Sněmovna podpořila v úvodním kole spornou novelu, podle níž by platy vrcholných politiků vzrostly příští rok téměř o sedm procent. Opoziční kluby ANO a SPD zablokovaly možnost zrychleného schvalování předlohy už v nynějším prvním čtení, jak o to žádala vláda. K vetu se přidali i opoziční Piráti. Novela nyní zamíří k projednání do rozpočtového výboru. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) uvedl, že je nutné přijmout úpravu zákona „zhruba do konce ledna“. K projednání návrhu na zvýšení poplatků pro ČT a ČRo se Sněmovna nedostala.
Podle Jurečky buď nebude podle čeho stanovit plat pro asi 5 000 lidí, nebo by ministerstvo práce a sociálních věcí muselo z rozhodnutí Ústavního soudu samo dovozovat hodnotu platové základny pro další výpočet platů, jak podotkl.
ČTĚTE TAKÉ: Bolest a odvaha i chorobná touha Putina. Politici reagovali na 1000 dnů války na Ukrajině
Rozpočtový výbor bude mít na posouzení předlohy poloviční, měsíční lhůtu. Piráti navrhovali zkrácení lhůty mezi prvním a druhým čtením na pět nebo na deset dnů, ani to ale ANO a SPD neumožnily.
Navrhovaný růst platů vrcholných politiků i koaliční vláda Petra Fialy (ODS) čelily kritice opozičních lídrů ANO a SPD Andreje Babiše a Tomia Okamury. Babiš uvedl, že pokládá zvýšení platů za naprosto skandální a nehorázně arogantní. Okamura návrh označil za drzý a arogantní. Hnutí ANO i SPD prosazují zmrazení platů zákonodárců, členů vlády nebo prezidenta republiky na pět let. Předseda pirátských poslanců Jakub Michálek uvedl, že tato strana navrhuje například stanovení hranice pro meziroční růst platů ústavních činitelů na nejvýše šest procent a snížení náhrady na dopravu zákonodárců o 15 až 25 procent.
Z výpočtu z navrhované platové novely vyplývá, že by se plat například řadového zákonodárce zvýšil příští rok o 7 100 korun na 109 500 korun měsíčně a plat prezidenta republiky by činil 365 000 korun, o 23 800 korun víc než teď. Vlnu kritiky vyvolal původní návrh, podle kterého by platy vrcholných politiků vzrostly skoro o 14 procent.
Platy se vypočítávají z takzvané platové základny, která je součinem průměrné mzdy v národním hospodářství vždy za předminulý rok a zákonného koeficientu. Letos platy vrcholných politiků zůstaly v souvislosti s jednou z úprav ve vládním konsolidačním balíčku v podstatě na loňské úrovni. Ústavní soud v květnu s platností od příštího roku zákonný koeficient zrušil. Soud uvedl, že letošní snížení soudcovských platů odporuje ústavnímu pořádku. Spočívalo v trvalé změně tohoto koeficientu ze tří na 2,822. Ústavní soud pak také upozornil, že ústavností snížení platů politiků se nezabýval.
ČTĚTE TAKÉ: Okamura obvinil Černochovou ze zákazu piety. Nechovejte se jako prase, hřímala ministryně
Původní návrh novely předpokládal využití koeficientu tři už pro rok 2025. Nynější znění předlohy stanoví pro příští rok platové základny přímo. Pro vrcholné politiky a další funkcionáře jde o 101 364 korun a pro soudce jde o 121 685 korun. Soudcům by platy v podstatě stagnovaly, když letos se po zásahu Ústavního soudu počítají ze základny 120 951 korun. Nárůst by byl asi 0,6 procenta. Předloha přímo určuje pro příští rok i platovou základnu pro státní zástupce, a to 109 516,5 koruny.
Předloha dále zavádí paušální náhradu pro manžela nebo partnera prezidenta republiky. Prakticky ji bere z paušální náhrady hlavy státu.
Televizní poplatky poslanci neřešili
Ke druhému čtení vládní předlohy, která především zvyšuje poplatky pro Českou televizi a Český rozhlas, se v úterý poslanci nedostali. Ještě před projednáváním bodu avizovali zástupci opozičních klubů ANO a SPD, že si vezmou přestávky na poradu svého klubu. Sněmovna proto své jednání ve 22:22 ukončila. Předseda klubu koaliční TOP 09 Jan Jakob obvinil opozici z obstrukcí.
Předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová uvedla, že na projednávání tohoto zákona nemá její klub zájem. Oznámila proto, že žádá o přestávku. Se stejným návrhem vystoupil i předseda klubu SPD Radim Fiala.
Předseda Jakob obvinil tuto část opozice, že nechce věcně diskutovat o zákonu a že jde o obstrukce. Podle něj chce SPD a ANO média veřejné služby vyhladovět.
Novela zákonů o veřejnoprávní televizi a rozhlasu má zvýšit od ledna příštího roku poplatek pro ČT o 15 korun na 150 korun měsíčně a poplatek pro Český rozhlas o deset korun na 55 korun za měsíc. Sněmovní opozice klade této novince značný odpor. První čtení novely trvalo ve Sněmovně 18 hodin. ČT i Český rozhlas již dříve avizovaly, že v případě nezvýšení poplatků budou muset přistoupit k úsporám a propouštění.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Německé platy? Bizarní, míní Šichtařová. Srovnávejme se raději s Polskem, navrhuje Bartoň