Sněmovna ve středu hlasy poslanců vládní koalice schválila státní rozpočet na příští rok. Jeho schodek má klesnout na 295 miliard korun proti letošnímu schválenému schodku 375 miliard korun. Poslanci při hlasování o pozměňovacích návrzích schválili pouze koaliční návrhy na přesun peněz v celkovém objemu zhruba dvou miliard korun. Mimo jiné přidali 1,1 miliardy korun do školství na platy asistentů pedagogů. Opozice se svými návrhy změn v rozpočtu neuspěla.
Pro rozpočet hlasovalo všech 96 přítomných poslanců stran vládní koalice. Poslanci opozičních hnutí ANO a SPD hlasovali proti. Schválený rozpočet nyní dostane k podpisu prezident Miloš Zeman. Senát se schvalováním rozpočtu nezabývá.
Příjmy rozpočtu mají činit 1,93 bilionu korun a výdaje 2,22 bilionu korun. Již podruhé tak výdaje překročí dva biliony korun. Vláda za své priority označila podporu obyvatel v souvislosti s růstem cen a energetickou krizí a také pokrytí výdajů souvisejících s válečným konfliktem na Ukrajině.
Schválený pozměňovací návrh, který přidává 1,1 miliardy na platy asistentů pedagogů, předložila skupina koaličních poslanců, mezi nimiž je například lidovec Marek Výborný nebo ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti). Se stejným návrhem přišly i poslankyně opozičního ANO Margita Balaštíková a Jana Berkovcová. O něm už ale Sněmovna nehlasovala.
Poslanci schválili i návrh místopředsedkyně Sněmovny Věry Kovářové (STAN), která s dalšími kolegy z koalice navrhla přidat 39 milionů korun na provoz potravinových bank. Přijat byl i návrh na dalších 40 milionů na bezplatné školní obědy dětem.
Opozice neprosadila například návrh místopředsedy Sněmovny Karla Havlíčka (ANO) poslat 30,7 miliardy korun Státnímu fondu dopravní infrastruktury. Neuspěl ani Jiří Kobza (SPD) s požadavkem, aby Český svaz bojovníků za svobodu obdržel ze státního rozpočtu dotaci 4,5 milionu korun. A jeho stranická kolegyně Karla Maříková marně chtěla přidat Kanceláři prezidenta republiky 30 milionů korun. O stejnou částku přišel Hrad z rozhodnutí koaliční většiny letos.
Okamura: Pomáháme Ukrajincům na náš úkor
„Tento rozpočet určitě není to, co bychom si jako členové vlády v ideálních časech přáli, ale je to realistický rozpočet, který nám umožní vyrovnat se s krizemi, jimž čelíme, a v tomto smyslu je to rozpočet vrcholně odpovědný,“ prohlásil před poslanci premiér Petr Fiala (ODS). Připomněl, že Česko se nachází v nejsložitější situaci ve své moderní historii, a je podle něho přirozené, že státní rozpočet na rok 2023 tomu odpovídá. Ujistil, že vláda pracuje na změnách, které zjednoduší chod státu, a hledá cesty, jak co nejlépe ušetřit peníze.
Opozice návrh rozpočtu kritizovala. Bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) zpochybnila navrhované příjmy, hlavně příjmy z daní z neočekávaných zisků a z odvodů z prodeje elektřiny. Předpokládá, že kvůli tomu bude nutné v příštím roce rozpočet novelizovat. Předseda SPD Tomio Okamura vyčetl vládě hlavně zadlužování nebo pomoc Ukrajině na úkor pomoci českým občanům a českým firmám.
Vláda v návrhu rozpočtu předpokládá, že průměrný růst spotřebitelských cen zpomalí proti letošku zhruba na polovinu. Průměrná inflace by měla klesnout z letošních 16,2 procenta na 8,8 procenta. Reálný růst ekonomiky má podle předkládací zprávy zpomalit z letošních 2,2 procenta na 1,1 procenta. V aktuální prognóze z listopadu však ministerstvo financí předpovědělo, že ekonomika naopak poklesne o 0,2 procenta. Evropská komise snížila odhad růstu české ekonomiky na 0,1 procenta, Česká bankovní asociace odhaduje růst o 0,2 procenta.
Výdaje na platy státních zaměstnanců od úředníků přes policisty po učitele mají vzrůst na 264 miliard korun. Jen v regionálním školství má přibýt přes šest tisíc míst. Na platy poslanců poputuje v příštím roce zhruba 312 milionů korun a na platy senátorů 131 milionů korun. Na platy ústavních činitelů celkem má jít 6,5 miliardy korun, což je nárůst o 0,85 miliardy korun. Nejvyšší část z toho, téměř 5,9 miliardy Kč, směřuje do rozpočtu ministerstva spravedlnosti.