Německo v současnosti čelí vysokému riziku útoků, v ohrožení jsou infrastruktura, instituce i jednotlivci. V rozhovoru s listem Welt am Sonntag to v sobotu uvedl německý ministr vnitra Alexander Dobrindt.
Kdyby se dnes v Německu konaly federální volby, podle průzkumu veřejného mínění zveřejněného v neděli by se nejvýznamnější stranou stala krajně pravicová populistická Alternativa pro Německo (AfD). „Její program je určitě komplexnější, nicméně bych byla opatrná s tím říkat, že nabízí nějaká skutečná řešení,“ uvedla v rozhovoru pro CNN Prima NEWS Zuzana Lizcová, vedoucí katedry německých a rakouských studií z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Strana Alternativa pro Německo (AfD) prohrála spor o své sídlo v Berlíně. Budovu, kterou měla v pronájmu, musí do roka opustit, rozhodl v pátek zemský soud. AfD je nejsilnější opoziční strana v německém Spolkovém sněmu, civilní tajná služba ji v květnu označila za prokazatelně pravicově extremistickou.
Německý Spolkový sněm ve čtvrtek zbavil imunity poslance strany Alternativa pro Německo (AfD) Maximiliana Kraha, který je podezřelý z praní špinavých peněz a úplatkářství. Informovala o tom agentura DPA. Vyšetřování souvisí s kauzou kolem čínské špionáže. Krah obvinění odmítá, považuje je za absurdní a politicky motivovaná.
V názorech na možný zákaz strany Alternativa pro Německo (AfD) jsou Němci rozděleni přesně napůl. Vyplývá to z průzkumu agentury INSA, který v úterý zveřejnil deník Bild. Podle něj by stranu, kterou v květnu označila civilní tajná služba za prokazatelně pravicově extremistickou, zakázalo 42 procent dotázaných. Proti zákazu jich je rovněž 42 procent. Straně mezitím dál rostou preference.
Alternativa pro Německo (AfD) je podle nejnovějšího průzkumu institutu Forsa nejpopulárnější stranou v zemi. Subjekt, který německá civilní kontrarozvědka označila v květnu za partaj s prokazatelně pravicově extremistickými tendencemi, zaznamenal v průzkumu 26procentní podporu. Přeskočil tak nejsilnější vládní stranu CDU/CSU. Politolog Jakub Eberle pro CNN Prima NEWS uvedl, že výsledky průzkumu nejsou překvapivé. V očích voličů se podle něj AfD „normalizovala“, zároveň je prý část Němců nespokojená s kabinetem Friedricha Merze.
Počet případů ruských sabotáží a špionáže v Německu se za poslední rok prakticky zdvojnásobil. S odvoláním na vojenskou tajnou službu MAD o tom v pondělí informovala agentura DPA. Podle ředitelky vojenské kontrarozvědky Martiny Rosenbergové používají ruské tajné služby stále agresivnější metody, které se podobají těm známým z dob studené války.
V Německu výrazně vzrostl počet pravicových, levicových i islamistických extremistů. Informují o tom tamní média s odkazem na novou zprávu Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (BfV), který slouží jako civilní kontrarozvědka. Německo podle zprávy čelí také stále častějším kyberútokům a sabotážím ze strany takzvaných nízkoúrovňových agentů.
Policie v Německu a ve Švýcarsku zadržela tři Ukrajince podezřelé z přípravy sabotáže, informovalo ve středu německé generální státní zastupitelství. Podle něj působili zadržení muži pravděpodobně v ruských službách a plánovali útočit pomocí balíčků s výbušninou.
V neděli vyšly do ulic tisíce lidí po celém Německu, aby demonstrovaly za zákaz Alternativy pro Německo (AfD) – navzdory tomu, že má podporu téměř čtvrtiny obyvatel, jak ukázal poslední průzkum. Stranu před necelým týdnem zařadil Spolkový úřad na ochranu ústavy do kategorie pravicově extremistických stran.
Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV), který plní roli německé civilní kontrarozvědky, v pátek oficiálně označil politickou Alternativu pro Německo (AfD) za stranu s prokazatelně pravicově extremistickými snahami. Úřad změnu hodnocení v prohlášení zdůvodnil tím, že se potvrdilo podezření, že strana činí kroky namířené proti svobodnému a demokratickému uspořádání země. AfD označení od kontrarozvědky považuje za politicky motivované a za těžkou ránu pro demokracii.
Série individuálních pochybení, celková přetíženost odpovědných institucí, nedostatek zdrojů, roztříštěnost pravomocí a také nedostatečná vzájemná komunikace přispěly k tomu, že německé úřady nedokázaly v prosinci 2016 zabránit Tunisanovi Anisu Amrimu v teroristickém útoku na adventním trhu v centru Berlína.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
