborníků bude právě molekulární genetika jedním z hlavních motorů dalšího vývoje. „Využití genetických a molekulárně genetických metod představuje jeden z největších game changerů současné diagnostiky,“ uzavřela Jana Martínková Němcová.
Jednoduché poselství ale zůstává stejné jako před lety: moderní technologie mohou zachránit život, pokud se k nim ženy dostanou včas. A prvním krokem je pravidelná preventivní prohlídka. Celý rozhovor najdete ve videu.
