REPORTÁŽ: Sudeťáci chtějí silného lídra. Babiš místy získal až 66 procent
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
- Proč voliči ve Slezských Pavlovicích odmítli vládní koalici Spolu?
- Jaké problémy trápí obyvatele Slezských Pavlovic podle starostky?
- Proč se ve Slezských Pavlovicích dařilo hnutí ANO a jakou roli v tom sehrál Babiš?
- Jaké jsou názory starostky na politiku a na kandidaturu za Motoristy?
- Jaké faktory ovlivňují politické preference v pohraničí, včetně zadluženosti?
- Jak se projevuje nedůvěra Romů v politiku ve Slezských Pavlovicích?
Slezské Pavlovice, to je bohem (i všemi ostatními) zapomenutá vesnice u polských hranic v okrese Bruntál, ve které je třetina obyvatel v exekuci. Ještě dlouho po sametové revoluci tu volby vyhrávala KSČM, přičemž letos zde očekávali komunistický comeback. Omyl. Obec má 140 voličů a ti dali extrémní počet hlasů ANO (66 %) a až s velkým odstupem Motoristům (16 %) a SPD (9 %). Ostatní politiky tam vyautovali, přičemž obdobně volil venkov v mnoha regionech někdejších Sudet. Co k takovým výsledkům vedlo, to týden po volbách rekapituloval reportér CNN Prima NEWS přímo v pohraničí.
Vládní koalici Spolu ve Slezských Pavlovicích rovnou vyhnali ze Sněmovny, když ji dali jen 4,49 procenta hlasů. „Volila jsem Okamuru,“ odpovídá první z náhodně oslovených voliček z obce, 35letá Mirka Podhradská. „Protože Fiala už toho doje*al dost,“ dodá jedním dechem. Vyklání se z okna bytovky, která na pavlovické návsi vyrostla za komunistů. Na malou obec je to nezvykle velká stavba, na délku měří dům téměř 100 metrů. A kamenný svatý Jan Nepomucký na stejné návsi jen udiveně kouká, jak se od dob baroka proměnila architektura.
Fialovy škrty, které se nestaly
A co přesně Mirce Podhradské tak moc vadilo na odstupujícím kabinetu? „Všechno, hlavně nám Fiala zkracoval peníze. Tady je půlka bytovky na dávkách, tak jsou všichni naštvaní,“ tvrdí. Jenže vláda Petra Fialy například ztrojnásobila výdaje na příspěvek na bydlení, který v roce 2022 činil 2,5 miliardy, nicméně v roce 2025 již 7,5 miliardy. Chci tedy po Mirce Podhradské, aby řekla konkrétně, jak ji vláda „zkrátila“ peníze. Matka tří nezletilých dětí se zamyslí: „Jak? No já nevím, jak to mám říct. Ale je dobře, že Fiala vypadl.“
A další argumenty ženy z bytovky? „Fiala nás zatáhl do války na Ukrajině, a to stálo další peníze. Strašil nás nějakými hrozbami z Ruska.“ Invazi, kterou Kreml začal v únoru 2022, žena vůbec nepociťuje jako potenciální nebezpečí pro Česko ani pro své tři potomky. Osvěta státu, že Rusko napadlo nezávislý stát a páchá zločiny proti lidskosti, tady není vůbec slyšet. Hlasitější jsou proruské hlasy.
Starostka Lenka Drozdová se narodila v roce 1979 a celý život pracuje v sociálních službách, mimo jiné i tlumočí ve znakové řeči. Že by výsledky voleb ve Slezských Pavlovicích odrážely jen válku na Ukrajině a výši sociálních dávek, s tím nesouhlasí: „Běžný občan tady na venkově měl s kabinetem premiéra Fialy spíše jiné problémy. Veřejné výstupy ministrů pro ně byly příliš složité a komplikované. A často nechápali, co představitelé pětikoalice v různých televizních debatách vůbec říkají.“
Slezské Pavlovice, bytovka a sv. Jan na návsi. Obec má 140 voličů a ti dali extrémní počet hlasů ANO (66 %) a až s velkým odstupem Motoristům (16 %) a SPD (9 %). Ostatním hnutím a stranám tam nedali šanci vstoupit do Sněmovny. Zdroj: Ivan Motýl
Opozice prý vládu uměla utřít
Podle starostky musí mít politik kromě inteligence také charizma a schopnost složité problémy vysvětlit obyčejnému člověku. „Naši voliči politiky posuzují hlavně podle osobních sympatií,“ říká starostka. A její slova záhy potvrdí 63letý starousedlík Jiří Nálepa: „Nejen Babiš, ale i Okamura dokázali v diskusích všechny ty vládní politiky pořádně utřít.“ Jinými slovy, jakmile se na televizní obrazovce objevili lídři opozice, tak jim rozuměli i v pohraničí. V promluvách vládních ministrů se ale ztráceli.
„Volil jsem Babiše. Měl jsem z něho dobré pocity, už když byl poprvé premiérem. A věřím, že to teď bude dělat stejně dobře,“ pokračuje Nálepa a pochvaluje si, že Babiš soucítí s řadovými smrtelníky. Vítěz letošního boje o Sněmovnu navíc v rámci kampaně navštívil téměř všechny vesnice v Moravskoslezském kraji, ve kterém se postavil do čela kandidátky. „Až k nám do Pavlovic sice nedojel, ale uspořádal mítink v pět kilometrů vzdálené Osoblaze, kam se jela podívat polovina vesnice. Žádná jiná vládní strana se tady na Osoblažsku neukázala ani náhodou,“ porovnává starostka Drozdová.
Čtěte také
Nejméně známý výběžek na mapě a DG 307
Osoblažský výběžek patří k těm nejméně známým v České republice. Praha zná bídu Frýdlantského či Šluknovského výběžku, ale o Osoblažsku mnoho neví. Od hlavního města je to příliš daleko. Je to zub na mapě České republiky, který je ze tří stran obklopen Polskem a do většího města je to ze Slezských Pavlovic 38 kilometrů. Pokud lze tedy Krnov (22 tisíc obyvatel) vůbec považovat za úplně standardní sídlo. „Do Prahy to mám autem blíže přes polské Kladsko, než kdybych jela na Olomouc. Cesta trvá něco přes čtyři hodiny,“ počítá starostka Drozdová, která dlouhá léta žila v hlavním městě.
S manželem a bývalým bubeníkem věhlasné undergroundové kapely DG 307 odešli z Prahy před 16 lety. Hledali klid tam, kde to ještě pořádně neobjevili ani turisté či chalupáři, a Osoblažsko tyto podmínky splňovalo. „Nedá se nic dělat, Babiš má nejlepší marketing. Když jsem se v obci ptal, zda znají nějaké politiky, slyšel jsem jen Babiš, Babiš a Babiš,“ vyprávěl mi Přemysl Drozd již po volbách v roce 2017. Hlasování do Sněmovny v této obci sleduji přes 30 let, je to jeden z mých dlouhodobých novinářských sběrných dokumentů.
A Přemyslova žena a starostka Lenka Drozdová dodá po osmi letech: „Platí to i v roce 2025, Babiš tu opět zaujal nejvíce.“ Voliče ze Slezských Pavlovic pozitivně zasáhlo, že se letos mohli osobně setkat se známým politikem a expremiérem. Směli mu i položit dotaz a Babiš jim dokonce odpověděl, tak jako v televizní debatě. Starší lidé mu zase byli vděční, že jako jeden z mála kontaktoval důchodce. „Babiš generaci seniorů nevypustil, a určitě se mu to vyplatilo,“ míní starostka. „Díky osobní kampani oslovil velké množství lidí, kteří nejsou aktivní na sociálních sítích. Strany, které se spoléhaly hlavně na virtuální kampaň, podle mě udělaly chybu.“
Slezské Pavlovice, volič ANO Jiří Nálepa. Obec má 140 voličů a ti dali extrémní počet hlasů ANO (66 %) a až s velkým odstupem Motoristům (16 %) a SPD (9 %). Ostatním hnutím a stranám tam nedali šanci vstoupit do Sněmovny. Zdroj: Ivan Motýl
Vyautovaní komunisté, comeback se nekonal
Ve Slezských Pavlovicích ale před volbami nebylo vůbec jisté, koho místní pošlou do Sněmovny kromě ANO. „Vypadalo to, že hodně hlasů získá hnutí Stačilo!, jenže komunisti u nás úplně propadli a volil je pouze jediný občan, to mě fakt překvapilo,“ podivuje se Lenka Drozdová. „Sousedé se tu před volbami jen velmi neradi svěřují, komu dají hlas, takže jsem vzhledem k minulosti obce počítala s úspěchem Kateřiny Konečné.“ Dlouho se totiž zdálo, že voliči komunistů nabírají druhý dech, neboť jim prý vyhovovalo, že nebudou volit přímo KSČM, ale „nějaké nové hnutí“.
Ještě v parlamentních volbách v roce 2006 získali komunisté ve Slezských Pavlovicích 34 procent hlasů a v komunálních volbách v roce 2010 dokonce 46 procent. „I můj předchůdce ve funkci byl komunista,“ vzpomíná starostka, jak dlouho se v obci s láskou vzpomínalo na socialismus. Od parlamentních voleb v roce 2013 ale pohraničí začalo komunisty vyměňovat za Andreje Babiše, který tehdy v Pavlovicích získal 29 procent hlasů. O čtyři roky později v roce 2017 už to bylo 60 procent a v letošním říjnovém klání o Sněmovnu dokonce 66 procent hlasů. Comeback KSČM se tak nekonal. Vtipkující Babiš je pro pohraničí mnohem sympatičtějším populistou než hřímající bolševička.
Jak nezávislá starostka vsadila na motoristy
A teď jeden údiv, takový krok bych totiž od první ženy ve Slezských Pavlovicích nepředpokládal. Nezávislá starostka se loni nechala „ukecat“ stranou Motoristé sobě, aby za ni kandidovala do parlamentu. A partaj ji nasadila na šestou pozici na kandidátce v Moravskoslezském kraji. „Byla jsem tam jen do počtu, ale možná jsem nějak přispěla k dobrému výsledku Motoristů v naší obci,“ věří Lenka Drozdová.
Filipovi Turkovi a spol. dalo hlas 16 procent domorodců, obdobné výsledky ale vykazují mnohé venkovské pohraniční oblasti v někdejších Sudetech. Tedy famózní úspěch ANO a vysoké výsledky SPD a Motoristů. Namátkou se tak dělo na Jesenicku, Mostecku, Sokolovsku, Tachovsku či Mikulovsku. V celém sudetském pásu, který se táhne kolem dnešních polských, německých a rakouských hranic.
Čtěte také
Turka by chtěla za ministra zahraničí
Od jara 1945 nahrazovali vyhnané české Němce v Sudetech dosídlenci ze všech koutů Československa, ale i reemigranti z ukrajinské Volyně nebo z Rumunska. A ještě 80 let po válce je tu doma určitá neutěšenost, obce i samotní občané stále bojují s vykořeněností, takže nezanedbatelná část voličů tu nějak podvědomě stále touží po vládě silné ruky. A proč to po komunistech nezkusit s Babišem, Okamurou nebo Turkem?
Starostka Drozdová nicméně nechce rozebírat kauzy spojené s Filipem Turkem. Na otázky spojené s hajlováním, rasismem či domácím násilím čestného prezidenta Motoristů jen neutrálně odpovídá: „Tohle jde mimo mě, do toho nevidím.“ Pohoršuje ji pouze závodění na dálnicích: „To je nezodpovědné. A nebyl to zrovna Filipův šťastný okamžik, když se tou jízdou ještě chlubil.“ Turka si ale docela dobře dovede představit na postu ministra zahraničí: „Slyšela jsem jeho angličtinu a ta je dobrá. Takže se domluví v cizím jazyce, to je důležité.“
Voliči Spolu téměř v pozici disidentů
Narazit ve Slezských Pavlovicích na voliče ANO není žádný problém. Ale potkat někoho, kdo hlasoval pro Spolu (4,49 %), Piráty (3,37 %) nebo Stačilo (1,12 %), to už je o velké náhodě. „V celé obci jsme pro Spolu hlasovali jen čtyři, ale netuším, kdo jsou ti další tři,“ vypráví na zastávce autobusu 73letá žena, která chce zůstat v anonymitě. „Netoužím, aby si na mě lidi ukazovali.“ V něčem je vlastně disidentkou, protože pokaždé volí jinak než drtivá většina sousedů.
„V prvních svobodných volbách v roce 1990 jsem to dala Občanskému fóru, ze kterého pak vznikla ODS, a od té doby volím pořád občanské demokraty,“ prozrazuje žena, která se v Sudetech narodila a nikdy je neopustila. „V Pavlovicích dneska každý řeší peníze, takže ta volba pro ně byla jasná. Babiš sliboval nejvíc, třeba důchodcům, a oni mu uvěřili. I když už vlastně stát nemá z čeho brát,“ uvažuje. Zároveň se raduje, že prožila spokojený život. A od roku 1989 i ve svobodné zemi. „Člověk musí utrácet podle toho, kolik má peněz na účtu, a ne si ještě půjčovat,“ naráží na vysokou zadluženost sousedů.
Čtěte také
Zadluženost občanů vs. dějiny pohraničí
Podle Mapy zadlužení patří Slezské Pavlovice k obcím s nejzadluženějšími občany v republice. Podíl trvale přihlášených osob, které spadly do exekučního řízení, se tu aktuálně pohybuje na úrovni kolem 32 procent, to je 12. příčka v republice na zmiňované mapě. V této tabulce dominují právě pohraniční (sudetské) obce, třeba Vřesová na Sokolovsku (49,5 %), Obrnice na Mostecku (47,1 %) či Ošelín na Tachovsku (35,9 %). Pokud by se podíl vykázal na obce s rozšířenou pravomocí, jsou to opět samé regiony, ze kterých byli po válce vyhnáni čeští Němci: Bílina (19 %), Most (18 %), Kraslice a Litvínov (16 %), Aš, Chomutov, Rumburk a Ústí nad Labem (15 %).
A příklon zadlužených i jinak frustrovaných voličů k populistům všeho druhu je přitom historicky už mnohokrát opakovaná zkušenost. Když odsunuté Němce v Sudetech vystřídalo jen do jara 1946 na 1,8 milionu většinou nemajetných dosídlenců, téměř všichni projevovali vděčnost komunistům. Centrální osidlovací úřad byl totiž ovládán lidmi z KSČ a tahle partaj za přidělené majetky očekávala vděk při volebním klání. Což se také stalo při prvních poválečných volbách v roce 1946, které komunistům vyhrály právě Sudety. A teď pohraničí zásadně pomohlo k vítězství hnutí ANO a vylepšilo i výsledky SPD a Motoristů.
Slezské Pavlovice, pomník padlým z I. světové války. Obec má 140 voličů a ti dali extrémní počet hlasů ANO (66 %) a až s velkým odstupem Motoristům (16 %) a SPD (9 %). Ostatním hnutím a stranám tam nedali šanci vstoupit do Sněmovny. Zdroj: Ivan Motýl
Apatičtí Romové
I když se Romové z různých částí České republiky dušovali, že budou volit Babiše, minorita ze Slezských Pavlovic volby ignorovala. „Žijí tu čtyři rodiny, ale k volbám nešel nikdo,“ tvrdí 26letý Josef Horvát, který obývá jeden ze zchátralých domků u bývalého státního statku. Kdo někdy zažil atmosféru slovenských romských osad, spatří tady jakousi jejich „mikroverzi“.
Prší, takže stezka k osadě je samé bláto. Ubohé podmínky, ve kterých tu Romové musí žít, pak tvoří jakési „sociální bahno“. Ve 21. století, ve středu Evropy i v České republice, je to nezvyklý ostrůvek chudoby, čemuž odpovídá i absolutní nedůvěra Josefa Horváta k politikům: „Pro Romy stejně nikdy nikdo nic neudělá a ten Babiš jen lže, nic mu nevěřím.“
Domky obydlené Romy stojí na terénní vyvýšenině, stranou od zbytku obce. Dole pod osadou se rozpadá opuštěná německá usedlost a zpustošeně už mnoho let vyhlíží i areál bývalého státního statku v části zámeckého areálu. Zámek málem spadl. Ale nic není jen černé. Šlechtické sídlo dnes renovuje soukromý majitel a už ho oblékl do nové fasády.
Peníze z EU, ale myšlení z ČSSR
Do obce proudí evropské i národní dotace. „Jen z našeho rozpočtu bychom nemohli nikdy opravit další vybydlený bytový dům, ale ani opravit silnici,“ informuje starostka Lenka Drozdová, která v obci založila místo zkrachovalé hospody klub, v němž si místní mohou sami narazit pivo. Dětský kroužek Děti z džungle, který vedla, ale ukončil činnost: „Nejsou děti, rodí se tu průměrně jedno dítě za rok,“ lituje „žena na radnici“ ze Slezských Pavlovic, kde nyní žije 140 oprávněných voličů.
Opouštím nejsevernější vesnici v Osoblažském výběžku v okrese Bruntál. Vesnice na konci českého světa, a také ve slepé uličce. Silnice ze Slezských Pavlovic směrem do Polska totiž končí přímo na hranicích, a to v obrovské kupě hnoje. Snaha alespoň částečně vylepšit životní podmínky v obci se starostce, zastupitelům i části vesničanů sice nedá upřít, ale politické postoje se moc nemění. Jako by se zastavily v éře Československé socialistické republiky (ČSSR) před listopadem 1989. S nadsázkou řečeno, ideálem pro místní je stát se silným vůdcem, který za občany všechno nějak vyřeší.
Slezské Pavlovice, hranici s Polskem tu tvoří kupa hnoje. Obec má 140 voličů a ti dali extrémní počet hlasů ANO (66 %) a až s velkým odstupem Motoristům (16 %) a SPD (9 %). Ostatním hnutím a stranám tam nedali šanci vstoupit do Sněmovny. Zdroj: Ivan Motýl
Místo epilogu: Výsledky hnutí ANO v Osoblažském výběžku
Slezské Pavlovice: 66,29 %. Dívčí Hrad: 63,7 %. Hlinka: 61,84 %. Bohušov: 61,53 %. Jindřichov: 60,77 %. Liptaň: 60,75 %. Třemešná: 57,98 %. Slezské Rudoltice: 56,98 %. Osoblaha: 54,14 %. Vysoká: 53,93 %. Rusín: 53,16 %. Město Albrechtice: 48,02 %.
Novinář, publicista a básník, který se dlouhodobě věnuje palčivým sociálním tématům soudobé Ostravy a moderním dějinám celého regionu. Často píše o romské menšině a vyloučených lokalitách, již osm let například sleduje ve sběrném dokumentu osudy ostravské rodiny Kroščenových s dvanácti dětmi.
