Roboti místo vojáků? Budoucnost obrany už vzniká v Česku, říká šéf Vojenského opravárenského podniku
Hostem rozhovoru pro CNN Prima NEWS byl generální ředitel Vojenského opravárenského podniku Vlastimil Navrátil. Zdroj: CNN
Válka na Ukrajině zásadně změnila pohled na obranu, bezpečnost i moderní technologie. Zatímco ještě před několika lety se armády soustředily především na modernizaci stávající techniky, dnes se stále častěji mluví o autonomních systémech, umělé inteligenci nebo robotech schopných působit přímo na bojišti. Jak vypadá oprava zničeného tanku, proč jsou současná bojová vozidla vlastně pojízdnými počítači a jakou roli bude hrát český průmysl v budoucnosti evropské obrany? O tom v rozhovoru pro CNN Prima NEWS hovořil generální ředitel Vojenského opravárenského podniku Vlastimil Navrátil.
Moderní bojová technika prošla v posledních letech dramatickou proměnou. Zatímco dříve rozhodovala především síla pancíře a palebná síla, dnes je klíčová schopnost komunikace, sdílení dat a propojení s dalšími systémy.
„Je to v podstatě pojízdný počítač. Můžeme říct, že je součástí nějakého komplexního bojového systému, který komunikuje se vzdušnými prostředky, logistikou i dalšími jednotkami. Pokud jeden článek vypadne, ostatní jsou schopny ho autonomně nahradit,“ vysvětlil Vlastimil Navrátil, generální ředitel Vojenského opravárenského podniku (VOP CZ).
Právě propojenost jednotlivých prvků se podle něj stává jedním z hlavních faktorů úspěchu na moderním bojišti.
Jak se opravuje zničený tank?
Laik si často představí opravu tanku jako měsíce práce v rozsáhlých dílnách. Skutečnost je ale mnohem dynamičtější. „Pokud je zasažen pouze motor, funguje to podobně jako výměna cartridge v tiskárně. Otevře se poklop, motor se vysune, nahradí se připraveným a za dvě až tři hodiny může být tank nebo bojové vozidlo pěchoty znovu pojízdné,“ popsal Navrátil.
V případě rozsáhlejšího poškození přicházejí ke slovu polní opravárenské dílny vybavené nejdůležitějšími náhradními díly. Pokud však vozidlo utrpí fatální zásah, návrat do plného provozu může trvat i několik měsíců. „Když dojde k opravdu vážnému poškození, počítáme s opravou v horizontu jednoho až dvou měsíců, než se vozidlo vrátí ve stoprocentním stavu zpět do služby,“ uvedl.
Od sovětské techniky k Leopardům a CV90
Významnou změnou pro český obranný průmysl je přechod od techniky sovětského původu k moderním západním platformám. VOP CZ se nyní podílí například na zavádění švédských bojových vozidel pěchoty CV90 nebo německých tanků Leopard.
Podle Navrátila však nejde jen o technologickou změnu, ale také o rozsáhlý proces předávání know-how. „Za vším jsou především lidé. Osmdesát let jsme opravovali a vyráběli techniku východní provenience. Teď přecházíme na západní platformy a musíme zvládnout transfer technologií, dokumentace i zkušeností. Je to obrovské množství práce, které není na první pohled vidět,“ řekl.
Právě díky spolupráci se švédskými partnery by měl podnik již letos na podzim expedovat první vozidlo CV90 určené pro Armádu České republiky.
Strategické partnerství s australským gigantem
Významný krok směrem k budoucnosti představuje také nově uzavřená strategická dohoda se společností Thales Australia, výrobcem obrněných vozidel Bushmaster. „Po téměř dvou letech jednání jsme podepsali strategickou alianční smlouvu. Pokud budou vozidla Bushmaster vyráběna pro evropské zákazníky, měl by být Vojenský opravárenský podnik součástí tohoto projektu a fungovat jako servisní a logistická základna v Evropě,“ vysvětlil Navrátil.
Podle něj jde o významnou příležitost pro český obranný průmysl i jeho zapojení do mezinárodních projektů.
Autonomní drony už hlídají areály
Vedle těžké techniky se stále větší pozornost soustředí na autonomní systémy. VOP CZ vyvíjí vlastní pozemní drony, které dokážou samostatně monitorovat objekty, chránit strategické areály nebo pomáhat při mimořádných událostech. „Jde o autonomní vozítko, které dokáže hlídat perimetr objektů, identifikovat osoby, upozornit ostrahu na narušení prostoru nebo pomáhat pyrotechnikům při odstraňování výbušnin,“ popsal Navrátil.
Využití však nekončí u bezpečnosti. „Existují různé verze. Mohou nést senzory, kamery, zbraňové systémy nebo drony. Logistická varianta dokáže převážet zásoby a zdravotnická verze zase odvézt zraněného člověka z bojiště. Nosnost systému je přibližně jedna tuna,“ doplnil.
Budou jednou válčit roboti?
Válka na Ukrajině ukázala mimořádný význam bezpilotních prostředků. Otázkou proto zůstává, zda v budoucnu nenahradí vojáky právě roboti.
Podle Navrátila budou autonomní systémy hrát stále důležitější roli, úplné vytlačení člověka však neočekává. „Myslím si, že drony a autonomní prostředky jsou budoucností obrany. Vždy ale půjde o kombinaci moderních technologií, těžké techniky a lidí. Tyto prvky se budou vzájemně doplňovat,“ uvedl.
Vývoj vojenských technologií je navíc natolik rychlý, že často předbíhá i samotné akviziční procesy armád. „Než se nová technika vysoutěží, vyvine, certifikuje a vyrobí, může už na bojišti vzniknout nová generace způsobu vedení boje. Proto je nutná vysoká flexibilita a schopnost rychle reagovat na změny,“ upozornil.
České firmy reagují rychleji než kdy dřív
Právě rychlost adaptace je podle Navrátila jednou z největších předností českého obranného průmyslu. „V Česku vzniká obrovské množství zajímavých projektů. Nejde jen o velké firmy, ale také o malé startupy. Ty bývají často pružnější, rychlejší a dokážou velmi rychle reagovat na nové potřeby trhu i armád,“ řekl.
Za inspirativní příklad označil Ukrajinu, kde vývojáři reagují na zkušenosti z bojiště téměř v reálném čase. „Ukrajina dokáže na základě konkrétních situací velmi rychle upravovat a vylepšovat své systémy. Za relativně nízké náklady vznikají nové generace dronů, které odpovídají aktuálním potřebám bojiště,“ uvedl.
Nejdůležitější technologií zůstává člověk
Přestože se stále více hovoří o umělé inteligenci, autonomních systémech a robotice, podle šéfa VOP zůstávají klíčovým prvkem lidé. „Potřebujeme především lidi, kteří chtějí. Srdcaře. V našem podniku často pracují celé generace rodin. Dělal tam dědeček, pracuje tam otec, matka a dnes nastupují jejich děti. To je hodnota, kterou si za žádné peníze nekoupíte,“ zdůraznil Navrátil.
Budoucnost obranného průmyslu tak podle něj nebude stát pouze na technologiích, ale především na kombinaci zkušených řemeslníků, techniků, konstruktérů i mladých specialistů na software a umělou inteligenci. „Ať už se posuneme kamkoliv směrem k AI, lidé zůstávají tím nejdůležitějším. Potřebujeme jak šikovné řemeslníky, tak mladé ajťáky, kteří budou ovládat algoritmy a moderní zbraňové systémy. Bez nich to nepůjde,“ uzavřel generální ředitel Vojenského opravárenského podniku Vlastimil Navrátil. Celý rozhovor najdete ve videu.
