Ilustrační foto
Když se devadesátiletá želva pojmenovaná Mrs. T („Paní T.“) ukládala před čtyřmi roky ke svému obvyklému zimnímu spánku, rozhodně nečekala, že se její život zcela změní. Do zahradního domku, kde byla uložena, se totiž dostali potkani, kteří jí obě přední nohy ožrali až ke kloubu. Hrozilo jí uspání. Dvounohá, nepohyblivá želva, totiž nemá příliš šancí na život.
Když se devadesátiletá želva pojmenovaná Mrs. T („Paní T.“) ukládala před čtyřmi roky ke svému obvyklému zimnímu spánku, rozhodně nečekala, že se její život zcela změní. Do zahradního domku, kde byla uložena, se totiž dostali potkani, kteří jí obě přední nohy ožrali až ke kloubu. Hrozilo jí uspání. Dvounohá, nepohyblivá želva, totiž nemá příliš šancí na život.
Její lidští společníci, rodina Ryderových, se však nevzdávali naděje. Nicméně ani nákladné operace nepomohly Mrs. T k opětovnému pohybu. Měla ale štěstí v neštěstí. Před třiceti lety (v tu dobu bylo Mrs. T už dobrých šedesát let) se do rodiny Ryderových dostala jako narozeninový dárek pro osmiletého chlapce Dalea. A právě on je dnes geniální strojní inženýr, který využil svých zkušeností a znalostí, aby Mrs. T pomohl.
Vzal kolečka z modelu letadla a pryskyřicí k jejímu krunýři přilepil konstrukci, která je drží. Díky tomu se Mrs. T může svobodně pohybovat. Na své nové „končetiny“ si okamžitě zvykla. Jen jí chvilku trvalo, než se naučila zatáčet a zastavit. „Jako by jí Dalea přidělal turbo – je dvakrát tak rychlá, než dřív,“ vysvětluje paní Ryderová. „Odráží se zadníma nohama. Vypadá docela spokojeně, ale u želvy je to těžké poznat.“
Na želvu je Mrs. T stále poměrně mladá. S přehledem může prožít dalších padesát let. „Jen bude potřebovat občas vyměnit gumy,“ směje se paní Ryderová. Kolečka mají i další výhodu – pokud se Mrs. T zatoulá někde na zahradě, snadno ji objevíte podle zvláštních stop, které za sebou nechává.
Vendula Hlavová
