Stát začíná myslet na tvůrce her. Dotace pomůže získat investora, říká zkušený vývojář
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Vývojáři se mohou začít těšit na dotace.
První výzvy se objeví příští rok na podzim, plná podpora se rozjede v roce 2027.
Expert popsal, jak se podpora bude rozdělovat.
Dotace snižují riziko a na to slyší vydavatelé a investoři.
Dotace pro tuzemské herní vývojáře se blíží. Videohry se na jaře příštího roku plně integrují do Audiovizuálního fondu a na podzim se začnou vypisovat první výzvy. Plná podpora videoher je plánována od roku 2027. O fungování státní podpory mluvil na začátku prosince v Praze radní Fondu audiovize David Šemík na herní konferenci Game Developers Session. Další detaily prozradil pro CNN Prima NEWS zkušený vývojář a producent videoher Vladimír Geršl.
Herní vývojář David Šemík vysvětloval v podrobné prezentaci ostatním kolegům z oboru, jaká je praxe při žádosti o státní podporu. Na rozdíl od filmařů či animátorů nemají tvůrci videoher s dotacemi téměř žádné zkušenosti.
ČTĚTE TAKÉ: Kerčský most musí padnout. Ukrajinci vytvořili neobvyklou hru, část zisku pošlou armádě
Žádat o ně mohou pouze studia se sídlem v České republice, ale jsou otevřeny i sólo vývojářům, kteří se tvorbě her věnují jako živnostníci. „U animací se opravdu jedná o podporu, zatímco u her půjde o investiční dotaci,“ řekl David Šemík už dříve pro CNN Prima NEWS.
Čtěte také
Do přesvědčování politiků o zapojení videoher do Audiovizuálního fondu se primárně zapojil dlouholetý producent her Vladimír Geršl, který vede oborovou pracovní skupinu pro financování herního odvětví a nyní pro CNN Prima NEWS popsal podobu chystaných dotací. V současnosti šéfuje poradenské společnosti CyberSail Consulting a jejím cílem je propojit tvůrce her s vydavateli a investory. Vývojářům pomáhá vytvořit demo nebo hratelnou ukázku a připravit je na tvrdá jednání.
„Vydavatelé často nemají velkou kreativní představivost, a tak se jim některé věci musí ukázat explicitně. Navíc chtějí vidět, že autor hry svůj projekt důkladně naplánoval a má dobrý přehled o trhu,“ říká zkušený producent a developer s praxí pro Activision nebo Sony.
Na menší studia čekají nižší desítky milionů
U podpory z Fondu audiovize se počítá, že vývojáři nebudou jen čerpat peníze, ale po vydání své hry do něj odvedou finance. „Princip je takový, že autor hry dostane peníze, zaplatí náklady na vývoj a vydání a pak odvádí určité procento ze zisku,“ říká Geršl, který s politiky řešil podobu dotací.
Zároveň platí, že na podporu nedosáhnou například free-to-play hry, které jsou zdarma a jejichž tvůrci vydělávají prodejem kosmetických doplňků a dalšího dodatečného obsahu.
Čtěte také
Stále platí, že pro hry bude ve Fondu vyčleněno kolem 50 milionů korun. „V praxi to znamená, že na jednu hru připadá maximálně pár jednotek milionů,“ říká Geršl. Dotace tak nejsou tématem pro velká studia typu Bohemia Interactive, Madfinger Games nebo Warhorse, která do vývoje videoher investují vyšší stovky milionů korun.
„Problém českého herního průmyslu je, že tu máme pár velkých a úspěšných firem, ale nevznikají tady nová studia,“ tvrdí Geršl. Opakovaně proto za celé odvětví lobbuje i u evropských politiků v Bruselu. Podle něj je Evropa jedinou destinací, kde začínají meziročně klesat příjmy z videoherního průmyslu.
Ke zlepšení stavu a podpoře menších či středních firem mají pomoci zmíněné dotace. „Ve Skandinávii nebo v Německu mají vývojáři pokrytou více než polovinu vývoje z dotací,“ vysvětluje Geršl. Pro malá studia je vydání hry a její komerční úspěch otázkou přežití.
Dotace snižují riziko
„Jakmile máš státní dotaci, tak ti to pomůže při získání investora nebo vydavatele. I oni chtějí snižovat riziko,“ popisuje Geršl. Mecenášům se podle něj pochopitelně líbí, že nemusí platit celý vývoj, ale jen jeho část.
Zato u velkých herních studií přicházejí v úvahu investiční či daňové pobídky. „Celou dobu jsem při jednáních tlačil, aby dalším krokem byly pobídky. Konzultovali jsme to s ministerstvem kultury, ale jejich prosazení bylo nereálné vzhledem k blížícím se volbám a nejistotě budoucí vlády,“ říká Geršl a jedním dechem dodává, že by si přál, aby se o pobídkách znovu začalo jednat.
Čtěte také
Na rozdíl od filmové tvorby se tvůrci her nesnaží oslovit pouze domácí hráče, ale chtějí uspět u mezinárodního publika. Na globálním trhu se však musí poprat s velkou konkurencí. Ta navíc může čerpat finance z dotačních programů ve svých zemích. Proto bylo důležité, aby i tuzemští vývojáři měli podobné podmínky.
Na videoherní průmysl myslí i další státní instituce. Na začátku prosince skončil první ročník Pražského herního akcelerátoru, do kterého se zapojilo deset studentských týmů. K ruce jim byli zkušení veteráni herního byznysu, kteří je vedli k úspěšnému dokončení vlastní hry. Studenti své práce představili v indie zóně na konferenci Game Developers Session v Praze.
„Program pomohl účastníkům lépe porozumět procesu vývoje her, získat zpětnou vazbu od odborníků a propojit se s komunitou, která je pro jejich další posun klíčová. Podpora mladých vývojářů je pro Prahu důležitým krokem k rozvoji kreativních a technologických dovedností, které mají dlouhodobý přínos pro pražské herní prostředí,“ říká pražský radní pro oblast ICT, Smart Cities, vědu, výzkum a inovace Daniel Mazur.
Herní inkubátor pro menší týmy funguje i v Brně pod Jihomoravským inovačním centrem. Ten nabízí vzdělávací akce, konzultační hodiny a také zázemí pro vývojářské týmy. Mladí tvůrci se pak mohou setkat s veterány českého videoherního průmyslu. V moravské metropoli totiž působí lidé, kteří se podíleli na vzniku slavných titulů jako Mafia, Hidden & Dangerous nebo Vietcong.
VIDEO: Hráči z celého světa obsadili středověkou tvrz. Přilákalo je Kingdom Come: Deliverance II