Jak začala válka na Ukrajině? Zlomový byl rok 2014, o osm let později Rusko rozpoutalo masakr
Ruská invaze na Ukrajinu je bezpochyby nejbrutálnějším ozbrojeným konfliktem v Evropě od druhé světové války. Tuto krvavou řežbu odstartoval Vladimir Putin v únoru 2022 nevyprovokovaným útokem na svého západního souseda. Hned několik klíčových událostí se stalo už v roce 2014. Redakce CNN Prima NEWS přináší přehledný popis dlouholeté války na Donbase i prvních okamžiků ruské invaze.
Po rozpadu Sovětského svazu se Rusko dlouhé roky snažilo posilovat svůj vliv na Ukrajině. V zájmu západních zemí bylo naopak sbližování Kyjeva s EU a NATO. Úsilí ze strany Moskvy a západních zemí i občanské rozpory na Ukrajině vyústily v únoru 2014 do státního převratu, svržení a útěku proruského prezidenta Viktora Janukovyče do Ruska.
Bezprostředně poté ruská armáda – pod kamufláží údajného regionálního povstání – vtrhla na ukrajinský Krym, který Kreml posléze anektoval. V dubnu téhož roku proruští separatisté (podporováni Moskvou) vyhlásili na území ukrajinského Donbasu dva loutkové kvazistáty známé jako Doněcká a Luhanská lidová republika.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Zabili jsme 60 okupantů ve výcvikovém prostoru, hlásí Ukrajinci. Vojáci čekali na generála
V důsledku toho vypukla takzvaná válka na Donbase, která v různé intenzitě pokračovala až do roku 2022. Ruská vláda navzdory přímým důkazům účast svých jednotek v ozbrojeném konfliktu popírala až do invaze z února 2022.
Čtěte také
Rusko již koncem března 2021 začalo přesouvat značnou část svých vojenských sil na hranici s Ukrajinou, což takřka po celém světě vyvolávalo obavy. Kreml však do posledních chvil rozsáhlou invazi kategoricky popíral.
Diplomatická jednání, do nichž se zapojoval i Západ, nevedla ke zmírnění napětí. Rusko si během „dialogu“ kladlo naprosto absurdní podmínky, které mimo jiné zahrnovaly odstranění vojenské infrastruktury Severoatlantické aliance ve všech státech, které vstoupily do NATO po roce 1996, což by zahrnovalo i Českou republiku.
Zatímco Rusko pokračovalo v soustřeďování vojsk k hranici, přičemž tamní představitelé opakovaně popírali útočné plány a odvolávali se na údajná vojenská cvičení na ruském i běloruském území, západní tajné služby již v první polovině února 2022 vyjadřovaly přesvědčení, že ruská invaze na Ukrajinu vypukne 16. února 2022.
Selhání ruské „bleskové války“
Dne 21. února 2022 ruský prezident Vladimir Putin oficiálně uznal nezávislost obou samozvaných separatistických republik na východě Ukrajiny a nařídil ruským vojskům vstoupit na Donbas. V noci z 23. na 24. února šéf Kremlu oznámil „speciální vojenskou operaci za účelem denacifikace a demilitarizace Ukrajiny“. Vypukl tak nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války.
VIDEO: Interaktivní mapa, která dokumentuje první rok války
Rusko začalo pomocí dělostřelectva i letounů bombardovat celou Ukrajinu. Ruské konvoje těžké techniky vtrhly hluboko do vnitrozemí svého západního souseda. Okupační vojska postupovala z východu z Doněcké a Luhanské lidové republiky, od jihu z okupovaného Krymu a od severu z Ruska i Běloruska, které Kremlu k invazi ochotně poskytlo své území.
Čtěte také
Rusové chtěli uplatnit vojenskou taktiku „blitzkrieg“ (bleskovou válku) – založenou na překvapivém útoku s rychlou a ohromující koncentrací síly. Tento plán však totálně selhal. Z velké části se na tom podílel až nečekaně tvrdý odpor ukrajinské armády.
Debaklem skončil především ruský záměr obsadit Kyjev do několika dnů. Na letišti v nedalekém Hostomelu chtěli okupanti zřídit základnu, kam by mohli přivážet další vojáky i těžkou techniku s dostřelem na centrum hlavního města.
Ukrajinci však některé vrtulníky sestřelili ještě ve vzduchu, zbytek výsadku likvidovali dělostřeleckou palbou a ručními zbraněmi. Podobně dopadaly i další ruské pokusy o výsadek v okolí Kyjevské oblasti. I když se Rusům hostomelské letiště podařilo na určitou dobu ovládnout, tvrdý odpor Ukrajinců u Kyjeva je donutil k radikálnímu přehodnocení plánu celé invaze.
Obrovský podíl na tom, že se Ukrajina v prvních dnech agrese úspěšně ubránila, měl kromě samotných vojáků bezpochyby i Volodymyr Zelenskyj. Do té doby podceňovaný ukrajinský prezident bezprostředně po vypuknutí invaze začal řídit obranu Kyjeva. Stal se charismatickým lídrem, který svému lidu dodal potřebnou odvahu.
Když ukrajinské hlavě státu v prvních dnech bojů americká vláda nabízela urychlenou evakuaci ze země, Zelenskyj stroze odpověděl: „Boj začíná. Potřebuji munici, ne odvoz.“
Bezprecedentní sankce a sjednocení Západu
Putinovo krvavé tažení na Ukrajině šokovalo státníky po celém světě. Západ reagoval relativně rychle a tvrdě. Třebaže ne vojenským zásahem, protože Ukrajina není členem NATO ani EU. Přímé zapojení západních vojsk by totiž podle většiny analytiků mohlo rozpoutat globální jaderný konflikt.
Čtěte také
Už na sklonku třetího dne války dospěl Západ ke shodě na do té doby bezprecedentních sankcích proti Moskvě. Západní země sankční seznam průběžně rozšiřovaly, čímž výrazně utrpěla ruská ekonomika a snížila se schopnost Kremlu válku dál financovat.
Po sankcích brzy následovaly i společné dodávky zbraní a diplomatická podpora Ukrajiny ve všech možných sférách. Mnozí západní politici dokonce Putinovi ironicky gratulovali, že se mu povedlo celý Západ sjednotit tak, jako nikomu před ním. Dokazovat to má i změna postoje do té doby neutrálního Švédska a Finska, které v dubnu 2023 oficiálně vstoupilo do NATO. I Švédsko je Severoatlantické alianci čím dál blíž.
Česká republika se stala od počátku invaze společně s Polskem, pobaltskými zeměmi, Velkou Británií a USA nejhlasitějším podporovatelem Ukrajiny, pokud šlo o prosazování protiruských sankcí či posílání zbraní napadené zemi.
Česko bylo v dubnu 2022 vůbec prvním státem, který Ukrajině zaslal tanky a další obrněná vozidla. Ani většina ostatních spojenců však nezůstala pozadu. Právě pravidelné dodávky západních moderních zbraní – ať už se jedná o houfnice, salvové i protitankové raketomety, protivzdušné systémy či pěchotní zbraně – dávají Ukrajině šanci se vojensky silnějšímu nepříteli ubránit.
V posledních měsících se nicméně mluví o tom, že Ukrajinci oproti ruskému agresorovi trpí nedostatkem mužů a munice, což analytici vyčítají i Západu, jehož podpora Ukrajiny nyní nedosahuje kapacit, které by Kyjev potřeboval.
VIDEO: Podívejte se na záběry krvavé bitvy o Avdijivku
V on-line zpravodajství CNN Prima NEWS začal pracovat v roce 2020. Věnuje se převážně domácí politické scéně. Kromě zpravodajských textů a rozhovorů zpracovává také komentáře nebo glosy. Nenechává ho chladným ani zahraniční politika, akcentuje například dění kolem války na Ukrajině. V případě odlehčenějších témat se věnuje videohrám či houbaření. (Marek.Vesely@iprima.cz)
