bombardování

Plavidlo ruské pohraniční stráže dnes vypálilo výstražné výstřely kvůli plavbě britského torpédoborce Defender u břehů Krymu, oznámila státní agentura TASS s odvoláním na ruské ministerstvo obrany. To britské záhy reagovalo vyjádřením, že kvůli lodi královského námořnictva žádné výstřely nepadly. Popřelo i ruské tvrzení, že do předpokládané trasy plavby britské lodi byly svrženy bomby.

Izrael má plné právo chránit své občany a má neochvějnou podporu České republiky. Český ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD) to řekl při čtvrteční návštěvě země. Ve městě Petach Tikva u Tel Avivu si společně s izraelským ministrem Gabim Aškenazim a slovenským protějškem Ivanem Korčokem prohlédl budovy poničené palestinskou raketou.

Izraelské letectvo v noci na čtvrtek bombardovalo desítky cílů v systému podzemních tunelů využívaném radikálním hnutím Hamás v Pásmu Gazy. Podle agentury DPA o tom informovala izraelská armáda.

Europoslanec a bývalý ministr zahraničí Alexandr Vondra (ODS) s omluvou Miloše Zemana za bombardování Jugoslávie nesouhlasí. Neomlouval bych se, protože ta akce konečně donutila Srbsko sednout si k jednacímu stolu a dospět k míru na západním Balkáně, uvedl pro CNN Prima NEWS. K prohlášení hlavy státu se vyjadřují i další politici.

Prezident republiky Miloš Zeman se během návštěvy srbské hlavy státu Aleksandara Vučiče osobně a veřejně omluvil za bombardování Jugoslávie v roce 1999 a srbský národ poprosil o odpuštění. Informoval o tom prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Zeman tehdy stál v čele české vlády.

V noci na úterý opět pokračovalo intenzivní bombardování Pásma Gazy izraelskou armádou, centrem náletů se hned po půlnoci stalo město Gaza. Mezi zasaženými budovami byly kanceláře katarského Červeného půlměsíce v Gaze a také jediná klinika pro trasování nákazy COVID-19, napsala agentura AFP.

Konflikt mezi Izraelem a Palestinou se zostřuje. Izraelské letectvo bombardovalo palestinské Pásmo Gazy. Armáda oznámila, že zničila 15 kilometrů tunelů na severu území. Při útocích zemřelo dalších minimálně 42 lidí. Také hnutí Hamás pokračovalo v ostřelování izraelského území. Konflikt se ale přenáší i mimo Blízký východ. V Londýně příznivci Palestinců vykřikovali protižidovská hesla.

Ve vteřině ztratila otce a bratra, kteří zahynuli při bombardování Plzně. Sama unikla smrti jen o vlásek díky náhodě. Trauma z této tragédie si Miluše Kympergerová nese celý život.

Lidé nejdřív na americká letadla nadšeně mávali, z nebes ale zničehonic začaly pršet bomby. Je to 76 let, co při spojeneckém náletu na Brno zahynulo 578 lidí. Toho 20. listopadu 1944 se umíralo i v Hodoníně nebo ve Zlíně, obyvatelé protektorátu se cítili zrazeni – zhouba najednou nehrozila jen od německých okupantů, ale i od vojáků, které národ považoval za osvoboditele. Jak v rozhovoru pro CNN Prima NEWS připomíná historik Michal Plavec, bombardování českých měst pak dopadlo tragicky ještě několikrát.

Konflikt v Náhorním Karabachu mezi Arménií a Ázerbájdžánem se nanovo rozhořel již koncem září. Za tu dobu padli vojáci na obou stranách, ale zároveň i tamní civilisté. Aktuálně v oblasti platí příměří, ale města jsou přitom nadále ostřelována. Dojde k dalším ztrátám na životech? A kdo za konfliktem stojí? Hosty pořadu 360 byli válečná reportérka Lenka Klicperová a politolog Tomáš Šmíd.

Křehké příměří v bojích o Náhorní Karabach dostává další rány. Nejméně devět lidí přišlo o život a 33 utrpělo zranění při ostřelování ázerbájdžánského města Ganja arménskými raketami, uvedly dnes ázerbájdžánské úřady. Arménie zprávy o porušování příměří popřela.

Před 75 lety, 13. února 1945, necelé tři měsíce před kapitulací Německa ve 2. světové válce, začali Spojenci drtivé bombardování východoněmeckého města Drážďany. To během dvou dnů prakticky lehlo popelem. Historici se doposud přou o oprávněnosti či ospravedlnitelnosti tohoto válečného aktu, stejně jako o počtech obětí, které se pohybují pouze v rovině odhadů. Jeden z posledních z dílny německých historiků hovoří o 25 tisících lidí. Uctít smutné výročí přijede do Drážďan i německý prezident.