Špion CIA: Od Havla a Charty 77 jsme se drželi dál. Češi naši pomoc v roce 1989 nepotřebovali
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Špion CIA: 17. listopad nebyla akce tajných služeb
Proč se CIA raději držela dál od disidentů?
Američan v Praze odposlouchával estébáky
Podle Keltona Češi pomoc při pádu režimu nepotřebovali
Američan Mark Kelton sloužil v 80. letech v komunistickém Československu jako špion CIA. Pro CNN Prima NEWS poskytl exkluzivní rozhovor, který na našem webu vyjde v úterý. Přečtěte si v předstihu už teď, co si myslí o konspiračních teoriích k 17. listopadu 1989.
V Praze za Husáka odposlouchával pro CIA vysílačky estébákům, verboval agenty, shromažďoval informace. Měl se na pozoru před štěnicemi československé kontrarozvědky, musel si poradit s nastraženým uranem na autě nebo s tzv. špionážním prachem, oblíbenou praktikou KGB.
O tom všem bývalý zpravodajský důstojník Mark Kelton vypráví v rozhovoru, který na CNN Prima NEWS vyjde v úterý.
ČTĚTE TAKÉ: Punk za Husáka. Číra, řetězy, ruce propíchnuté hřebíkem. Ale i fízlové a výslechy, říká Čok
Zažil toho opravdu hodně. Byl šéfem kontrarozvědky CIA. Roku 2011 velel pobočce této organizace v Pákistánu, když tam americké speciální jednotky zabily Usámu bin Ládina. Má však spoustu historek i z českého území.
Čtěte také
„Je zajímavé, že když jsem se před časem bavil s mladšími kolegy o komunismu 80. let, pro mnohé z nich to bylo vzdálené jak válka Severu proti Jihu. Co se ale divím, vždyť pro ně je nekonečně vzdálené už i 11. září. Hodně z nich tou dobou ještě nebylo na světě,“ řekl před svou přednáškou na pražské konferenci Ústavu pro studium totalitních režimů.
Níže je ochutnávka z rozhovoru, který Mark Kelton poskytnul pro CNN Prima NEWS.
Pane Keltone, názory mnoha lidí dnes ovlivňují konspirační teorie. Jedna z nich tvrdí, že 17. listopad 1989 neproběhnul spontánně, že šlo ve skutečnosti o dopředu dohodnutou akci možná CIA, možná KGB. Co vy na to?
Osobně na konspirační teorie moc nevěřím. Myslím, že to byl Benjamin Franklin, kdo řekl: „Tři dokáží udržet tajemství jen tehdy, pokud dva z nich jsou mrtví.“ A něco na tom bude. Lidi si rádi pouští hubu na špacír, podobné tajemství by se jednoduše neudrželo. A ještě něco… Věřte nebo ne, ale my od CIA jsme se v 80. letech drželi od Václava Havla, Charty 77 a obecně československé opozice dál.
Čtěte také
Proč?
Z jednoduchého důvodu. Měli dost svých problémů, kontakt s námi by pro ně byl neúměrně riskantní. A my absolutně nestáli o to dát komunistickému režimu do rukou argumenty k tvrzení, že místní disidenti jsou řízení CIA. Navíc jsme měli dost své práce. Snažili jsme se pronikat do státních organizací, porozumět myšlení komunistů ve vedoucích funkcích, důležitých osob u československých tajných služeb. Chránili jsme své operace a lidi, mapovali plány Varšavské smlouvy. K čemu by nám bylo dávat se dohromady s disidenty, kteří se nacházeli pod permanentním dohledem StB? Konspiračních teorií o roce 1989 je sice mnoho, jejich jediným účelem je ale přepisovat historická fakta. A ta jsou jasná.
A to?
Lidé kolem Charty 77 byli stateční, naši pomoc nepotřebovali. I když se to dnes třeba někomu nezdá věrohodné, Češi zkrátka dali sami najevo, že touží po svobodě. V roce 1989 se změnilo jen to, že československé tajné služby (stejně jako v jiných zemích) už nehodlaly použít všechny prostředky k ubránění komunistického státu. Něco z toho vyplývalo z procesů nastartovaných v Moskvě Gorbačovem, za něčím hledejme jinou věc: i lidé systému prostě pochopili, že tenhle režim je slepou uličkou. A chcete kvůli téhle slepé uličce masakrovat lidi? Samozřejmě – i tehdy by se určitě našli nesmiřitelní jestřábi. Jenže dokonce i v československých ozbrojených složkách najednou důležité osoby prohlásily: „Ne, do lidí já střílet nebudu.“ Taková vůle tady přitom dřív byla. Roku 1956 v Maďarsku, v roce 1953 v NDR, v srpnu 1968 v Československu. Teď už ne. Pamatuji si, jak se v 80. letech na schůzce nejvyšších představitelů Varšavské smlouvy řešilo stanné právo v Polsku. Ostatní na Poláky tlačili: „Musíte být na protestující tvrdší!“ Zástupce NDR se podle našich zdrojů měl prý dokonce vyjádřit: „Radši to rychle sami vyřešte, nebo u vás dokončíme, s čím jsme začali v roce 1939.“
Čtěte také
To zní hrozně…
Zní. Vezměme si z toho ale hlavně fakt, že Poláci v 80. letech bezpochyby toužili po změně. A to dokonce i na státní úrovni. Lidé už prostě tomuto systému dál nevěřili. Platilo to i u vás. Pokles informátorů StB byl po okupaci z roku 1968 obrovský. Pořád se našli jedinci, kteří to dělali, měli však většinou naprosto odlišné pohnutky; už to nebylo přesvědčení. Po roce 1968 od vás na Západ proudilo obrovské množství uprchlíků, mimo jiné i zástupců zpravodajských služeb. Povídali nám: „Tak tohle nám udělal náš sovětský spojenec? Pak musí být motivací celého systému čiré zlo, nic víc.“ S takovým pohledem jsme se setkávali dokonce i v SSSR. Říká vám něco jméno Oleg Gordijevskij?
Ano, agent KGB dodávající informace Britům.
Jedním z důvodů, proč se z něj stal dvojitý agent, byl rok 1968. Nechápal: „Pokud SSSR použije brutální sílu ke vpádu do spojenecké země, pak se to nedá ničím obhájit.“ I z jeho slov je poznat, že srpen 68 nebyl bodem obratu jen pro Československo, ale pro vnímání komunismu po celém světě. Takže – kdo chápe kontext, ten na konspirační teorie nenaskočí. Na listopad 1989 se prostě nemůžeme dívat odděleně. Mnoho jeho kořenů vede mimo jiné třeba až do osmašedesátého.
Celý exkluzivní rozhovor, který na našem webu vyjde v úterý.
MOŽNÁ JSTE PŘEHLÉDLI: Letnou svolali profesionální štváči, tvrdí Vondráček. Nálepkujete bez dialogu, vyčetl mu Rakušan
Lukáš Hron je aktuálně redaktorem zpravodajského webu CNN Prima NEWS. V médiích začal pracovat v roce 2000. Postupně prošel redakcemi Nedělních novin, Večerníku Praha, Zemských novin, MF Dnes a Deníku Sport. (Lukas.Hron@iprima.cz)
