Buchtík: Volby ovlivní skandálky i TV debaty. Babiš je výbušnější, Piráti autentičtější
Výběr redakce
Čeká nás naprosto nejsilnější fáze kampaně, jejíž závěr ovlivní skandálky, televizní debaty a logicky i aktivita samotných stran, říká v rozhovoru pro CNN Prima NEWS ředitel agentury STEM Martin Buchtík. Hnutí ANO podle něj chce, aby vládlo samo. Neočekává, že Spolu zopakuje raketový finiš z roku 2021 a přesáhne 27 procent. Za extrémně těžkou považuje i snahu STAN získat 15 procent hlasů. Naopak SPD podle něj ještě může růst a jako autentické vidí Piráty. Problém je podle Buchtíka v tom, že obě tyto strany mají málo disciplinované voliče.
Máme zhruba měsíc do voleb. Co podle vás může ještě ovlivnit jejich výsledek?
Co jistě ovlivní výsledek, je kampaň. Když se podíváme na jaro nebo léto, nebyly kampaně moc výrazné, všichni si hlídali své rozpočty tak, aby tu největší část mohli ukázat v září. Můžeme se dohadovat, jestli nepřijdou i nějaké nové kauzy nebo skandálky. Není to specifikum České republiky, skoro všude dochází v posledních 14 dnech před volbami k nějakému překvapivému výkyvu. Ne v tom smyslu, že by se změnila vítězná strana, ale ohledně toho, kdo se dostane do parlamentu nebo jaké se budou skládat koalice.
Čtěte více: Exkluzivní výzkum. Piráti raketově rostou a dotahují se na STAN, SPD znovu oslabilo
Jaké kauzy máte na mysli – něco jako objednávku usmrcení psa poslankyní Margitou Balaštíkovou z ANO, Dozimetr či Čapí hnízdo?
Kauza musí být srozumitelná a jasně komunikovaná části těch voličů, kteří zvažují, zda danou stranu volit, nebo ne. Pokud jde o menší kauzy, musely by se týkat výraznější osobnosti. Při vší úctě k paní Balaštíkové ji moc lidí vlastně nezná, o čemž svědčí i její původní pozice na kandidátce. Ani hnutí ANO ji nepovažovalo za hvězdu.
Hnutí ANO mělo v dubnu ve vašich výzkumech zhruba 35 procent, nyní se pohybuje kolem 32. Čemu tento pokles přisuzujete, vždyť jejich kampaň jede od ledna v podstatě neustále a dost vytrvale.
Hnutí ANO stále dokázalo udržet aktivizované a ochotné svoje voliče. Mírný pokles je daný spíše tím, že se zvýraznily pozice SPD a Stačilo!
Andrej Babiš je rozhodně dynamičtější, ale také výbušnější a budou pro něj problematické televizní debaty
Takže přešli k SPD a Stačilo!
Buď anebo zvažují více variant, takto je náš volební model koncipovaný. Důležité je, že součet skupiny stran ANO, SPD a Stačilo! a občas i Motoristé zůstává stejný. Stejné je to i u druhé skupiny – jakoby vládní společně s Piráty.
Babiš se pokusí sestavit menšinovou vládu
Asi už teď můžeme s jistotou říct, že se nestane, že by Andrej Babiš mohl složit jednobarevnou vládu.
Nikdy neříkej nikdy. Jde ale o málo pravděpodobný scénář a myslím, že si to uvědomují i v hnutí ANO. Během léta jsme viděli různé spekulace o tom, že Andrej Babiš vyzýval ke spojení Stačilo! a SOCDEM nebo Přísahy a Motoristů. V hnutí ANO to v tuto chvíli vypadá, že bude chtít mít v povolebním vyjednávání více variant, aby nebylo odkázáno jen na jednu, aby je jejich juniorní partner nemohl nějakým způsobem držet v kleštích a aby pro něj sestavení vlády bylo jednodušší. ANO ale může složit i menšinovou vládu a opřít se o ad hoc spolupráci, což se v minulosti ukázalo být funkčním modelem.
Nicméně není tajemstvím, že Babiš koalici s SPD nebo Stačilo! úplně nepreferuje a že by byl rád třeba i za to, kdyby získal partnera z té dnes řekněme vládní skupiny. Na druhé straně vidíme STAN, Spolu i Piráty, kteří jasně deklarují, že s Babišem nikdy. Existuje možnost, že by k něčemu takovému došlo? Akceptovali by to voliči obou táborů?
Zaprvé jsem celkem přesvědčen, že Babiš by nejradši vládl sám. Žádná jiná varianta pro něj nebude optimální. Na druhou stranu máte pravdu, že rozhodovat o povolebním vyjednávání bude Babiš, nikoliv celá strana. Pokud by ke zmíněnému scénáři došlo, muselo by se stát několik věcí. Zaprvé by musel mít před sebou jinou velmi složitou variantu, zadruhé by to vyjednávání trvalo dlouho. Musíte na to připravit veřejnost, protože jak voliči hnutí ANO, tak voliči Starostů nebo Spolu odmítají lídry druhých stran. Velmi pravděpodobně by Petr Fiala nebo Vít Rakušan museli odstoupit a muselo by dojít k výměně předsedů stran.
Čtěte také
Pokud by vznikla vláda na takovémto půdorysu, stalo by se tak až v příštím roce. Proběhly by i nějaké vnitrostranické krize. Tohle všechno je třeba brát v potaz, i proto to Babiš jako pravděpodobný budoucí vítěz voleb nemusí mít úplně jednoduché. Ale pořád je reálný i scénář, že vláda bude jasná týden po volbách. Pravděpodobnost je v řádu desítek procent. Myslím si, že se Babiš v první fázi opravdu pokusí sestavit menšinovou vládu hnutí ANO plus expertů tak, jak to má rád.
Spolu musí strašit tím, že budou komunisté ve vládě
Pojďme ke koalici Spolu. Od dubna čísla jí kolísají preference poměrně stabilně kolem 20 procent. Dá se říct, že jí bitcoinová kauza zas tak neublížila?
Koalice Spolu začala řešit bitcoinovou kauzu v momentě, kdy její trend byl spíše rostoucí a slibně se jí rozjížděla kampaň. Pohybovala se na 18 procentech, začala růst nad 22 procent. Určitě se můžeme shodnout, že jí kauza nepomohla, ale je pravda, že ji ani dramaticky nepoškodila. Kdyby její politici netrávili čas neustálým vysvětlováním, mohla teoreticky být klidně i na 24 procentech.
Má koalice Spolu letos šanci stejně jako před čtyřmi lety skočit až na 27 procent, kdy to ještě 14 dnů před volbami nikdo moc nečekal?
Teoreticky má, ale prakticky je pravděpodobnost mnohem nižší než v minulých volbách. Je to dáno tím, že část lidí, kteří volili koaliční strany, je zklamaná a nechce jít k volbám vůbec. Nemyslím si, že by v tuhle chvíli existovala možnost, že jí vzroste počet voličů a že třeba deaktivizuje voliče opozice. Nemá kde vzít voliče.
Potřebuje, aby k volbám přišli ti, co jsou odhodlaní k nim nejít. Jinde je asi sehnat nemůže.
Když se podíváme na výsledek minulých voleb a přičteme i Zelené, kteří měli jedno procento, měli vládní strany K5 plus Zelení 44 procent. Letos se dlouhodobě nejenom v našich, ale i jiných výzkumech pohybují kolem 40 procent. Propad je poměrně velký.
Má kampaň Spolu, která straší a varuje před Andrejem Babišem, Tomiem Okamurou a Kateřinou Konečnou jako hrozbou, šanci na úspěch? Velmi podobnou kampaň vedla koalice před čtyřmi lety.
Na datech je zřejmé, že zklamané lidi, kteří odešli od koalice Spolu, nezíská komunikací vlastních úspěchů, protože lidé mají pocit, že vláda nic moc dobrého neudělala. Tím pádem potřebuje probudit nějakou emoci. Strašení, že k moci přijdou komunisté na tuto část voličského spektra rozhodně funguje.
Česko je premiérokracie
Může ještě fungovat Antibabiš? Není už doba jinde?
S oblibou říkám, že jsme premiérokracie. Pozornost je upnutá k osobě premiéra, zvláště když je to silný lídr. Chci tím říct, že část lidí bude vždy volit protestně. Před čtyřmi lety to byl protest proti Babišovi, teď je silnější protest proti Fialově vládě. Antibabišovský étos je pořád přítomný, ale není už tak silný a není číslem jedna.
Spíše si myslím, že nepůjde o strašení Babišem, ale právě nástupem komunistů k moci. To bude silnější motiv, ale nevíme, jak moc zafunguje. Na druhou stranu se každé procento počítá a může rozhodnout výsledky.
Čtěte také
Ještě k té premiérokracii. Fiala a Babiš jsou osobnostně někde úplně jinde. I proto budou vypadat autenticky v něčem jiném. Babiš je rozhodně dynamičtější, ale také výbušnější, takže pro něj budou problematické televizní debaty. V minulosti se totiž několikrát ukázalo, že se nechal vyprovokovat k nepředloženému výroku, který poté několik dní rezonoval ve veřejném prostoru.
Starostové to budou mít extrémně těžké
Pravda, to nás ještě čeká. Máme před sebou měsíc debat, jak mohou ovlivnit volby?
Víme, že volební debaty opravdu ovlivňují rozhodování lidí, ale nejenom tím, že se na ně podíváte, ale i nepřímo. To znamená, že jste jenom zaslechli, co se v nich stalo. Debaty také odhalí, zda strany mají dostatek schopných lidí, kteří jsou schopni obhájit určitý typ politiky. Ukážou navíc i zbytek strany než jen lídra.
Získat 15 procent bude pro Starosty extrémně těžké. Potřebují být rebely
Co Starostové. Máte pocit, že je jejich takzvaná Dobrá kampaň úspěšná?
Historii STAN ukazuje, že se na pozitivním étosu dostali do Sněmovny. Jejich image je, že nejsou žádná ostrá strana, která by se pouštěla do zásadních sporů. V televizních debatách nejsou její politici těmi, kteří by vykřikovali a nenechali nikoho domluvit. Podařilo se jim rozjet své Debaty bez cenzury, ale neměli udělat čtyři, ale 400. Někde je to ale přestalo bavit.
S čím musí hnutí STAN přijít, aby se k těm svým 15 vysněným procentům dostalo?
Nevím a myslím si, že to bude extrémně těžké. Je otázkou, zda rámovat 10-12 procent jako neúspěch, protože když to srovnáme s rokem 2022 po kauze Dozimetr, mělo 5,5 procenta. Možná je jeho strop 10 procent.
Nemělo se víc vymezit vůči Spolu?
Z výzkumu víme, že zejména lidé nespokojení s vládou dlouhodobě říkali, že chtějí, aby se strany vymezily, ale nerozbily identitu vlády. Čili potřebují být rebely, ale v rámci možností. Je to dilema, se kterým se potýkají i Starostové. Oni sami vědí, že přijde řešení kauzy Dozimetr a vymezit se vůči kauze svého koaličního partnera se jim může vymstít. Co mohli udělat víc? Mohli v jednu chvíli odejít z vlády, ale to by mohlo být zase naopak vnímáno negativně.
Pirátům pomohl odchod z vlády
Pomohlo vystoupení z vlády Pirátům?
V dlouhodobém horizontu jim to zjevně ano, mohou být autenticky opoziční stranou a nabízet liberální a jednoznačně prozápadní program. Ale prvních několik měsíců bylo nesmírně složitých.
Komu Piráti voliče berou? Mají zhruba osm procent a jsou z toho nadšení.
Jestli jsou volby něčím výjimečné, tak velkým taktizováním politických subjektů ve smyslu toho, že se slučují a spojují. Jedním z prvků úspěchu Pirátů je účast Zelených na jejich kandidátkách. To jim určitě jeden procentní bod přidalo. A druhým je aktivizace lidí, kteří váhali, a stagnace Starostů.
Jsou jejich voliči stabilní? Mohou Piráti skutečně počítat s osmi procenty za měsíc?
Stabilní voliče nemají. To nejsou lidé, kteří by pravidelně chodili k volbám. Viděli jsme to i u evropských voleb.
Pomáhá jim návrat zpět ke kořenům? Kritika systému obecně, transparentnost, Antibabiš, kritika Čapího hnízda…
Ano, jsou konečně zase srozumitelní, což ve vládě nebyli. Jde o návrat ke kořenům. Možná to není žádná velká pecka, ale je to politika možného. Zároveň vystřízlivěli z ambicí mít premiéra a jsou za těch 8-10 procent šťastní. Podařilo se jim i konsolidovat vnitřně rozhádanou stranu, která už netrpí tím, že někdo něco napíše na otevřené pirátské fórum.
Piráti vystřízlivěli z premiérských ambicí. Jsou srozumitelní a konsolidovaní
Chtěla bych se ještě zastavit u SPD a u Stačilo! SPD za poslední čtyři měsíce narostlo z osmi na dvanáct procent a zdá se, že jde o nejdynamičtější růst, byť stále kolísá. Proč?
Jednoznačně za tím stojí spojení SPD s dalšími menšími stranami – Trikolórou, PRO a Svobodnými, které dohromady stabilně měly kolem čtyř procentních bodů. Okamurovi se podařilo získat v podstatě všechny jejich voliče. V létě se SPD dostalo i na 13,5 procenta, což znamená, že oslovilo i některé voliče ANO nebo Stačilo!
SPD může posílit i na 14 procent
Může SPD ještě posílit?
Ano. V modelu má mezi 11 a 12 procenty, takže posílit může někam i ke 14 procentům. Ale bude mít podobný problém jako Piráti, tedy že ne vždy jejich voliči přijdou. Problém může být i fakt, že na kandidátkách je velmi málo zástupců zmíněných menších stran.
A Stačilo!? Je hodně nasvícené nejen kritikou ze strany Spolu, ale i tím, že se o nich hodně píše, vytahují se různé bizarnosti. Jana Maláčová plní sociální sítě nejrůznějšími videi.
Stačilo! na konci loňského školního roku stagnovalo kolem pěti procent a na začátku prázdnin začalo růst, v době, kdy se začalo mluvit o spojení se SOCDEM. Samotné spojení už jim velký zisk nepřineslo.
Budou voliči SOCDEM volit Stačilo!?
Voličů SOCDEM byla dvě až tři procenta, což je relativně málo na to, abychom mohli udělat detailní analýzu. Ale lidé, kteří uvažovali o volbě SOCDEM, paralelně spíše zvažovali ANO než Stačilo! Někteří se dokonce přikláněli k SPD. Mladí voliči sociálních demokratů, kterých tedy není mnoho, uvažovali o volbě Pirátů nebo Starostů.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Politici by se k bitcoinové kauze bez důkazů neměli vyjadřovat, řekl Dvořák. Nacher mluvil o mafii
Renáta studovala bohemistiku a historii-evropská studia na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Už při studiu od roku 2015 působila jako stážistka v redakci Echo24.cz. Od roku 2017 pracovala jako politická redaktorka na webu Novinky.cz.
