
Zemřel Radek Listopad. Bývalý fotbalista Teplic podlehl zákeřné nemoci
V Německu výrazně vzrostl počet pravicových, levicových i islamistických extremistů. Informují o tom tamní média s odkazem na novou zprávu Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (BfV), který slouží jako civilní kontrarozvědka. Německo podle zprávy čelí také stále častějším kyberútokům a sabotážím ze strany takzvaných nízkoúrovňových agentů.
Policie v Německu a ve Švýcarsku zadržela tři Ukrajince podezřelé z přípravy sabotáže, informovalo ve středu německé generální státní zastupitelství. Podle něj působili zadržení muži pravděpodobně v ruských službách a plánovali útočit pomocí balíčků s výbušninou.
V neděli vyšly do ulic tisíce lidí po celém Německu, aby demonstrovaly za zákaz Alternativy pro Německo (AfD) – navzdory tomu, že má podporu téměř čtvrtiny obyvatel, jak ukázal poslední průzkum. Stranu před necelým týdnem zařadil Spolkový úřad na ochranu ústavy do kategorie pravicově extremistických stran.
Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV), který plní roli německé civilní kontrarozvědky, v pátek oficiálně označil politickou Alternativu pro Německo (AfD) za stranu s prokazatelně pravicově extremistickými snahami. Úřad změnu hodnocení v prohlášení zdůvodnil tím, že se potvrdilo podezření, že strana činí kroky namířené proti svobodnému a demokratickému uspořádání země. AfD označení od kontrarozvědky považuje za politicky motivované a za těžkou ránu pro demokracii.
Série individuálních pochybení, celková přetíženost odpovědných institucí, nedostatek zdrojů, roztříštěnost pravomocí a také nedostatečná vzájemná komunikace přispěly k tomu, že německé úřady nedokázaly v prosinci 2016 zabránit Tunisanovi Anisu Amrimu v teroristickém útoku na adventním trhu v centru Berlína.
Šéf německého Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (BfV), tamní zpravodajské služby, varoval, že Židé v Německu čelí rostoucí míře antisemitismu. Varovaní přichází rok poté, co se střelec pokusil zaútočit na synagogu v německém Halle během svátku Jom kipur (Den smíření), informoval web Deutsche Welle.
Německá kontrarozvědka varovala zákazníky před poskytováním osobních dat čínským platebním společnostem nebo jiným technologickým a internetovým firmám. Tyto údaje by podle Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (BfV) mohly skončit v rukou čínské vlády, píše agentura AP.