Geolog o důsledcích požáru u Hřenska
Požár v blízkosti skalnatých útvarů může způsobit jejich rozpínání a následné zřícení, vysvětlil ředitel Ústavu struktury a mechaniky hornin Akademie věd ČR Filip Hartvich. Ve vysílání CNN Prima NEWS také uvedl, za jakých okolností by mohla být ikonická Pravčická brána nevratně poškozena.
„Při požáru dochází ke vzniku poměrně vysokých teplot a pokud dostane do blízkosti skalních útvarů, probíhají u nich fyzikálně chemické změny,“ popsal působení ohně ředitel Ústavu struktury a mechaniky hornin Akademie věd ČR.
Tepelné rozpínání může být jednou z příčin skalních zřícenin. „Je to podobné, jako když se rozpíná mrznoucí voda. Pnutí by mohlo mít efekt, ale vyžadovalo by to, aby požár byl v bezprostřední blízkosti skalního útvaru,“ podotkl ve vysílání CNN Prima NEWS.
O stabilitu Pravčické brány by se tak neobával. „Záleží, do jaké blízkosti se žár dostane. Pokud si pamatuji, okolo brány stromy vyloženě nejsou. To znamená, že by k poškození nemuselo dojít,“ řekl Hartvich.
Problém by podle něj byl, kdyby se na skálu dostala voda, která se používá při hašení. „Zvyšuje tepelné pnutí a může se stát, že některé méně stabilní části by odpadly. Záleží ale na tom, jak blízko požár bude,“ vysvětlil.
Doplnil také, že se jedná o křemenné kvádrové pískovce, které vznikly na dně moře přibližně před 90 miliony let. „Jsou to poměrně tvrdé horniny, které ovšem mohou být místy narušeny zvětráváním. Díky tomu pak dochází ke vzniku bizarních útvarů,“ dodal expert.
