REPORTÁŽ: Přísný pohled z Turecka a Fiala v centru dění. Co se odehrálo na pražském summitu? Zdroj: Profimedia.cz
Česko má za sebou akci, kterou již nějaký čas nepamatuje. Praha se ve čtvrtek a pátek proměnila v jedno z nejstřeženějších měst na světě, protože do stověžaté metropole na velký summit přicestovaly politické špičky nejen z Evropské unie, ale i dalších evropských zemí. Co akce pod taktovkou českého předsednictví, které se účastnili třeba francouzský prezident Emmanuel Macron či turecká hlava státu Recep Tayyip Erdogan, ukázala a jaký má význam?
Praha není Brusel, a tak není na velké sjezdy řady politických špiček zvyklá. Do hlavního města České republiky navíc nedorazili pouze politici, kteří se běžně setkávají na schůzích Evropské rady, ale i státníci z jiných států. Celkem do Prahy zamířilo více než 40 politických lídrů, konkrétně premiéři, dokonce i prezidenti.
Pražský hrad se tak na čtvrtek a pátek stal jedním z nejstřeženějších míst světa. Po jeho chodbách se procházely politické elity jako zmiňovaný Macron a Erdogan, ale třeba i německý kancléř Olaf Scholz, britská ministerská předsedkyně Liz Trussová nebo maďarský premiér Viktor Orbán.
Premiérový summit Evropského politického společenství (EPC) dokázal přilákat i politiky ze zemí, které spolu mají přinejmenším velmi napjaté vztahy. Srbové dodnes neuznávají samostatné Kosovo, ale přesto do Prahy dorazil srbský prezident Aleksandar Vučić i kosovská hlava státu Vjosa Osmaniová. Ještě horší situace panuje aktuálně mezi Arménií a Ázerbájdžánem. Vojáci obou kavkazských států po sobě v posledních letech už s poměrně železnou pravidelností střílejí. Přesto arménský premiér Nikol Pašinjan a ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev v Praze dokázali zasednout k jednomu stolu. Výsledkem je dohoda, že EU pošle na hranice obou zemí vlastní misi, aby krizi uhasila.
Někteří politici rozhodně zaujali svým vystupováním. Kupříkladu Macron se při čtvrtečním příjezdu na Pražský hrad okamžitě velmi družně uvítal se svým hostitelem, premiérem Petrem Fialou. Že francouzský prezident opravdu není nudný politik starého střihu, je dobře známo.
V českých končinách ne zase tak známý nizozemský premiér Mark Rutte ovšem svojí žoviálností při příchodu docela překvapil. S úsměvem a velmi hlasitě totiž tento dlouhán z Haagu na Petra Fialu okamžitě zvolal anglicky: „Ahoj, jak se máš?“ přičemž svým širokým úsměvem rozesmál i svůj český protějšek. Takto přátelsky se Fiala kromě Macrona přivítal snad už jen se slovenským předsedou vlády Eduardem Hegerem, se kterým si tyká.
Zcela opačné chování pak již poměrně tradičně předvedl turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Autoritářský mocnář s kontroverzní pověstí je znám chladným vystupováním a velmi přísnou dikcí, což předvedl i v Praze. Při příjezdu na Pražský hrad se ještě usmíval a kupodivu i zamával. Večerní tisková konference před novináři však už byla jiný příběh. Do Míčovny Pražského hradu přišlo tolik zahraničních novinářů, že Erdoganovi lidé raději povolali i dvojici tlumočníků.
Po příchodu tureckého prezidenta se plně projevila jeho autorita. Turečtí novináři povstali a na svá místa usedli až v okamžiku, kdy jim k tomu Erdogan dal výslovný pokyn. Rovněž zaujal i velmi klidnou a pomalou dikcí, kdy si ukazoval na novináře, kterým chtěl udělit možnost položit dotaz.
Od některých čelil i drsným otázkám. Švédi a Finové se ptali na jeho blokování obou zemí při vstupu do Severoatlantické aliance (NATO), přičemž Erdogan tvrdě prohlásil, že „ve Švédsku bují terorismus“. Na Finy byl mírnější. Terorismus podle něj prý v zemi je, ale Finové se s tím „snaží něco dělat“. Na dotaz řecké novinářky, co tím myslel, když prohlásil, že může do Řecka „klidně přijít v noci“, což v současné napjaté době mezi oběma zeměmi zní coby výhrůžka invaze, odvětil, že s Řeckem aktuálně nebude o ničem jednat. Když po několika dotazech Erdogan tiskovou konferenci rozpustil, dočkal se od přítomných tureckých novinářů potlesku.
Státníci měli na summitu své vlastní tiskové konference, které ovšem až na výjimku s Erdoganem, který si přivedl tlumočníky do angličtiny, proběhly pouze v mateřském jazyce oněch politiků. Třeba takový rakouský kancléř Karl Nehammer promluvil před svými novináři na dotazy pochopitelně v němčině, ale na následný dotaz CNN Prima NEWS v angličtině již nechtěl kvůli jazyku reagovat.
Zcela jiný případ se ukázal být švýcarský prezident Ignazio Cassis. Představitel země, která má každý rok jinou hlavu státu zvolenou ze sedmičlenné Federální rady, totiž na své tiskové konferenci využil hned trio jazyků. Na úvod pozdravil italsky a následně okamžitě přepnul do němčiny, aby novinářům sdělil své dojmy ze summitu. Na následné dotazy zprvu odpovídal rovněž německy, a to až do doby, než zazněl dotaz ve francouzštině, na který bez problémů odpověděl stejně. Otázky z médií zakončil dotaz zase v italštině, kterou Cassis tiskovou konferenci i zakončil. Žádný problém to pro něj nebyl, neboť ve Švýcarsku se primárně hovoří právě těmito třemi jazyky.
Kdo na summitu tentokrát příliš vidět nebyl, byl maďarský premiér Viktor Orbán. Ten však v Česku rozhodně nezahálel. I když ve skupině státníků tentokrát spíše zapadl a příliš se ani neprojevoval, stihl během svého pobytu v Česku navštívit několik dalších tuzemských politiků. Potkal se s prezidentem Milošem Zemanem i s jeho předchůdcem Václavem Klausem. Orbán si dokonce zajel do Průhonic, kde jednal s expremiérem Andrejem Babišem (ANO), se kterým má dobré vztahy.
Čtvrteční premiérový summit EPC a páteční neformální jednání Evropské rady do Prahy přiválo přes 40 různých národnostních delegací z Evropské unie i mimo ni. Nechyběl ani zástupce Ukrajiny. Fiala před časem vyslovil nahlas přání na pražské akci osobně přivítat tamního prezidenta Volodymyra Zelenského, ale ten kvůli válce s Ruskem již od února svoji zemi neopustil. V Praze jej tak zastoupil premiér Denys Šmyhal.
Evropský summit se v Česku do této doby neuskutečnil, ale to neznamená, že země nemá s podobnými akcemi zkušenosti. V roce 2010 se v Praze setkali tehdejší americký prezident Barack Obama s dnes už bývalou ruskou hlavou státu Dmitrijem Medveděvem. V roce 2016 do Prahy zavítal čínský prezident, přičemž v době jeho návštěvy se uskutečnily i protesty. Ještě drsnější pak bylo pražské zasedání Mezinárodního měnového fondu v roce 2000. To doprovázely násilnosti a střety aktivistů s policisty. Výsledkem byly stovky zraněných i zadržených.
Nynější akce se podle dosavadních informací obešla bez incidentů. Před Pražský hrad přišlo během pátku několik lidí, kteří měli evropské, ale i ukrajinské vlajky, a dokonce si s sebou přinesli maketu ruského prezidenta Vladimira Putina, který však byl nahý a navíc „trůnil“ na záchodě. Skupina přilákala pozornost například litevského prezidenta Gitanase Nausedy, který za ní přes Hradčanské náměstí přišel.
Praha tak po letech zažila akci evropského formátu. Premiér Fiala si po ní pochvaloval, že i díky ní Česko dosáhlo vyšší prestiže mezi ostatními státníky, kteří mu za organizaci summitu ve svých projevech děkovali. Nyní je otázkou, kdy se Česko další podobné akce dočká.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
playboy
lajk
prima-living
