Start[up]ujeme: Inovace netečou jen z metropole: Jak český byznys posiluje v regionech?

Komerční sdělení
Komerční sdělení
  • 20. kvě 2026, 13:55

  • Mýtus, že špičkový byznys a miliardové nápady vznikají pouze v hlavních městech, definitivně padá. Moderní historie českého podnikání ukazuje, že ambiciózní inovace s globálním přesahem často klíčí v regionálních inovačních ekosystémech. V dalším díle pořadu Start[up]ujeme jsme zjišťovali, jak se z Brna stalo evropské centrum technologií, proč jsou regionální vazby pro startupy klíčové a co musí mít zakladatel v hlavě, aby uspěl na světovém trhu.

    Když se řekne technologický startup, mnoho lidí si představí nejmodernější laboratoře nebo nablýskané kanceláře v centru Prahy. Realita je však mnohem barvitější. Úspěch firem v regionech není náhodou, ale výsledkem dlouhodobé práce na budování takzvaného inovačního ekosystému. Petr Chládek, CEO inovační agentury JIC, který se rozvoji tohoto prostředí věnuje už dvě desetiletí, v pořadu Start[up]ujeme vysvětlil, že základem je spolupráce mezi univerzitami, samosprávou a soukromým sektorem. „Důležité je, aby v tom regionu existovala kritická masa lidí, kteří mají chuť něco tvořit, a prostředí, které jim v tom neklade překážky, ale naopak jim pomáhá růst,“ uvedl Chládek, který je zároveň členem správní rady České startupové asociace.

    Ekosystém jako korálový útes pro podnikání

    Regionální inovační centra, jako je právě jihomoravský JIC, fungují jako bezpečný přístav pro inovátory, vědce a podnikatele, kteří své nápady chtějí přetavit v reálné produkty a služby s globálním úspěchem. Jednou z největších výhod regionů je podle hostů pořadu Start[up]ujeme právě blízkost komunity. Ondřej Krátký, zakladatel a CEO platformy grid.online a spoluzakladatel společnosti Liftago zdůraznil, že v menším prostředí se lidé mnohem rychleji propojují. „V regionech je komunita semknutější. Lidé se znají, vědí, na koho se obrátit, a důvěra, která tam vzniká, je pro začínající firmu naprosto klíčová,“ popsal Krátký své zkušenosti z mentoringu i vlastního podnikání.

    Petr Chládek k tomu dodal, že role agentur jako JIC je především v tom, aby startupům poskytly zázemí, které by si samy nemohly dovolit. „Máme k dispozici dvanáct tisíc metrů čtverečních budov, laboratoře a špičkové vybavení. To jsou věci, které začínajícímu startupu z vědeckého prostředí nikdo jen tak nepronajme a investor mu je v rané fázi nezaplatí, protože riziko je příliš vysoké,“ vysvětlil Chládek s tím, že tato fyzická infrastruktura je často rozhodujícím faktorem, zda projekt vůbec vznikne. JIC oceňují i ve světě – podle žebříčku Financial Times je mezi top 50 startup huby a inovačními centry v Evropě. Oproti loňsku si polepšili o 13 příček.

    Globální ambice od prvního dne

    Jedním z hlavních témat diskuze byl mindset zakladatelů firem. Hosté se shodli, že nejčastější chybou českých founderů je přílišné zaměření na lokální trh. Ondřej Krátký upozornil, že pokud chce firma skutečně uspět, musí mít globální ambice a řešit velký palčivý problém už v okamžiku, kdy píše první řádky kódu nebo první byznys plán. „Český trh je skvělý na testování, ale je malý. Pokud zakladatel nepřemýšlí o tom, jak svůj produkt škálovat do zahraničí hned od začátku, dříve nebo později narazí na strop,“ varoval Krátký.

    Ambice však musí být podloženy tvrdou disciplínou a odolností. Petr Chládek poznamenal, že v regionech se často setkávají s lidmi, kteří mají vynikající technické vzdělání, ale chybí jim dravost v obchodu. „My se snažíme ty lidi nakopnout k tomu, aby se nebáli říct si o peníze a aby věřili, že jejich řešení je světové. Často vidíme, že investoři se na startupy z JICu dívají jinak. Mnozí nám říkají, že když tým a  projekt projde naším programem, je fakt nachystaný a pro investora je to známka kvality,“ popsal Chládek roli brandu JIC v očích angel investorů i venture kapitálových fondů. JIC zároveň nedávno spustil vlastní VC fond JIC Ventures, který investuje do technologických startupů v raných fázích vývoje. Na investice má vyhrazeno až 400 milionů korun.

    Budoucnost postavená na znalostech

    Transformace regionů z center těžkého průmyslu nebo montoven na centra znalostní ekonomiky je proces, který trvá až desítky let. Jihomoravský kraj je v tomto ohledu vnímán jako český premiant, ale podle hostů pořadu Start[up]ujeme je tento model přenositelný i jinam, pokud existuje politická vůle a vytrvalost. „Není to o tom postavit jednu budovu. Je to o lidech a o kultuře. Musíme oslavovat úspěchy a nebát se mluvit o selháních,“ zdůraznil Ondřej Krátký. Podle něj je klíčové, aby úspěšní podnikatelé zanechali v regionu stopu a vraceli své zkušenosti i peníze zpět do systému formou investic nebo mentoringu.

    Petr Chládek na závěr diskuze připomněl, že podpora inovací v regionech není charita, ale investice s vysokou návratností. „Firmy, které u nás vyrostly, dnes odvádějí daně, zaměstnávají tisíce lidí s vysokou přidanou hodnotou a dělají regionu skvělé jméno po celém světě. To je ta skutečná síla inovací, která nevzniká někde v anonymním centru, ale právě v těch konkrétních městech a komunitách,“ uzavřel šéf brněnského JICu. Právě tento posun k ekonomice postavené na know-how a kreativitě je cestou, jak zajistit Česku prosperitu i v nadcházejících dekádách.

    Start[up]ujeme sledujte každou sobotu ve 13.30 na CNN Prima NEWS. Hned po odvysílání budou oba pořady – kratší TV část i delší videopodcastová verze – také na webu a jako audio na nejoblíbenějších podcastových platformách. Hlavním partnerem pořadu je společnost CSG, která už 30 let rozvíjí průmyslový odkaz a posiluje obranyschopnost. Jde o globální holding s českými kořeny, který působí ve více než 70 zemích světa a zaměstnává přes 14 000 lidí. CSG nestaví jen na tradici, ale dívá se i do budoucnosti. Podporuje startupy a dává šanci novým nápadům v obraně, letectví i digitálních technologiích. Jejich skupina více než sta firem přispívá k tomu, aby byl svět bezpečnější.