Richter: Hokejový národ pláče, jsme jaloví v koncovce. Pešán položí funkci sám

Z nadějného začátku rychle do průšvihu. Prohra 2:4 se Švýcarskem velmi brzy ukončila českým hokejistům pobyt na olympiádě v Pekingu. Smutná podívaná pro nejednoho českého fanouška, a to včetně Pavla Richtera.

„Bohužel. Absolutně nemáme výsledky. V seniorech, v juniorech v osmnáctkách… Máme momentálně v hokeji díru a nevím, co se s tím bude dělat. Je to obrovské zklamání,“ podotýká pro CNN Prima NEWS bývalý hokejista, který největší část kariéry spojil se Spartou Praha.

Z hlediska výkonu nepovažuje zápas se Švýcary za propadák, ale jako průšvih hodnotí (ne)disciplinovanost českých hráčů.

„Zápas nebyl tak špatný, vedli jsme 1:0. Ale rozhodující jsou různé věci – jako třeba to, že jsme udělali nesmyslné fauly. Vyloučení Jakuba Jeřábka i Jana Kováře byla totálně zbytečná. Hráči si musí uvědomit, že když udělají blbý faul, může to tým stát výsledek. Protože oslabení máme opravdu špatná. A také jsme z nich proti Švýcarům dostali dva góly. Hotovo, konec. Děláme obrovské chyby, které se pak dají jen těžko napravit,“ konstatuje Richter, jenž si na závěr kariéry zahrál právě i ve Švýcarsku za Kloten.

Jestli něco trenérskému štábu vyčítá, pak to, že nevzal do Číny útočníka Českých Budějovic Milana Gulaše. Na prosincovém turnaji série Euro Hockey Tour táhl jinak trápící se tým. Ani tak se pro něj v sestavě nenašla důstojná pozice.

„Nemáme střelce. Mohli jsme jednoho takového mít, ukázal se zejména před Vánoci na Channel One Cupu. Milan Gulaš. Ten nám chyběl. Potřebujete někoho, kdo za to vezme v kritických situacích a dokáže trefovat rohy branky, jako to teď zvládli třeba Švýcaři, ale i jiné mančafty.“

Vše začíná u mládeže

Podle Richtera vyloženě nezklamaly největší osobnosti českého týmu – Jan Kovář, David Krejčí nebo Roman Červenka. „Je to spíše o celkovém obrazu naší hry. A musím říct, že jsme opravdu jaloví v koncovce. Už proti Dánům jsme měli spoustu šancí. A kdybychom je porazili, skončíme první ve skupině a jdeme rovnou do čtvrtfinále. Mohli jsme zívat a čekat na soupeře.“

Mistr světa z roku 1985 tvrdí, že zlepšení je v nedohlednu. A že Česko – slavné třeba třemi triumfy na mistrovstvích světa v řadě z přelomu století – už není hokejovou velmocí. „Potýkáme se s věcmi, které jsou dlouhodobé. Budeme si muset zvykat, že nepatříme tam, kam jsme vždycky patřili. Je to tristní. Hokejový národ pláče, budeme plakat dlouho a čím dál tím víc. Měli jsme využít toho, že na turnaji nejsou hráči NHL. Nominace nebyla až na výjimky špatná. Ale tento brzký konec na olympiádě sahá až k tomu, jak se pracuje s mládeží.“

67letý Richer mluví o nesmyslném složení soutěží, kdy některé týmy dávají dvacetigólové výprasky ostatním, protekci v klubech, která mimo hru staví méně zámožné talenty a další faktory. „Nemělo by se rozlišovat, kdo je chudý a kdo bohatý. To všechno zasahuje až do dospělého hokeje. A proto jsme tam, kde jsme.“

A i proto zřejmě už brzy bude mít reprezentace nového trenéra. Současný hlavní kouč Filip Pešán je pod palbou víceméně od chvíle, co nastoupil do funkce. A fanoušky si na svoji stranu nezískal žádným úspěchem. Jak zmínil Richter, problém tuzemského hokeje netkví v Pešánovi, ale nedá se předpokládat, že poslední mizerný počin se obejde bez personálních změn.

„Sám to položí. Tlak na něj byl už před olympiádou obrovský, divím se, že to vůbec ustál. Nejde o image chladného muže. To není třeba měnit, ani to nezměníte. Někdo lítá po střídačce, jiný tam stojí jako socha. Ale výsledky byly tristní,“ uzavírá někdejší slavný útočník.

Fakt je takový, že reprezentace si první výhru v sezoně připsala až ve druhém zápase na olympiádě. Předtím natahovala šňůru porážek, která započala už v červnu na mistrovství světa.