režim

Nejdříve se hovořilo o tom, že syrský diktátor Bašár al-Asad zemřel při pádu letadla, později Moskva ohlásila, že mu udělila i s rodinou azyl. Podle orientalisty Petra Pelikána je ruská metropole pro Asada pouze přestupní stanicí do Spojených arabských emirátů. Ve vysílání CNN Prima NEWS rovněž poznamenal, že by tamní režim ještě neodepisoval – důležitý bude ještě boj o bašty na západě země.

Syrská nevládní organizace civilní obrany Bílé přilby podle agentury AFP v úterý oznámila, že zastavila pátrání v nechvalně proslulé věznici Sajdnájá. Tu prohledávala kvůli podezření na další zadržované lidi v podzemí. Bílé přilby nicméně pátrání ukončily, aniž by našly další vězně. Vězení Sajdnájá asi 30 kilometrů severně od Damašku o víkendu ovládli a osvobodili islamističtí povstalci, kteří svrhli režim dlouholetého autoritářského prezidenta Bašára Asada.

Izrael provedl od pádu Asadova režimu na 250 vzdušných úderů na Sýrii a zničil důležité vojenské cíle, uvedla podle agentury AFP syrská exilová organizace Syrská organizace pro lidská práva (SOHR). Úřady Spojených států obvinily dva bývalé přední činitele vojenské zpravodajské služby režimu syrského diktátora Bašára Asada z válečných zločinů. Dvojice příslušníků tajné služby syrského vojenského letectva se měla podílet na mučení zajatých lidí včetně amerických občanů, informovala agentura Reuters s odvoláním na zveřejněné obvinění.

Dostali jsme se k svědkům ruských zločinů na okupovaných ukrajinských územích. Exhumace obětí a mučírny nám daly opět nahlédnout na podstatu ruského deviantního fašistického režimu, uvedli čeští dobrovolníci ze spolku Team4Ukraine. Poznamenali, že s Kremlem nejsou možné žádné kompromisy ani dohody. S redakcí CNN Prima NEWS se podělili také o rekapitulaci uplynulého roku na poli pomoci Ukrajině i o fotografie a videa z výprav do válkou zasažených měst, včetně okolí zničeného Bachmutu.

Ve věku 90 let zemřela Juanita Castrová, sestra bývalých kubánských vůdců Fidela a Raula Castrových. Desítky let byla odpůrkyní vlády komunistické strany, kterou její bratři vedli od roku 1959, a většinu svého života tak strávila v exilu ve Spojených státech. O úmrtí Castrové informovala tisk spoluautorka jejích pamětí María Antonieta Collinsová. O jejím skonu v úterý napsal i deník El País.

Ruská Belgorodská oblast u hranic s Ukrajinou se v pondělí stala dějištěm ozbrojených střetů. Ty podle ruských úřadů vyvolaly ukrajinské skupiny, podle Ukrajinců to byli ruští partyzáni. Každopádně nebyl tento útok přijat v Rusku s klidným srdcem. Režimem podle bývalého ministra zahraničí Cyrila Svobody (KDU-ČSL) zřejmě neotřese, ale může jít o jeden ze spouštěčů jeho konce. „Je to hozená rukavice do tváře Putinova režimu,“ souhlasil v pořadu 360° na CNN Prima NEWS bývalý generální konzul v Petrohradě Vladimír Votápek.

Chování šéfa Vagnerovy skupiny Jevgenije Prigožina a jeho kritika vedení včetně samotného Vladimira Putina stojí za pozornost. V Rusku se podle bezpečnostního analytika Milana Mikuleckého z okna padá za mnohem menší prohlášení. V pořadu Zprávy PLUS se společně s vedoucím zahraniční redakce CNN Prima NEWS Matyášem Zrnem pozastavili nad pozicí šéfa vagnerovců a naznačili, že by v Kremlu v budoucnu mohl klidně nahradit Vladimira Putina.

Někteří představitelé Pentagonu pohrozili odstraněním Vladimira Putina. Zmínil to ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Podle spolupracovníka CNN Prima NEWS v Moskvě Jiřího Justa je to ale ruská paranoia. Odstranění Putina by situaci nevyřešilo.

I kdyby Putina svrhli nebo zemřel, jeho éra může pokračovat, musíme tak být připraveni čelit agresivnímu Rusku ještě po mnoho let. Řekl to Nile Gardiner, odborník na zahraniční politiku a poradce někdejší britské premiérky Margaret Thatcherové. Rusko podle něj ve své útočné válce proti Ukrajině nemá šanci vyhrát.

Rusové nechtějí bojovat ani posílat své děti umírat na Ukrajinu. Tak reagoval bezpečnostní analytik Martin Svárovský na vyhlášení částečné ruské mobilizace. Je toho názoru, že krok Vladimira Putina je pouze důkazem selhání a přiznání porážky. Může dojít i ke krachu režimu.

Putin se dostal pod velký tlak a přiznal válku. V pořadu K věci to uvedl bývalý premiér Mirek Topolánek. Podotkl, že se konflikt na Ukrajině již dotýká – s vyhlášenou částečnou mobilizací – široké veřejnosti v Rusku. Dodal, že prezidentu Putinovi docházejí věci, kterými by nejen Západ mohl vydírat.

Od převratu v afghánském Kábulu už uplynul skoro rok, od té doby se snaží radikální hnutí Tálibán, které se ujalo vlády, přetvořit zemi k obrazu svému. Stát se tak řídí přísným výkladem islámského práva, Tálibán se například chlubí, že vymýtil korupci. Afghánistán pak ostatní muslimské země kritizuje, že jejich režim není dostatečně islámský. Kábul chce proto vybudovat pravý islámský systém pro celý svět.