bombardování

V Osvětimi prý psychicky odpadali nejrychleji vězni, kteří se upínali na rychlý konec války, který měl přinést i konec všech utrpení. Nedokázali si v tom pekle vytvořit každodenní malé radosti. Takto uvažuje filmařka Olha Hdulia (40) z kyjevského předměstí Irpiň. A proto nechce odhadovat, kdy skončí válka v její vlasti: „I pod smrtícími ruskými nálety musíme žít jako v míru a dělat si velké a malé radosti.“ Vystudovaná režisérka nyní řídí charitativní organizaci Sigma Irpiň a radí spoluobčanům, že si nemají vytvářet falešná očekávání, ale ani propadat beznaději. „Jedno naše lidové rčení říká: ‚Dělej si svoje!‘ To je hrozně důležité, a podle mě tento recept na přežití ve válce praktikuje stále více Ukrajinců.“

Americké údery na íránské jaderné provozy podle předběžného hodnocení zpravodajců íránský jaderný program nezničily. Mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová označila zmíněné hodnocení za „údajné“, „přísně tajné“ a „zcela nepravdivé“, píše web CNN. Prezident USA Donald Trump na své síti tyto zprávy odmítl s tím, že zařízení jsou po útoku zcela zničena. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v televizním projevu ohlásil, že se židovskému státu podařilo společně s USA jaderný program zničit.

Americký bombardér B-2 Spirit je asi nejdražší vojenské letadlo, které kdy vstoupilo do řadové služby. Každý z jedenadvaceti exemplářů přišel na víc než dvě miliardy dolarů. „Neviditelný“ letoun, jehož prototyp poprvé vzlétl 17. července 1989, tak trochu doplatil na konec studené války. Podle původních plánů mělo totiž výrobní linky opustit 130 strojů, nakonec ale Pentagon objednal necelou šestinu, mezi kterou se rozpočítaly enormní náklady na vývoj. Schopnosti netradičně vypadajícího bombardéru se ovšem využily nejen během války v Jugoslávii, ale také dříve na Blízkém východě či nyní – při útoku na íránská jaderná zařízení.

Ruský propagandista Vladimir Solovjov se ve svém televizním pořadu opět pořádně rozparádil. V reakci na další balíček sankcí ze strany Evropské unie navrhl, aby Putinova armáda zaútočila na cíle v Paříži a Berlíně.

I když hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj před časem oznámil, že se obráncům podařilo stabilizovat frontu kolem Pokrovsku, bitva o toto doněcké město zůstává nadále velmi dynamická. Ukrajinci musí dennodenně odrážet nespočet ruských útoků. Pokrovsk je také terčem častého bombardování.

Ruská invaze má fatální vliv na podobu mnoha ukrajinských obcí a měst. Mezi ně patří například Pokrovsk, jehož okolí je dlouhé měsíce válečným epicentrem na východní frontě. Zmíněné doněcké město, které je klíčovým logistickým uzlem, čelí pravidelnému ruskému bombardování. Všude jsou krátery a trosky, konstatoval jeden z představitelů Služby bezpečnosti Ukrajiny. Zatímco Putinova armáda pokračuje ve vojenských výpadech, vzdor obránců Pokrovsku nepolevuje.

Bojový letoun korejského letectva ve čtvrtek během výcvikového letu nedopatřením svrhnul bomby mimo určené místo. Zranění při tom utrpěli civilisté, uvedlo letectvo. Podle hasičů je sedm osob zraněných.

Od vypuknutí ruské invaze na Ukrajinu uběhly tři roky. Ukrajinci za tu dobu zveřejnili nespočet autentických záběrů, které ukazují surové přestřelky mezi oběma armádami, mohutné exploze ruských raket v civilních oblastech, ale i nejrůznější kuriózní momenty. Redakce CNN Prima NEWS vybrala deset různých videí a přidala k nim jeden bonus. Z některých záběrů mrazí, další uchvátí nejednoho pozorovatele svou bizarností.

Viktoria Burbelo zažila na vlastní kůži ruské bombardování, smrtonosné pumy jí v Dnipru explodovaly přímo před očima. A chvíle plné děsu se jí pak vrátily i poté, co začala po odchodu z napadené Ukrajiny učit angličtinu na jedné z pražských škol; po útoku na pražské filozofické fakultě se zase klepala, zase plakala, zase se bála, že může každou další vteřinou přijít o život. Jejím příběhem na CNN Prima NEWS pokračuje seriál Cizinky, v němž představujeme ženy, které se po odchodu z vlasti dokázaly prosadit i v Česku.

Od vypuknutí ruské invaze na Ukrajinu uběhly tři roky. Putinova armáda za tu dobu napáchala na území svého západního souseda nepřeberné množství zločinů. Jenom škody na obytných budovách, dalších stavbách a dopravní či energetické infrastruktuře dosahují astronomických 170 miliard dolarů. Velmi znepokojivé jsou také zprávy o zabitých civilistech či ukrajinských městech, která Rusové prakticky vymazali z mapy. Padlé a zraněné vojáky analytici počítají ve vyšších stovkách tisíc.

Čtyři šokující minuty, které otřásly Prahou. Spojenecký nálet nechal 14. února 1945 za sebou přes sedm stovek mrtvých a jizvy, jejichž zacelení trvalo desítky let. Vše navíc nejspíš omylem – podle historika Michala Plavce si spojenečtí piloti Prahu spletli s Drážďany. Mohla za to navigační chyba a špatné počasí.

Až 25 tisíc mrtvých a velká část města prakticky srovnaná se zemí. Taková byla bilance spojeneckých náletů na německé Drážďany, které začaly 13. února 1945. Bombardování „Florencie na Labi“, jak se městu díky četným památkám přezdívalo, dodnes vyvolává otázky, nakolik bylo eticky ospravedlnitelné.