Začne Trump další válku? Zvažuje zásah v zemi, kde má zájmy Rusko a operovali tam i wagnerovci
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Trump zvažuje vojenskou operaci v Mali.
Země by se stala osmým cílem úderů této administrativy.
Cílem má být islamistická skupina napojená na al-Káidu.
Hrozí střet s ruskými silami působícími v regionu.
Sahel se v posledních letech stal jedním z nejnebezpečnějších center džihádistického násilí na světě. Spojené státy proto nyní zvažují, zda do boje proti tamním ozbrojeným skupinám vstoupit vojensky. Případný zásah v Mali by ale mohl Washington zatáhnout do složitého konfliktu, kde se střetávají zájmy islamistů, místních vojenských režimů i Ruska, píše deník The Washington Post.
Trumpova administrativa zvažuje vojenskou akci v západoafrickém Mali. Cílem má být militantní islamistická skupina Džamá'at Nusrat al-Islam wal-Muslimin (JNIM), která je napojená na al-Káidu, uvedli podle webu The Washington Post současní i bývalí američtí představitelé obeznámení s jednáními. Mali se tak může stát osmým státem, na který Trump od začátku svého druhého funkčního období nařídil údery. Původně přitom tvrdil, že se chce soustředit na ukončení globálních nepokojů.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Putin nalíčil past, varuje Pobaltí. Na NATO prý zaútočí pod cizí vlajkou, vybral si i oběť.
Skupina JNIM stále častěji podniká útoky v pobřežních západoafrických zemích, čímž se etablovala jako nejlépe vyzbrojená militantní skupina v regionu a jedna z nejmocnějších na světě. Američtí představitelé se ale neshodnou, zda útok zahájit. Hlasitým zastáncem použití síly má být podle informací Washington Postu vrchní ředitel Národní bezpečnostní rady pro boj s terorismem Sebastian Gorka. Ten se však k informacím zmíněného deníku nevyjádřil a mlčí také Pentagon i mluvčí malijské vlády.
Světové centrum terorismu
Nejmenovaný úředník z Bílého domu neprozradil, zda prezident hodlá zahájit vojenské údery, ale uvedl, že Spojené státy naléhají na vlády v severní a západní Africe, „aby zakoupily americké vybavení a služby na podporu svého válečného úsilí proti teroristům“. Zároveň podotkl, že terorismus v Sahelu, rozsáhlé oblasti jižně od Sahary, je „nadnárodním problémem“. „Vyzýváme regionální partnery a spojence NATO, aby podpořili Alianci států Sahelu v jejich válce proti JNIM a ISIS,“ dodal úředník s odkazem na Islámský stát, který měl velký význam na Blízkém východě, než si založil pobočky po celé Africe.
Čtěte také
Aliance států Sahelu se skládá z Mali, Burkiny Faso a Nigeru – všech západoafrických zemí, kde vojenští vůdci v posledních letech svrhli demokraticky zvolené vlády v převratech, z velké části přerušili vztahy se Západem a obrátili se s žádostí o bezpečnostní pomoc na Rusko. Úředník z Trumpovy administrativy však vinu nesvalil na tyto vlády, ale na jejich ruské partnery a prohlásil, že Moskva „se ukázala jako neefektivní bezpečnostní partner pro Mali“. „Doufáme, že si ostatní africké národy všimnou hrozného výkonu Ruska v boji proti terorismu,“ sdělil úředník.
Mali, vnitrozemský stát s téměř 25 miliony obyvatel, je v posledních letech sužován násilím ze strany islamistických militantních skupin – a také ze strany malijské junty a ruských žoldnéřů, které si země najala, aby dostala situaci pod kontrolu. Militantní skupiny, zejména JNIM, nabývají na síle a proměňují Mali a jeho sousedy v Sahelu ve světové centrum terorismu. Loni ozbrojenci napojení na al-Káidu zahájili palivovou blokádu, která paralyzovala velkou část země. Letos na jaře zahájili rozsáhlou sérii koordinovaných útoků po celé zemi. Bojovníci pronikli do ulic hlavního města Bamaka, dobyli strategicky důležité město na severu země, které bránila malijská armáda spolu s ruskými jednotkami, a při sebevražedném atentátu zabili ministra obrany. Mezitím IS Sahel – odnož Islámského státu a rival JNIM – upevnil svou moc poblíž hranic Mali s Nigerem, kde jeho ozbrojenci loni unesli amerického misionáře Kevina Rideouta, který je pravděpodobně nyní zadržován v Mali.
K boji proti násilí najala malijská junta ruské žoldáky, nejprve u Wagnerovy skupiny a nyní u Afrického sboru, který je úzce spojen s ruským ministerstvem obrany. Rusové byli podle skupin pro lidská práva a předchozích zpráv deníku The Washington Post obviněni z řady zvěrstev. Héni Nsaibia, hlavní analytik pro západní Afriku v rámci projektu Armed Conflict Location & Event Data, uvedl, že malijská armáda a její ruští spojenci podle organizace ACLED loni zabili téměř čtyřikrát více civilistů než islamisté z JNIM a Islámského státu v oblasti Sahelu dohromady. Na svědomí mají mít 925 civilních obětí, zatímco islamisté zabili 232 lidí. „Je extrémně problematické, že by vláda jako USA nebo jakýkoli západní partner poskytovala podporu těmto režimům, jejichž legitimita je stále zpochybňována a které jsou neuvěřitelně křehké a represivní,“ řekl Nsaibia s odkazem na Mali, Burkinu Faso a Niger.
Čtěte také
Trumpova administrativa se loni snažila obnovit spolupráci s Mali, a proto Spojené státy začaly intenzivněji sdílet zpravodajské informace s malijskou vládou, uvedli současní i bývalí američtí představitelé. Tyto informace pak malijská armáda využívala při svých vojenských operacích. Bidenova administrativa přitom spolupráci s malijskou juntou výrazně omezovala kvůli jejím vazbám na Rusko a neochotě stanovit plán návratu k demokratickým volbám. Spolupráce mezi Washingtonem a Bamakem je ale stále omezená a zdaleka nedosahuje úrovně partnerství mezi USA a Nigérií, které se loni rozšířilo o americké letecké údery i pozemní operaci, při níž byl zabit jeden z nejvýše postavených představitelů Islámského státu v Africe.
Riziko odvetných úderů
Případné přímé zapojení americké armády v Mali by ale mohlo vést ke střetu s ruskými silami, které v zemi působí po boku místní vlády. Zároveň by si vyžádalo úzkou koordinaci mezi Washingtonem a Moskvou, podobně jako během občanské války v Sýrii, aby se předešlo nechtěným konfliktům mezi jejich jednotkami. Na otázku, zda ministr zahraničí Marco Rubio podporuje vojenskou akci v Mali, ministerstvo odpovědělo vyhýbavě s tím, že USA „jednoznačně odsuzují teroristickou činnost v Mali“ a že Trumpova administrativa je „odhodlána podporovat regionální odpovědnost a spolupráci v boji proti teroristickým hrozbám a sledovat ukazatele a varování před hrozbami pro vlast“.
Americká vojenská akce proti JNIM by Mali přidala na seznam zemí, kde Trump nařídil údery: Jemen, Somálsko, Sýrie, Írán, Irák, Nigérie a Venezuela. Administrativa také vedla kontroverzní vojenskou kampaň proti údajným obchodníkům s drogami v Karibiku a východním Pacifiku, která si vyžádala desítky obětí. Podle odborníka na oblast Sahelu Wassima Nasra ze Soufan Center by Spojené státy udělaly lépe, kdyby se místo vojenského zásahu zaměřily na diplomatické řešení konfliktu. Měly by podle něj tlačit na malijskou vojenskou juntu, aby zahájila jednání s islamistickou skupinou JNIM, která usiluje především o prosazení islámského práva v částech Mali, a také s dalšími politickými odpůrci, které režim dlouhodobě potlačuje. „Vojenská akce situaci nevyřeší. Francouzi se o to snažili 10 let. Rusové se o to snažili pět let. Situace se jen zhoršovala a zhoršovala,“ řekl Nasr.
Čtěte také
Francie vyslala do Sahelu své vojáky v roce 2013 na žádost malijské vlády. Cílem bylo zastavit postup islamistických ozbrojenců. První operace byla úspěšná a podařilo se obnovit kontrolu nad velkou částí Mali. Na ni navázala dlouhodobější mise Barkhane, během níž francouzské síly sice zlikvidovaly několik významných vůdců militantů, ale nedokázaly zabránit dalšímu šíření ozbrojených skupin. Nespokojenost s francouzskou přítomností postupně sílila, k čemuž přispěly i ruské dezinformační kampaně. Výsledkem byly vojenské převraty v Mali v letech 2020 a 2021 a později také v Burkině Faso a Nigeru. Francouzský prezident Emmanuel Macron nakonec své jednotky z regionu stáhl.
Nasr také upozornil, že pokud by americké útoky oslabily JNIM, mohlo by to paradoxně posílit konkurenční Islámský stát v oblasti Sahelu. Jeho rozmach totiž dosud brzdila právě skupina JNIM. Peter Pham, bývalý představitel Trumpovy administrativy, nebyl k využití vojenské síly tak skeptický. Uvedl ale, že Spojené státy by nejprve měly obnovit důvěru u vlád Mali a Nigeru, než začnou znovu budovat bezpečnostní spolupráci. „I když v těchto zemích máme jen omezené přímé ekonomické nebo jiné zájmy, nechceme, aby se tam teroristické skupiny jako Islámský stát nebo al-Káida usadily a získaly silnou pozici,“ řekl Pham.
Nezávislá expertka na Sahel Corinne Dufkaová zároveň upozornila na riziko, že jakékoli americké údery by mohly JNIM přinutit k útokům na USA nebo Američany v regionu nebo k přiblížení skupiny k hlavní organizaci Al-Káida. „Pokud USA pomohou malijským úřadům zlikvidovat představitele JNIM, mohlo by se to obrátit proti nim. A mohly by tak promarnit příležitost deradikalizovat a demobilizovat jednu z nejsofistikovanějších džihádistických organizací na světě,“ popsala Dufkaová.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Pomsta za naše padlé vojáky, vyhlásil Trump. USA zahájily „velmi tvrdou“ vlnu úderů proti Íránu
vaclav.cerny@iprima.cz
