Co Rom, to odmítač očkování – to téměř doslova platilo na sklonku léta. Převážná část romské minority se sice vakcíny pořád bojí jak čert kříže, přesto v ní pomalu přibývá i očkovaných. „Vakcínu vymysleli k likvidaci lidí,“ je přesvědčena 50letá Věra Horváthová. „Neumřu po očkování? Na Slovensku nám zemřeli dva bratranci a jednomu zesnula i manželka, tak nevím, co mám dělat. Co myslíte, mám si píchnout toho Johnsona?“ řeší velké dilema 46letá Maria Demeterová z Ostravy.
Slovenští bratranci Marie Demeterové z východoslovenského města Michalovce byli v nejlepších letech. „Jeden měl 43 a druhý 47 let, to je dost málo, ne? Pro celou rodinu je to katastrofa,“ zoufá si paní Maria. A znova se mě zeptá: „Co myslíte, má se očkovat?“ Nejsem lékař, nejisté Marii Demeterové ale doporučuji „toho amerického Johnsona“.
Nezabíjí covid ani smog, ale vakcína
Ostravská hornická kolonie Trnkovec vyrostla pro havíře Dolu Ludvík na počátku 20. století. Po útlumu těžby v 90. letech se začala měnit v ghetto, v němž žilo až 700 Romů. Teď jich na Trnkovci nebydlí ani stovka, kolonie je postupně likvidována. „Nevím, kdy nám to tady zbourají, snad ale potom dostaneme obecní byt,“ doufá 46letá Maria Demeterová. Od sociální problematiky se záhy vracíme ke covidu. „Lidé po očkování umírají, mám docela strach,“ svěřuje se žena. Milosrdně zalžu, protože následující informaci neumím dokázat: „V Ostravě na očkování ještě nikdo neumřel!“
Tady se neočkujeme, lepší je slivovice, chlubí se v pohraniční vsi na Bruntálsku
Slušně řečeno, je to zapadákov. Neslušně, je to díra na samé výspě republiky, ale také ve Slezských Pavlovicích v okrese Bruntál mají názor na vakcínu proti COVID-19. „S tím běžte do pr**le, tady lidi očkování odmítají,“ nebere si servítky první občan, kterého oslovíme, pětatřicetiletý Radek Dojčar. Na covid prý platí hlavně slivovice, vakcínu odmítají i početní místní Romové.
„Vážně? To je dobře,“ oddechne si žena. „Nevím to jistě,“ rychle dodám, „určitě ale umřelo mnohem víc lidí na covid než na následky vakcíny, to jsou úplně nesrovnatelná čísla.“ A v mobilu najdu i patřičná data. V Moravskoslezském kraji si infekce COVID-19 už vzala životy 3 727 lidí (stav k 11. listopadu, pozn. redakce), je to dokonce největší počet obětí ze všech krajů v zemi.
Kolonie Trnkovec stojí v ostravských Radvanicích a na čtvrť se každý den valí smog z blízké Nové huti (Liberty Ostrava). Vědci z Akademie věd už na počátku dekády zjistili, že kvůli ovzduší s rakovinotvornými „bonusy“ tady lidé žijí o dva roky méně než spoluobčané ve zbytku republiky. „Nevěřím, že nám ten smog nějak škodí. To by muselo být vidět i na zvířatech a moje kočky jsou úplně zdravé,“ uvažuje 50letá Věra Horváthová z Trnkovce. „Teď škodí vakcína,“ má jasno.
Aktuálně je to opravdu marginálie, že smog v Radvanicích předčasně zabíjí. Covid totiž dokáže ještě lepší „kousky“, nakaženého usmrtí v řádu dní. „Pane, já vůbec nevěřím, že je tu nějaký covid, že existuje. Vakcínu si vymysleli záměrně k zabíjení lidí, kterých je moc. A to se těm bohatým pánům vůbec nelíbí,“ je přesvědčena Horváthová.
Věčně živé fake news
Bože, kolikrát už jsem během pandemie slyšel od Romů tuhle poplašnou zprávu z kategorie fake news. Je mimořádně působivá, protože vyvolává asociace na „romský holocaust“ z časů druhé světové války. A všichni Romové dobře vědí, že Hitler chtěl romské etnikum úplně vyhubit. „Babiš chce zlikvidovat všechny Romy, aby jim nemusel platit sociální dávky,“ slyšel jsem nedávno v ostravských Vítkovicích.
Hornická kolonie Hranečník v Ostravě. Tady se narodil Hugo Vavrečka, dědeček Václava Havla. Zdroj: Ivan Motýl
Hornická kolonie Hranečník v Ostravě. Tady se narodil Hugo Vavrečka, dědeček Václava Havla. Zdroj: Ivan Motýl
„Vakcína tu není k zabíjení lidí, ona nám všem pomáhá přežít,“ opatrně oponuji paní Horváthové. „Spousty lidí po očkování umřely, vláda ta čísla tají,“ umlčí mě. A o svých známých, kteří se v posledních dnech nechali naočkovat, říká tajemně: „Zatím žijí. Zatím.“ Celá pandemie je podle ní podvod, byznys plán. „Jendou jsem přišla za doktorkou, že mě bolí na plicích. Poslala mě na testy a v nemocnici mi řekli, že mám covid a musí mě hospitalizovat,“ dramaticky povídá. „Žádný covid to ale nebyl, jen zápal plic. A ten jsem si vyléčila sama.“ Zajímá mě ta léčba. „Pila jsem hodně vody a také studenou Pepsi-Colu, ta je na plíce nejlepší,“ radí Horváthová.
Rozhovor přeruší sousedčin syn: „Julian Lakatoš má covid, musím do karantény.“ S paní Demeterovou informace ani nehne: „Julian Lakatoš? Toho neznám,“ podotkne a vrátí se ke světovému spiknutí miliardářů, kteří chtějí zeměkouli očistit od chudiny. „Kdo neumře po první vakcíně, chcípne po druhé. A když ne, tak po třetí anebo po čtvrté anebo desáté. Mají to dobře vymyšlené.“
Váhající romští střelci
Další ze sousedů přizná, že nejdříve také věřil, že vakcína zabíjí. „Spíš se to stává po těch injekcích, které si lidi budou muset pořád píchat, ten Pfizer a tak. Tomu Johnsonovi věřím víc, jedna dávka a mám navždy klid,“ dodává si důvěru 53letý Robert Botoš. V očkovacím centru v ostravském nákupním centru Karolina je objednán na konec týdne. I on váhá, doslova zvažuje pro a proti. Možná bude záležet na tom, koho potká ráno před očkováním na autobusové zastávce. A jaké argumenty na něho ještě za těch pár dní vystřelí všudypřítomní antivaxeři.
Píchnou mě a umřu. Mladí Romové z vyloučené lokality mají z očkování hrůzu
Dvaadvacetiletá Magdalena Burianová, která žije ve vyloučené lokalitě v Osoblaze na Krnovsku říká: „Bojím se! Opravdu se bojím, nenechám si to píchnout,“. Od pátku 4. června se přitom registrace k vakcinaci proti infekci covidu otevírá i mladým lidem ve věku 16 až 29 let. „Nikdo se nenechá očkovat, to vám tady potvrdí každý. Ani já ne, mám strach,“ obává se i 30letá Hana Ferencová.
Pokud na zastávce potká 24letého Lukáše Čonku, tak se asi Robert Botoš vrátí zpátky domů. „Může vás to zabít, to je fakt, to se stalo už mockrát. Nikdy se nenechám očkovat,“ tvrdí Čonka, jenž žije v bývalé hornické kolonii Hranečník. Ta je od kolonky Trnkovec vzdálena jen půldruhého kilometru. „Nikdy! V životě ne! Hnus,“ začnou skandovat děti, které rozhovor poslouchají. Je hezký podvečer, před jedním z domků v kolonii posedává houf dospělých i chumel dětí.
Lukáš Čonka trpí astmatickými záchvaty, ani to prý ale není důvod pro očkování. Je to přirozený antivaxer jako drtivá většina Romů, kteří „bílým“ nevěří ani nos mezi očima. „Na tom očkování mi vadí úplně všechno, je to mnohem horší než ten smog,“ zadívá se směrem k dýmícím komínům Nové huti. „Nech se očkovat, nic na tom není,“ vybídne Čonku kamarád z majority, 24letý Matěj Moudrý. „Ani za nic,“ odpoví Lukáš.
Epilog s Václavem Havlem
Každý tady v kolonii Hranečník hájí vlastní pravdu. Však se právě tady na Hranečníku č. p. 1 narodil 22. února 1880 jistý Hugo Vavrečka. V domě číslo popisné 1, který byl zbourán v roce 1985. Vavrečka byl dědečkem prezidenta Václava Havla, který se jako disident nechal za pravdu hned několikrát zavřít.
Vavrečka se z chudé ostravské hornické rodiny vypracoval až na minstra a také ředitele u Bati ve Zlíně. Chce se mi věřit, že některý z romských kluků, který teď papouškuje po dospělých, že vakcína je hnus, se jednou stane třeba starostou nebo poslancem. A stejně tak doufám, že věda infekci COVID-19 jednou vymýtí, i když bude mít pořád v zádech antivaxery. Pak se konečně uklidní i znejistělí Romové, kteří očkování považují za nějakou pekelnou lest. Past nastraženou majoritou.
