České děti dostávají mobil už v šesti letech. Staré stroje končí v šuplících, kde mohou vzplát
Mobilní telefon dnes vlastní naprostá většina dětí již od útlého věku. Podle nedávného průzkumu, který společně realizovaly společnosti Ecobat, Remobil a vzdělávací program Recyklohraní, má ve věku 6 až 9 let zařízení 80 procent dětí – ve skupině 10 až 12 let už 98 procent. Zároveň z průzkumu vyplynulo, že staré mobilní telefony se v domácnostech často hromadí a zůstávají bez dalšího využití či recyklace.
Průzkum, který byl proveden mezi 6 245 žáky a studenty základních a středních škol v České republice a jehož výsledky má redakce k dispozici, mapoval nejčastější aktivity dětí na telefonu.
ČTĚTE TAKÉ: Nárok na zlevnění mobilních služeb má řada lidí, využívá to jen zlomek. Pro koho sleva je?
U nejmladších dětí (6 až 9 let) dominuje hraní her – což uvedlo 75 procent respondentů. S přibývajícím věkem děti stále více používají mobilní telefony ke komunikaci přes sociální sítě a poslechu hudby.
Ve věku 10 až 12 let sociální sítě využívá 63 procent dětí, ve věku 13 až 15 let je to 86 procent a mezi nejstaršími respondenty ve věku 16 až 19 let již 90 procent.
K učení a vyhledávání informací využívají děti mobilní telefony jen minimálně.
Z šetření dále vyplynulo, že 97 procent respondentů disponuje vlastním mobilním telefonem. Dívky vlastní telefon v 98 procentech případů, chlapci v 97. V případě nejmladší skupiny 6 až 9 let je vlastnictví mobilního telefonu nižší, ale stále vysoké – má ho 80 procent dětí.
Neustálé sledování telefonů a sociálních sítí, zejména u dětí v jakémkoliv věku, však není podle odborníků ideální. „Když usínají, koukají na sítě. Když se vzbudí, první věc, kterou udělají, je, že jdou na sítě. Jsou informacemi zahlcení,“ uvedl pro CNN Prima NEWS expert zabývající se mladou generací Vít Janda.
Navazuje na téma
Až polovina současných mladých lidí také tvrdí, že nemá uspokojené sociální potřeby. „Jsou v kontaktu s kamarády, známými a blízkými v podstatě neustále – ale je to jen ve virtuálním světě. Náš mozek se na to ale ještě dostatečně neadaptoval a evolučně je zvyklý vytvářet si vztahy tím, že máme přímý kontakt s lidmi,“ popsala psycholožka Šárka Miková redakci.
Zařízení končí v šuplíku, k recyklaci se nedostanou
Podle průzkumu také pouze 16 procent domácností uvedlo, že žádné staré mobilní telefony neskladuje. Naopak, téměř čtvrtina domácností (22 procent) má doma čtyři a více dříve používaných přístrojů – často jako zálohu (49 procent), ale překvapivě i jako hračku pro děti (8 procent).
Navazuje na téma
„Průzkum zároveň ukázal, že 89 procent dětí ví, že baterie ze starých mobilů mohou být nebezpečné a měly by se recyklovat,“ uvedla Kateřina Vránková, obchodní ředitelka neziskové společnosti Ecobat, která se zabývá sběrem a recyklací baterií z mobilních telefonů a dalších zařízení.
„Staré mobily, stejně jako další zařízení s bateriemi, už nemají v domácnostech co dělat. Zvlášť staré nebo poškozené baterie mohou samovolně vzplanout. Jejich recyklace navíc významně přispívá k ochraně životního prostředí,“ doplnila.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Sparta nebo miláček: Češi používají slabá hesla, jedno žebříčku ale vévodí. Jak chránit účty?
Řešení je přitom jednoduché – staré telefony či baterie lze snadno odevzdat u prodejců elektroniky nebo ve sběrných dvorech.
Proč mobily zůstávají doma?
Z průzkumu vyplývá, že lidé často neodevzdávají staré mobily kvůli mylným představám o jejich hodnotě, nedostatku informací a zvyku schovávat je „pro jistotu“. Mobil tak zůstává ležet v šuplíku, ale už se nikdy nepoužije.
Navazuje na téma
„Zatímco reálná hodnota recyklovatelných surovin z jednoho telefonu je kolem 20 korun, téměř 40 procent dotázaných si myslí, že je to 500 korun a více,“ zmínila Vránková.
Tímto zůstávají tisíce mobilů mimo sběrnou síť – přestože je možné je znovu využít, nebo alespoň bezpečně a ekologicky zrecyklovat. Nejde však jen o promarněné suroviny. Staré baterie stárnou, mohou se poškodit a v krajním případě i samovolně vzplanout.
Navazuje na téma
„Lidé si často neuvědomují, že mobilní telefon, který leží roky bez povšimnutí v šuplíku, může být časovanou bombou. A to zejména pokud obsahuje poškozenou nebo nafouknutou baterii. Přitom stačí tak málo – vrátit ho tam, kam patří,“ dodala Vránková z neziskové společnosti Ecobat.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Automatickou detekci obličejů na pražském letišti policie vypnula. Důvodem je legislativa EU
Vystudovala obchodní akademii se zaměřením na cestovní ruch. První novinářské zkušenosti získala na Vyšší odborné škole publicistiky, kde přispívala do studentského magazínu Generace20. K redakci CNN Prima NEWS se připojila zprvu jako stážistka, posléze jako redaktorka v roce 2020. Díky své práci se snaží významněji propojovat dobročinnost s mediálním prostředím. Mezi její záliby patří čtení do brzkých ranních hodin, multitasking, cestování a čas trávený se zvířaty a přáteli.
