recese

Ceny másla v současnosti astronomicky stoupají, jenže čtvrtka (250 gramů) je pořád mnohem levnější než před sametovou revolucí. „Za komunismu máslo určitě nepatřilo k levným potravinám,“ vzpomíná Petr Hlubek, který byl před rokem 1989 vedoucím obchodu s potravinami. V roce 1989 stála čtvrtka 10 korun, při přepočítání na dnešní průměrnou mzdu je to ale 140 korun. Stačí totiž porovnat hrubé průměrné měsíční mzdy. V roce 1989 to bylo 3 170 korun, nyní 44 943 korun (údaj za 1. pololetí 2024), platy se tedy za 35 let navýšily čtrnáctkrát. A přestože čtvrtka másla aktuálně stojí 65 až 75 korun, stále je o polovinu levnější než za socialismu. Agentura STEM ovšem v aktuálním průzkumu zjistila, že podle 31 procent občanů se před rokem 1989 žilo lépe než dnes.

Globální trhy potkal v posledních dnech výrazný propad. Napětí na trhu je podle listu The New York Times srovnatelné se začátkem koronavirové pandemie. Mezi důvody současného pádu se řadí obavy z recese v USA, houstnoucí bezpečnostní situace na Blízkém východě a neefektivita firem zapojených v AI sektoru.

Komplikace, které provází digitalizaci stavebního řízení, považuje premiérův ekonomický poradce Štěpán Křeček za „skandální“. Pokud ministerstvo pro místní rozvoj rychle nezjedná nápravu, musí prý „padat hlavy“. Řekl to v pořadu 360° na CNN Prima NEWS. Podle ekonoma Milana Bednáře může situace přispět k recesi.

Česká republika zůstane i v letošním roce na chvostu Evropy, řekl v pořadu Co na to vaše peněženka na CNN Prima NEWS ekonom Lukáš Kovanda. Růst bude podle něj maximálně 1,5 procenta. Datový analytik Petr Bartoň podotkl, že na předcovidovou úroveň se dostaneme až někdy v dubnu nebo květnu příštího roku.

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) zhoršila výhled růstu globální ekonomiky na letošní rok na 2,9 procenta, zatímco dosud počítala s tříprocentním růstem. Příští rok tempo růstu dál zpomalí a dosáhne jen 2,7 procenta. Globální ekonomika se ale vyhne takzvanému tvrdému přistání. OECD to uvedla ve své středeční zprávě.

Česká koruna vůči euru stále posiluje. Dobrá zpráva to je především pro ty, kteří rádi nakupují v zahraničí, nebo pro cestovatele. Ekonomové upozorňují, že pokud lidé plánují dovolenou na horách či u moře, je nejlepší čas pořídit si eura. Oproti tomu je současný kurz koruny nevýhodný pro exportéry, kteří do ciziny vyvážejí své zboží.

Pro mnoho z nás končí rok, kterých zažijeme skutečně jen několik málo za život. Energetická krize, ruská agresivní válka vůči Ukrajině, nejvyšší inflace od vzniku samostatného Česka. Kdyby kdokoli něco podobného předpovídal v prosinci 2021, považovali bychom ho za blázna. To jen ilustruje, v jak nejisté době žijeme. V tomto ohledu nás nečeká o nic lepší rok 2023.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) si nemyslí, že by v České republice probíhala krize. Řekl to ve speciálním vysílání na CNN Prima NEWS. Někdejší ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (ANO) naopak opáčil, že hospodářské výsledky jsou debaklem a že se blížíme do recese.

Výkon britského hospodářství se ve třetím čtvrtletí snížil. A je dokonce menší než před třemi lety, tedy ještě v předpandemickém období. S odkazem na britský Národní statistický úřad to uvedla americká stanice CNN.

Česká republika míří podle ministra financí Zbyňka Stanjury do recese. Ekonomický poradce premiéra Štěpán Křeček a ekonom Petr Dufek, kteří byli hosty pořadu Co na to vaše peněženka na CNN Prima NEWS, se domnívají, že pokles reálného hrubého domácího produktu může být lékem na inflaci. Ve vysílání připomněli, že v Česku zdražuje sortiment, který jinde zlevňuje. Proto radí takové zboží nenakupovat.

Americký prezident Joe Biden řečnil před volbami do Kongresu na akci v San Diegu, kde proslov protkal řadou nesouvislých průpovídek. Reagoval například na nové výsledky americké ekonomiky a prohlásil, že má na recesi přichystanou brokovnici. Chtěl také použít pohádkovou metaforu, pomíchal ale dva různé příběhy.

Česká republika je v recesi. Domácnosti se proto snaží spořit a odpouštějí si zbytné věci. V pořadu Co na to vaše peněženka na CNN Prima NEWS se na tom shodli ekonomové Jana Matesová a Lukáš Kovanda. Podle něj by ale měl spořit i stát.