Pět firem z holdingu Agrofert muselo vrátit Podpůrnému a garančnímu rolnickému a lesnickému fondu (PGRLF) dohromady přes 2,6 milionu korun, které neoprávněně získaly jako podporu určenou pro malé a střední podniky. Šlo o dotace na pojištění hospodářských plodin a zvířat. Vrácení peněz firmám nařídily soudy, uvádí web iRozhlas.cz.
PGRLF vedl s pěti dceřinými společnostmi holdingu Agrofert šest soudních sporů. „V těchto soudních řízeních byl fond ve všech případech úspěšný a v souladu s rozhodnutím soudů již byly danými společnostmi vráceny fondu veškeré prostředky včetně příslušenství,“ uvedla mluvčí fondu Barbora Šenfeldová. Dodala, že fond uspěl i ve sporu se společností Oseva Agri Chrudim, čímž se počet vyhraných sporů zvýšil na šest. I případu informoval web iRozhlas.cz.
ČTĚTE TAKÉ: Agrofert se dotací bez boje nevzdá. Zemědělský fond žaluje kvůli projektům za stovky milionů
Případy se týkají firem Agro Plchov, SPV Pelhřimov, ZS Vilémov, Zeos Brnířov a Oseva Agri Chrudim. Společnosti čerpaly v minulosti podporu na pojištění hospodářských plodin a zvířat. Po prověrce z roku 2021 vedení fondu zjistilo, že některým firmám byly dotace poskytnuty neoprávněně, protože v době čerpání nesplňovaly statut malých a středních podniků.
Úřad začal po prověrce peníze vymáhat zpět. Vedení Agrofertu pochybení odmítlo, a případy tak skončily před soudem. Aktuální verdikty soudu nechtěl holding komentovat.
Spory s fondem měly pro Agrofert širší dopad, upozorňuje iRozhlas. Tím, že původně nechtěly firmy problematické dotace vrátit, se odstřihly od čerpání těch současných. Podle dotačních podmínek lesnického fondu totiž nesmí mít žadatel o státní podporu nedoplatky vůči státu či dalším konkrétně jmenovaným institucím, mezi něž patří i PGRLF. To se ale vrácením neoprávněně získaných dotací změnilo.
Koncern Agrofert vlastnil do února 2017 někdejší ministr financí a bývalý premiér Andrej Babiš (ANO), kvůli zákonu o střetu zájmů vložil své akcie do svěřenských fondů. Zisk skupiny loni vzrostl o 124 procent na 12,97 miliardy korun. Tržby vzrostly o 33 procent na 245 miliard korun.