bombardování

Ruský vzdušný úder na ukrajinské město Záporoží si ve středu podle nově zveřejněné bilance vyžádal 13 mrtvých a 113 zraněných, z nichž deset je ve vážném stavu. Ve čtvrtek ráno o tom podle webu RBK-Ukrajina informoval šéf oblastní správy Ivan Fedorov.

Izrael ve čtvrtek zaútočil na mezinárodní letiště v hlavním městě Saná v Jemenu, uvedl deník Haarec s odvoláním na představitele izraelské armády. Izraelské vojsko, které útoky později potvrdilo, podle svého vyjádření zaměřilo údery na cíle Húsíů na západním pobřeží Jemenu a hluboko v jemenském vnitrozemí. Na letišti se v době útoku nacházel také ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus.

Při pákistánských vzdušných úderech v provincii Paktika na východě Afghánistánu v blízkosti společné hranice zemřelo 46 lidí včetně žen a dětí, dalších šest osob bylo zraněno. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na mluvčího vládnoucího hnutí Tálibán. Afghánské ministerstvo obrany odsoudilo „barbarské“ údery a slíbilo, že na tuto „jasnou agresi“ odpoví. Pákistán se k úderům bezprostředně nevyjádřil, bezpečnostní zdroj v Pákistánu nicméně agentuře AFP řekl, že Pákistán útočil na „úkryty teroristů“.

V Sýrii se zatím děje přesně to, čeho se všichni obávali – místo uklidnění situace po pádu režimu Bašára al-Asada se v zemi rozhořel boj o moc. Vedle lokálních frakcí se do něj zapojují i zahraniční mocnosti. USA, Turecko a Izrael ale sledují své vlastní cíle a podle Washington Postu mohou do sebe navzájem narazit.

Izraelská armáda v posledních dvou dnech provedla přibližně 480 útoků na muniční sklady a další vojenské objekty v Sýrii. Tel Aviv prý chce zabránit, aby se jich zmocnili radikálové. OSN ale kritizuje Izrael za vměšování do vnitrostátních záležitostí, organizaci se nelíbí ani nenápadný postup vojáků, píše list The New York Times.

Měl to být den v Protektorátu Čechy a Morava jako kterýkoliv jiný. Jenže nepříznivé počasí nad jižním Polskem poslalo 20. listopadu 1944 spojenecké bombardéry nad Slezsko a Moravu, kde pak zahynuly stovky lidí. Nejvíce zasaženo bylo Brno, kde pod jednou ze škol zemřelo také 40 dětí.

Od vypuknutí ruské invaze na Ukrajinu uběhlo přesně tisíc dnů. Putinova armáda za tu dobu napáchala na území svého západního souseda nepřeberné množství zločinů, o čemž Kyjev průběžně shromažďuje informace. Celkové škody podle Ukrajinců odpovídají částce přesahující bilion dolarů. Obzvlášť znepokojivé jsou zprávy o zabitých civilistech včetně dětí a o některých ukrajinských městech, která Rusové prakticky vymazali z povrchu zemského. Padlé a zraněné vojáky analytici počítají ve vyšších stovkách tisíc.

Súdánští vzbouřenci během týdne připravili o život stovky civilistů a nimi rozpoutané násilí nebere konce, hlásí místní zdroje. Při největším masakru měli povraždit v jediné vesnici nejméně 124 lidí a znásilnit desítky žen. Zabíjením nevinných se povstalci mstí svému veliteli, který přešel k súdánské armádě, vysvětluje situaci agentura Reuters.

Velitel elitních složek íránských revolučních gard Kuds Ismáíl Ghání se od útoků na Bejrút koncem minulého týdne neozval. Agentuře Reuters to řekli dva vysoce postavení íránští bezpečnostní činitelé. Ghání odcestoval do Libanonu poté, co byl při izraelském náletu zabit vůdce libanonského militantního hnutí Hizballáh Hasan Nasralláh.

Režisér Jiří Strach se zastal svého kolegy z branže Jana Hřebejka, který čelí ostré kritice za kontroverzní příspěvek týkající se účastníků oslavy 80. narozenin exprezidenta Miloše Zemana. „Propásli jsme možnost vybombardovat hotel Štekl,“ napsal Hřebejk, což reagující považovali za nepřijatelné. Podle Stracha má však člověk při svobodě slova právo říct či napsat cokoliv.

Ukrajinský výpad v Kurské oblasti dělá vrásky celému ruskému velení. Podle bývalého amerického velvyslance v Rusku Michaela McFaula představuje „velkou psychologickou ránu“ zejména pro prezidenta Vladimira Putina. Diplomat také pro web The Hill upozornil na paralelu mezi tímto útokem a tažením Vagnerovců na Moskvu z minulého roku. Spolupracovník CNN Prima NEWS v Moskvě Jiří Just uvedl, že Rusové nejspíše sází na prostou strategii – Kurská oblast „zkrátka musí nějak vydržet“.

Před časem Bachmut, pak Avdijivka a nyní Pokrovsk. Právě v okolí tohoto doněckého města zuří nejkrvavější boje mezi ukrajinskými obránci a ruskými okupanty. Pokrovsk naplno doplácí na skutečnost, že je podobně jako další města v těsném kontaktu s bojovou linií východní fronty. Město, v němž ještě před válkou žilo asi 80 tisíc lidí, čelí pravidelnému ruskému bombardování. Ukrajinští vojáci nicméně nedávají agresorovi nic zadarmo a působí mu dennodenně obrovské ztráty.