Premiér Petr Fiala (ODS) a ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Odměny regionálních politiků po dvouletém zmrazení stoupnou o 10 procent. V rámci nařízení to ve středu schválila vláda. Uvolnění starostové, primátoři či hejtmani si v závislosti na velikosti obce, města či kraje vydělají částku mezi 47 255 a 155 943 korunami. Změna nemá vliv na státní rozpočet, odměny vyplácejí ze svých rozpočtů jednotlivé samosprávy. Obce a kraje do budoucna žádají automatické valorizace.
Odměny členů zastupitelstev územních samosprávných celků se naposledy zvýšily od ledna 2020 o 7,5 procenta. Od začátku následujícího roku s ohledem na rozpočtové důsledky pandemie covidu nerostly. „Z obdobných důvodů ani návrh na zvýšení odměn členům zastupitelstev s účinností od ledna 2022 nebyl akceptován, stávající vláda jej na svůj program k projednání nezařadila,“ stálo v návrhu.
Fiala věří, že EU je plná andělských bytostí. Je akademik, nemá zkušenosti, rýpl si Čunek
S kritikou hned několika posledních vlád a také premiéra Petra Fialy (ODS) přišel kvůli energetické krizi lidovecký senátor Jiří Čunek. Ten v pořadu Partie na CNN Prima NEWS řekl, že Fiala je akademik a má málo reálných zkušeností s tím, jak věci fungují. Další hosté se nemohli shodnout, zda je dobrý nápad, čekat na společné unijní řešení. Negativně se k tomu stavěla nezávislá senátorka Jana Zwyrtek Hamplová. K unijnímu řešení se naopak kloní Pirátka Adéla Šípová.
Ministerstvo vnitra má od vlády uloženo, aby kabinetu poslalo návrh na zvýšení odměn, pokud se průměrná hrubá měsíční nominální mzda v předchozích letech zvýší nejméně o 2,5 procenta. Kumulovaný nárůst průměrné mzdy v příslušných letech činí 9,62 procenta, když měsíční průměrná mzda stoupla z 34 578 korun na 37 903 korun, vysvětluje návrh vnitro.
Desetiprocentní růst bude u uvolněného starosty v nejmenších obcích do 300 obyvatel znamenat zvýšení o 4 296 korun na částku 47 255 korun měsíčně. V případě hejtmanů středně velkých krajů se odměny zvýší na 146 491 korun měsíčně, nejlépe odměňovaný primátor hlavního města Prahy si polepší na 155 943 korun.
Vnitro v připomínkovém řízení nevyhovělo požadavku Svazu měst a obcí, který žádal růst odměn všech členů zastupitelstev o 15 procent, ani Sdružení místních samospráv. To usilovalo o to, aby se patnáctiprocentní růst týkal členů zastupitelstev v obcích do 3 000 obyvatel. „Rozhodnutí vlády vítáme, přestože jde o nižší nárůst, než jsme požadovali,“ uvedla v tiskové zprávě předsedkyně Sdružení místních samospráv Eliška Olšáková.
Sdružení žádá zavedení systému automatické valorizace, které podle vnitra chtějí i Svaz měst a obcí a Asociace krajů. Ministerstvo v návrhu připomíná, že se opatření týká asi 62 000 zastupitelů ve 6 400 zastupitelstvech, která jsou velice různorodá. Mají mezi pěti a 65 členy a zastupují od 25 do 375 000 osob, v případě Prahy více než 1,1 milionu obyvatel.
K automatické valorizaci se v materiálu přiklání i vnitro, i když podle něj neumožňuje reagovat na mimořádné situace typu pandemie covidu, války či zásadních výpadků veřejných rozpočtů beze změny zákona. Materiál tak obsahoval i úkol pro ministra vnitra, aby do konce března předložil příslušný návrh zákona kabinetu.
Vláda neplánuje v roce 2023 udržovat zmražené ani platy ústavních činitelů. Ty jsou stejné třetím rokem kvůli koronavirové krizi a stavu veřejných financí, což způsobí razantnější navýšení. Řadový poslanec a senátor by si příští rok mohli polepšit o zhruba 12,7 procenta, tedy o 11 600 korun na 102 400 korun měsíčně. Plat prezidenta by příští rok mohl činit 341 200 korun, o 38 500 korun víc než teď.
