Záběry ukrajinského vzdoru proti ruské přesile
Od vypuknutí ruské invaze na Ukrajinu uběhlo přesně tisíc dnů. Putinova armáda za tu dobu napáchala na území svého západního souseda nepřeberné množství zločinů, o čemž Kyjev průběžně shromažďuje informace. Celkové škody podle Ukrajinců odpovídají částce přesahující bilion dolarů. Obzvlášť znepokojivé jsou zprávy o zabitých civilistech včetně dětí a o některých ukrajinských městech, která Rusové prakticky vymazali z povrchu zemského. Padlé a zraněné vojáky analytici počítají ve vyšších stovkách tisíc.
Podle podzimních čísel OSN si ruská agrese vyžádala více než 12 tisíc zabitých a přes 26 tisíc zraněných civilistů. Výroční závěry Kyjeva a OSN se obvykle příliš neliší. OSN, která do statistik zahrnuje pouze ověřené případy, opakovaně upozorňuje, že skutečný počet zabitých i zraněných ukrajinských civilistů bude výrazně vyšší.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Jak začala válka na Ukrajině? Zlomový byl rok 2014, o osm let později Rusko rozpoutalo masakr
„Statistika ruských válečných zločinů – nejméně 589 zabitých dětí a dalších 1 682 zraněných,“ lze vyčíst z listopadového hlášení Generální prokuratury Ukrajiny, která dodala, že má jen velmi omezený přístup k datům z Ruskem okupovaných území. Znovu je třeba podotknout, že skutečné počty budou mnohem vyšší. Ukrajinská generální prokuratura nashromáždila také přes 148 tisíc vážných podezření z ruských válečných zločinů či zločinů agrese.
Kyjevská škola ekonomiky (KSE) v září vydala novou zprávu, v níž kromě jiného vyčíslila celkové ekonomické škody ruské invaze. Ty v případě zahrnutí ušlých příjmů odhaduje na astronomických 1,164 bilionu dolarů (přes 27 bilionů korun). Zmíněná zpráva je součástí projektu „Rusko zaplatí“, na němž KSE spolupracuje například s ukrajinskou vládou, Národní bankou Ukrajiny či s nejrůznějšími nezávislými organizacemi.
Ruští okupanti podle KSE na Ukrajině poškodili či zcela zničili přes 250 tisíc obytných budov. Úřad OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí na Ukrajině (OCHA) již loni v listopadu konstatoval, že od února 2022 bylo v napadené zemi poškozeno nebo zničeno nejméně 1,4 milionu obydlí.
Mezi válkou nejvíce zničená města patří Marjinka, Bachmut, Severodoněck, Vuhledar, Avdijivka, Mariupol, Izjum, Lysyčansk, Rubežnoje, Popasnaja, Irpiň, Charkov, Černihiv či Mykolajiv. Podle odhadů KSE bylo například v Severodoněcku poškozeno až 90 procent veškerého bytového fondu. Ještě hůř je na tom Marjinka a Bachmut. V těchto dvou městech neexistuje budova, která by nebyla poničená.
KSE ve starších zprávách zmiňuje, že fatální následky měly také záplavy z června 2023 způsobené protržením Kachovské přehrady, kterou s největší pravděpodobností odpálili členové ruské armády. Střízlivější odhady v tomto případě hovoří o škodě asi dvou miliard dolarů (přes 47 miliard korun).
Historické škody
Jedním z výrazně zasažených segmentů jsou vzdělávací instituce. „Proč útočí na školy? Rusko je v takovém stavu, že jakákoliv výuka ho jen brzdí. Ale čeho lze dosáhnout zničením ukrajinských škol? Všichni ruští velitelé, kteří dávají takové rozkazy, jsou prostě nemocní a nevyléčitelní,“ kritizoval krátce po vypuknutí invaze toto počínání ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. V případě ruských útoků na vzdělávací zařízení Kyjevská škola ekonomiky mluví o zhruba 3 800 poškozených nebo zničených školních budovách.
Kvůli ruské invazi trpí také ukrajinské zdravotnictví. Světová zdravotnická organizace (WHO) koncem května potvrdila 1 808 ruských útoků na zdravotnické instituce, což způsobilo úmrtí 142 lidí. Podle KSE bylo celkem v důsledku ruské agrese zničeno nebo poškozeno asi 1 200 zdravotnických zařízení.
A historické škody hlásí i další odvětví, jako jsou kultura, sport nebo turistika. Kyjevská škola ekonomiky mimo jiné píše o poničení 1 800 kulturních institucí, 580 administrativních budov, 348 církevních institucí, 50 komunitních center, 48 sociálních center, 31 nákupních center či o 343 sportovních a 164 turistických zařízení.
Kreml dlouhodobě tvrdí, že se ve svých útocích vyhýbá obytným i kulturním budovám či vzdělávacím a zdravotnickým institucím. Ukrajina však disponuje nespočtem důkazů o tom, že je to lež.
Kyjev se rovněž zabývá případy poprav či mučení zajatců, znásilnění, podezření z páchání genocidy, deportací ukrajinských dětí, rabování opuštěných domů a obchodů či jakéhokoli jednání Rusů v okupovaných oblastech, které je v rozporu se suverenitou Ukrajiny.
Ukrajina i po tisíci dnech od vypuknutí invaze agresorovi odhodlaně vzdoruje a působí mu obrovské ztráty. Rusové podle Kyjeva přišli o 722 tisíc vojáků, 9 365 tanků, 19 059 dalších obrněných vozidel, 29 428 transportních vozidel, 21 838 dělostřeleckých systémů, 329 vrtulníků, 369 letounů a 19 073 dronů. Není pochyb, že značné ztráty (i když o poznání menší) budou také na straně Ukrajiny. Čísla však nelze nezávisle ověřit.
PODÍVEJTE SE NA VIDEO: Azov tvrdě udeřil na skupinu Rusů. Okupantům padaly bomby přímo pod nohy, ukazují záběry
