Rodinám vrátil přes 10 tisíc těl, Ukrajinců i Rusů. „Sběratel kostí“ sám padl v bojích
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Zemřel zakladatel týmu Platzdarm Oleksij Jukov.
Při nebezpečné exhumaci na frontě utrpěl smrtelné zranění.
Během 27 let pomohl vrátit domů přes 10 000 těl.
Proč byla jeho práce pro rodiny padlých tak zásadní?
Při nebezpečné exhumaci na frontě přišel ve středu o život Oleksij Jukov, zakladatel dobrovolnického týmu Platzdarm, oznámila jeho manželka Jevhenija Kaluhinová. Během svého 27letého působení v nejrizikovějších oblastech pomohl vrátit domů více než 10 tisíc těl padlých vojáků i civilistů. Osudnou se mu měla stát exploze miny.
Dobrovolník Oleksij Jukov, který se stal symbolem repatriačních misí na východě Ukrajiny, zemřel během exhumace těl v blízkosti frontové linie. Nebylo mu ani 41 let. O jeho smrti informovala na Facebooku jeho manželka Jevhenija Kaluhinová. Okolnosti jeho úmrtí zatím nebyly oficiálně zveřejněny. Spekuluje se o explozi nášlapné miny.
ČTĚTE TAKÉ: Rusko umírá, Putin ale ještě zaútočí na NATO, varuje Kasparov. Zmínil lákavou kořist pro Kreml
Podle vojáka a aktivisty Serhije Hnezdilova byl Jukov zabit během jedné z pátracích misí při ruském útoku, přestože sám nedělal rozdíly mezi padlými Ukrajinci a Rusy. „Jeho jméno je symbolem ukrajinského Donbasu a úcty ke každému padlému, jehož tělo dokázal vrátit jeho blízkým,“ napsal na Facebooku Hnezdilov.
Na jeho smrt reagovala řada představitelů i lidí, kteří s ním spolupracovali. „Oleksij Jukov zůstane navždy v našich řadách. Kamaráde, jsi neuvěřitelný – to, co jsi dokázal, by zvládl málokdo,“ napsal vedoucí vojenské správy Svatohirsku Volodymyr Rybalkin.
Jukov pocházel ze Slovjansku v Doněcké oblasti. Právě tam v roce 2014, po začátku ruské agrese na východě Ukrajiny, založil dobrovolnický tým Platzdarm. Skupina se stala prvním dobrovolnickým uskupením v zemi, které systematicky vyhledávalo, identifikovalo a repatriovalo těla padlých z oblastí bojů.
Ve skutečnosti se této práci věnoval mnohem déle. S pátráním po lidských ostatcích začal už před více než dvěma desetiletími, kdy hledal vojáky padlé během druhé světové války, píše Gwara Media. Celkem se repatriačním misím věnoval 27 let.
Čtěte také
Jukov: Jde o službu rodinám
Ani po začátku ruské invaze v roce 2022 svou práci nepřerušil. Navzdory neustálému ostřelování a stále většímu nebezpečí, které představují průzkumné i útočné drony, pokračoval v misích na nejrizikovějších úsecích fronty, mimo jiné v okolí Slovjansku a Izjumu. Spolu se svým týmem vyzvedával těla jak ukrajinských, tak ruských vojáků nebo civilistů.
Jen několik dní před svou smrtí poskytl rozhovor deníku Kyiv Independent, ve kterém uvedl, že během své kariéry repatrioval více než 10 tisíc těl. Zdůraznil přitom, že nejde pouze o technickou práci, ale především o službu rodinám, které čekají na osud svých blízkých.
Význam podobných dobrovolnických misí je podle odborníků i ukrajinských úřadů v současné válce zásadní. Kvůli intenzivním bojům a všudypřítomným dronům je vyzvedávání padlých z frontové linie mimořádně nebezpečné. Dokud není nalezeno tělo a potvrzena totožnost pomocí analýzy DNA, bývají vojáci často vedeni jako pohřešovaní.
Necelé dva týdny před svou smrtí Jukov na Facebooku napsal, co pro něj repatriační mise znamenaly. „Za každou pátrací misí se skrývá něčí duše, něčí modlitby a naděje – naděje, že se milovaný člověk vrátí z pekla,“ napsal 25. července.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Na masy ruských vojáků budou ukrajinské drony krátké. Konflikt se nevyvíjí dobře, varuje Šándor
Tomáš studuje na Vyšší odborné škole publicistiky, obor televizní publicistika. Věnuje se pořádáním táborů a dalších akcí pro širokou veřejnost. Ve svých projektech se inspiruje Divokým západem, který se prolíná do většiny jeho aktivit. Zajímá se o domácí i zahraniční politiku a aktuální dění. (Tomas.Pokstefel@iprima.cz)
