Stavět v Česku rychleji? Pospíšil se bojí zničených památek, podle Ožanové rozhodnou samy obce

Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst

  • Stavební řízení čeká zásadní zrychlení.

  • Pospíšil varuje před ničením památek.

  • Ožanová: O podobě obcí rozhodnou lidé.

  • Hrozí kvůli novému zákonu devastace krajiny.

Více

Když zničíte přírodu nebo památky, tak to za deset let nenapravíte, upozorňoval Jiří Pospíšil (Top 09) v pořadu 360° na CNN Prima NEWS na možné důsledky připravovaného zjednodušení stavebního řízení v Česku. Zásadní změna má podle nové vládní koalice přinést rychlejší povolování staveb a omezit zbytečnou administrativu. Opozice upozorňuje, že plošné zrychlení celého procesu může v praxi znamenat citelné oslabení ochrany veřejných zájmů, přírody či kulturního dědictví. Zuzana Ožanová (ANO) budoucí podobu stavebního zákona hájila tím, že územní plánování zůstává v kompetenci měst a obcí.

Jedním z hlavních bodů změn je omezení takzvané dvojinstančnosti stavebního řízení, tedy možnosti odvolat se proti rozhodnutí k nadřízenému úřadu. Zastánci úprav tvrdí, že současný systém je příliš pomalý a komplikuje výstavbu nejen velkých projektů, ale i běžných rodinných domů. Odpůrci naopak varují, že se tím může snížit kontrola nad rozhodnutími úřadů.

ČTĚTE TAKÉ: Dva ministři to mají nahnuté, třetí běží o život. Babiš si podle Kubáčka vysnil vládu jinak

Jiří Pospíšil (TOP 09) upozorňuje, že změny podle něj omezí možnost opravovat chybná rozhodnutí. Podle něj sice stavebníkům může ubýt administrativy, zároveň ale občané a odborné instituce přijdou o některé možnosti, jak se proti problematickým stavbám bránit. „Místo toho, aby se některé věci specifikovaly a omezily, tak se na to vzala sekyra. A ten systém ochrany veřejných zájmů, přírody, památek a dotčených lidí se úplně rozflákl,“ uvedl Pospíšil na CNN Prima NEWS.

Pro další generace to může být ztráta, upozorňuje Pospíšil

Jako rizikový příklad zmiňuje především památkové zóny. Podle něj může změna pravidel vést k postupnému narušování historického charakteru některých lokalit, protože u objektů, které nejsou samostatně vedeny jako kulturní památky, se může role památkové ochrany oslabit. „Památkové zóny se nám mohou postupně rozložit, protože jednotlivé budovy budou měněny bez dostatečné ochrany. Když zničíte přírodu nebo památky, tak to za deset let nenapravíte. Pro další generace to může být ztráta,“ varoval.

Kritiku doplnila i Hana Svárovská (Zelení, zvolena za Piráty), která upozornila na to, že do zákona se dostaly pochybné výjimky jako snazší kácení stromů, rušení hlukových limitů nebo legalizace černých staveb. Podle ní zákon nahrává developerům, například u apartmánové výstavby v okolí národních parků, což vede k devastaci krajiny a přetížení infrastruktury.

Klíčem zůstává územní plán

Zuzana Ožanová (ANO) odmítla, že by změny představovaly zvýhodnění developerů. Podle ní je cílem především zjednodušení a sjednocení systému, nikoliv oslabení kontroly nad výstavbou. Poslankyně argumentovala mimo jiné tím, že sjednocení postupů pod jeden stavební úřad může přinést předvídatelnější rozhodování a odstranit rozdíly mezi jednotlivými úřady.

Za klíčový nástroj ochrany území považuje územní plánování, které zůstává v kompetenci měst a obcí. „Záleží na tom, jaký územní plán si ta obec schválí. Jestli umožní budovy do určité výšky a podobně. Lidé tak budou mít blíž ke svým zastupitelům,“ uvedla Ožanová s tím, že o podobě svého okolí budou rozhodovat především obyvatelé prostřednictvím samospráv.

Tento argument podpořil i Tomáš Doležal z SPD, podle kterého si obce mohou samy v územních plánech jasně definovat zastavitelné území i případné stavební uzávěry. Systémová změna je podle něj legitimní a v jiných oblastech, jako je katastr nemovitostí nebo báňský úřad, funguje bez problémů už desítky let.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Tohle už přehnal, opřel se Chlad do Macinky. Promluvil i o Klempířovi „v ulitě“