Pomáháte zvířatům

Pořízení kočky bývá často spojeno s představou, že jde o nenáročného společníka, který si vystačí s minimem vybavení. Tento omyl však může vést k podcenění některých důležitých aspektů jejího každodenního života. Jedním z nich jsou například škrabadla – klíčový prvek pro zdraví i psychickou pohodu každé kočky.

Psi milují tři věci. Vás – svého páníčka, pamlsky a dovádění venku. Co když teď můžete spojit příjemné s užitečným? Aby pro vašeho parťáka bylo venkovní dobrodružství bezpečnější, máme pro vás novinku.

Moderní výcvik psů není o křiku, trestech ani o dominanci. Trenér Tomáš Nushart přibližuje přístup, ve kterém klíčem k úspěchu není síla, ale motivace, odměny a vzájemné porozumění. Co je to force-free trénink a proč už dávno neplatí, že páníček musí být „vůdcem smečky“?

Každý kočičí majitel ví, jak citlivé jsou kočky na manipulaci. Umí to dát dost silně najevo a neváhají přitom použít i drápy. Navíc je každá pro ně nekomfortní situace velmi stresující. S tím je ale teď alespoň v některých případech konec.

„Mám strach, že si na nás nikdy nezvykne,“ píše kočičí behavioristce Kateřině Štiblické čerstvá majitelka kočičky z útulku. Když ji jeli s manželem navštívit, kočička se s nimi mazlila a vzala si pamlsky. A kočka skoro vypadala, že se do nového domova těší – sama si vlezla do přepravky! Nyní je to ale už týden a kočka pořád „kempí“ za sedačkou a vylézá jen, když nejsou doma nebo v noci. Znamená to, že se adopce nepovedla? Jak kočičce zvykání ulehčit a čemu se v tomto období vyhnout?

Městské holubníky jsou ideálním kompromisem mezi odpůrci i milovníky holubů. Dochází totiž ke snižování jejich populace, ale humánním způsobem. Místo plynování a střílení se holubům mění vajíčka za atrapy. Holubi jsou monitorováni a krmeni, takže většinu času tráví v holubníku a „neznehodnocují“ památky ani auta obyvatel města. Holubníky jsou velmi populární v Německu a sice pomalu, ale jistě nabírají na oblibě i v Česku. Na počátku všeho ale vždy musí stát přístupná politická autorita.

Staří, nemocní, handicapovaní, jedním slovem - neadoptovatelní. Tito pejsci nalézají svůj doživotní domov v malém Azylu Bubáčkov poblíž Prahy. Jedná se o menší rodinný domov psích důchodců, kteří byli zachráněni z velmi špatných podmínek nebo byli opuštěni a ponecháni napospas osudu svými původními majiteli.

Alergie na bleší kousnutí je jedna z nejčastějších reakcí, pokud se zvíře setká s blechou. Ty mohou číhat prakticky všude a klidně je můžete přinést i vy zvenku na podrážce boty. Takže blechu může chytit i kočka, která nechodí ven.

Česká organizace Heart for Romanian Dogs z.s. se zaměřuje na pomoc rumunským toulavým psům. Pravidelně osobně vozí krmivo do soukromých azylů, financují kastrace a pomáhají s úhradou veterinární péče i provozních nákladů. To vše přímo v Rumunsku, nejde jim o to, vozit pejsky k adopci do Česka, ale pomáhat budovat síť tamních dobrovolníků. Jedním z nich je i Laura.

Mladá kočička Juno si jako malé koťátko prošla peklem. Start do života jí zkomplikovala kaliciviróza, nemoc, která je pro koťata hodně nebezpečná. Juno naštěstí nakonec svůj boj vyhrála a uzdravila se, ze tří sourozenců zbyla jediná. Teď už se s nadějí poohlíží po novém domově.

Na dvoře máme srnku, vůbec se nebojí, asi je ochočená a někomu utekla. Typický telefonát do záchranné stanice pro zvířata na přelomu února a března. Zkušení pracovníci záchranných stanic už vědí, co se děje. „Ta zvířata nikomu neutekla, jsou otrávená řepkou, kterou spásají na polích,“ vysvětluje Ivana Hancvenclová z liberecké záchranné stanice Archa.