Evropa vystřízliví z extrémů. Dění v Rusku paradoxně přispěje k lepšímu vývoji, říká Fištejn
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Komentátor Fištejn považuje přátelský přístup k Rusku za nebezpečný a naivní.
Některé části Ruska jsou podle Fištejna autonomní a další se budou přidávat.
Které části Ruské federace se podle Fištejna osamostatňují?
Jak komentátor hodnotí vyhlídky demokratického vývoje v Česku?
Hra s „ruskou kartou“ v české politice je velmi nebezpečná a také naivní. V exkluzivním rozhovoru pro CNN Prima NEWS to říká publicista a komentátor Jefim Fištejn. „Rusko se v důsledku prohrané války rozpadne,“ předpovídá. S ohledem na nadcházející tuzemské volby ale chápe jako velké riziko možný návrat komunistů do parlamentu. „Budu to vnímat jako reálné nebezpečí pro demokratický vývoj v zemi,“ říká Fištejn.
Někteří ze zájemců o místo v českém parlamentu otevřeně prohlašují, že by neměli problém obnovit přátelské vztahy s Ruskem, pokud by tím získali pro Česko například levnější plyn. A někteří voliči na téma obnovení „přátelství“ s Ruskem zjevně slyší. Podle komentátora Jefima Fištejna je však takový přístup nebezpečný a naivní.
ČTĚTE TAKÉ: Putin je v úzkých. Trump chce konec války na Ukrajině už v září kvůli Nobelovce, říká Fištejn
„Jako člověk, který byl léta ředitelem ruského vysílání rozhlasové stanice Svobodná Evropa, můžu říct, že ti, kteří vkládají důvěru, nebo přímo víru, v Putina a současné Rusko, to dělají jenom proto, že neznají situaci. Neznají ruskou mentalitu, neznají mentalitu dnešního dne v Rusku, reálný stav věci,“ říká publicista, který dění na východu dlouhodobě sleduje. „Rusko není nějaký ostrůvek blažených, jak se kdysi říkalo. Je to země, která podléhá úplně stejným faktorům, které platí i jinde na světě. Představa některých takzvaných ‚dezolátů‘, stran a sil, které vidí svoji budoucnost v Rusku, že tam zákon zemské přitažlivosti neplatí, jablko padá vzhůru a Putin dělá zázraky, je pouze důkazem jejich intelektuální omezenosti. Nebo omezenosti jejich rozhledu.“ To, že Rusko pokračuje ve válce na Ukrajině, podle Fištejna nedokazuje jeho sílu, ale pravý opak.
Rozklad Ruska?
„A to, že Rusko neumí, nechce ukončit tuto válku, je dáno pouze tím, že momentálně nemá smysl žití. Nemá vizi, nemá to, čemu Masaryk říkal státní idea. Dobře se vede státu, a zejména to platí o impériích, říších, která mají vedoucí ideu,“ připomíná esejista. „Takovou ideu měla každá říše, od římské až po ruskou carskou. Tam byla idea jednoho cara pro všechny Slovany a tak dále. A Putin vede zemi, která nemá žádnou státní ideu. Idea ruského míru, nebo ruského světa, skončila totálním fiaskem. Neexistuje nikdo v širém okolí, kromě pár šílenců u nás a na Slovensku, kteří v to věří.“
Ze všech stran a uskupení, které kandidují do českého parlamentu, se vůči Rusku staví nejvstřícněji komunistická strana v uskupení Stačilo! A co bude případný samotný návrat komunistů do poslanecké sněmovny znamenat? „Budu to vnímat jako reálné nebezpečí pro demokratický vývoj v zemi, samozřejmě. Nelze to vnímat jinak. Ale já dlouhodobě nejsem pesimista. Tak jako vidím, že ta populistická reakce na některé levicové trendy je dočasná, a musí být dříve či později nahrazena konzervativním táborem, tak jako to bylo kdysi ve Velké Británii. Stejně tak jsou i teď v Evropě strany, které se postupně posouvají ke konzervativním pozicím,“ upozorňuje komentátor.
Čtěte také
Dění v Rusku ale podle Fištejna paradoxně přispěje k lepšímu vývoji v celé Evropě. „Rusko se v důsledku prohrané války rozpadne. A to bude přínos k demokratickému vývoji velmi silný. Bude to mít dopad na vystřízlivující Evropu. Evropa vystřízliví z extrémů,“ míní komentátor. „Z extrému levicového a z extrému pravicově populistického. A vrátí se trochu do nějakého středního proudu, kde bude mírně levicová síla a konzervativní síla, která je z mého hlediska v Evropě mizející. Ale jen v ní je evropská budoucnost.“
Esejista také přiblížil, jak podle něj bude rozklad východní velmoci vypadat. „Rozpad na velké nebo menší funkční celky. Tak tomu už bylo, vždyť Rusko se mnohokrát rozpadlo. Například ve dvacátém století dvakrát. A ten vývoj nebyl zlý. Naopak produktivní,“ konstatuje Fištejn. „Poslední rozpad Sovětského svazu vyvolal k životu celou řadu tradičních republik, více nebo méně etnicky vyhraněných a žádná tragédie nenásledovala. Byla to tragédie dvacátého století jen pro Putina, tedy rozpad Sovětského svazu. Pro ostatní ne.“
Kde se Rusko láme
Čím dál víc je prý znát osamostatňování jednotlivých částí Ruské federace. „Vždyť ty celky jsou označeny. Třeba Severní Kavkaz je součást Ruské federace jenom na slovech. Ve skutečnosti tam fungují orgány vnitřní moci. Stejně tak mohu mluvit o Čečensku, případně o dalších jihokavkazských republikách. To samé platí pro vnitřní republiky, jako je Tatarstán,“ připomíná Fištejn. „Stejně tak to platí i pro velké celky s ruským obyvatelstvem. Dálný východ? Kdo řekl, že dálný východ nemůže mít vlastní orgány moci. V minulosti už tomu tak bylo. Události v Chabarovsku také napovídají, že tam jsou velké protimoskevské tlaky. Nevidím důvod, proč by celý ten obrovský prostor měl být jedním státem, když jeho zájmy jsou různé.“
A co očekává politický komentátor od výsledku nadcházejících parlamentních voleb v Česku? „Fandím demokratickému vývoji. To každopádně. Nemyslím si, že bude mít na růžích ustláno, ale ani teď si nemyslím, že měl. Protože nemáme strany jasně vyhraněné a s jasnou vizí. To je globální problém,“ tvrdí Fištejn. „Neexistence zřetelné jasné vize, cíle, takzvaného projektu budoucnosti. Tato neexistence vedla k tomu, že v posledních letech vládly mocenské slepence. A je to možná i budoucí osud, pokud nějaká strana nezvítězí na celé čáře, což za této situace nikomu nepřeji.“
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Američané prodají Ukrajině střely ERAM schopné zaútočit na cíle v Rusku. Budou jich tisíce
Je novinářem od roku 2015. Osm let psal primárně pro deník iSport.cz převážně o bojových sportech. Byl přitom i přispěvatelem časopisů Reflex, ForMen či Esquire, v nichž publikoval zejména interview. Moderuje podcast Fight Cast One.
