Teroristický útok v Berlíně, při kterém zemřela Češka: Němci po letech přiznávají chyby
Památník teroristického útoku z 12. prosince 2016, při kterém zemřela i Češka Naďa Čižmár Zdroj: ČTK
Série individuálních pochybení, celková přetíženost odpovědných institucí, nedostatek zdrojů, roztříštěnost pravomocí a také nedostatečná vzájemná komunikace přispěly k tomu, že německé úřady nedokázaly v prosinci 2016 zabránit Tunisanovi Anisu Amrimu v teroristickém útoku na adventním trhu v centru Berlína.
V závěrečné zprávě to uvádí vyšetřovací výbor Spolkového sněmu, který po třech letech práce skončil s objasňováním okolností útoku. Amri tehdy zabil 12 lidí včetně Češky. O dokumentu, který má 1 873 stránek, bude ve čtvrtek debatovat plénum Spolkového sněmu.
Čtěte také
„Výbor dospěl k přesvědčení, že to bylo způsobeno jak individuálními chybnými úsudky a opomenutími, tak i strukturálními problémy příslušných úřadů,“ uvádí závěrečná zpráva. Strukturálním problémem byl například nedostatek zdrojů, takže úřady nedokázaly držet krok a sledovat potenciálně nebezpečné radikály, i jejich celková přetíženost kvůli vysokému počtu běženců v zemi. Zpráva také výslovně zmiňuje roztříštěné kompetence jednotlivých prokuratur či nedostatečnou komunikaci a výměnu informací mezi zemskými a spolkovými úřady.
Vyšetřovací výbor sice přišel na řadu pochybení, neurčil ale nějakou jedinou a hlavní příčinu. „Žádný individuální chybný úsudek a opomenutí nebyly samy o sobě nijak zvlášť závažné. Všechny ale úzce souvisely se zmíněnými strukturálními problémy. To vše pak společně vedlo k tomu, že Amriho nikdo nezastavil a nikdo útoku nezabránil,“ dodává zpráva.
AfD kritizuje tehdejší ochranu hranic
K materiálu přijaly ještě opoziční frakce liberálů (FDP), Zelených a postkomunistické Levice takzvané separátní votum, tedy své odlišné stanovisko. Uvedly, že není jasné, zda Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV), jak se oficiálně jmenuje německá civilní kontrarozvědka, neměl o Amrim více informací, než kolik je známo. Shodují se také na tom, že Amri není typickým příkladem samostatně jednajícího útočníka, který se sám radikalizoval a útok skrytě plánoval, protože Tunisana tajné služby sledovaly.
Separátní votum přijala také protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD), která je označována jako populistická až krajně pravicová. AfD zdůraznila svůj pohled, že důsledná ostraha německých hranic by riziko podobného útoku výrazně snížila.
Stopy vedou i do Česka
Útok Amri spáchal 19. prosince 2016, kdy ukradeným kamionem najel do davu lidí na adventním trhu na berlínském náměstí Breitscheidplatz. Spolu s českou občankou zabil dalších jedenáct lidí. Jeho obětí byl také polský řidič kamionu, kterého Amri pobodal a zastřelil. Asi 50 osob bylo zraněno. Atentátníka později zastřelili policisté v Itálii.
Zpráva se několikrát okrajově zmiňuje o České republice, a to nejen kvůli české oběti, ale také kvůli stopám, které tam vedou. Příkladem je Amriho pistole Erma 22, kterou zabil polského řidiče a kterou měl u sebe, když ho italská policie zastřelila. Podle sériového čísla bylo zjištěno, že pistole byla vyrobena v Německu a následnými prodeji se dostala do Švýcarska a Česka, kde se stopa kvůli nepovinné registraci ztrácí. „Proto není možné plně pochopit, kdy a jakou cestou se zbraň opět dostala do Německa a kdo ji Amrimu prodal nebo předal,“ uvádí zpráva.
Čtěte také
Spolehlivý, rychlý a nezávislý zpravodajský servis.
