Stipendia nejsou jen pro nadané studenty. S žádostmi mohou pomoci vysoké školy nebo nadace
Strach z náročného studia, hrůza z náročného přijímacího řízení nebo tlak na finance. To jsou nejčastější obavy mladých lidí, kteří se rozhodují zda pokračovat ve vysokoškolském studiu. Vyplývá to z průzkumu Univerzity Karlovy, který byl vypracován pro Nadaci Moneta Clementia. Z šetření je také jasné, že stipendia využívá jen okrajová část studentů. Převládá totiž povědomí, že jsou především odměnou pro výjimečné studenty. V praxi však mohou pomoci mladým lidem s odstraněním finančních překážek během studia.
Pravidla poskytování stipendií nejsou mnoha maturantům a vysokoškolským studentům stále jasná. Dokládá to nedávný průzkum Univerzity Karlovy, který zadala Nadace Moneta Clementia. Mladí lidé se totiž mnohdy velmi dlouze rozhodují, zda na vysokou školu nastoupí. Největší obavy mají z náročnosti studia (44 procent) a náročného přijímacího řízení (35 procent). Finanční náročnost studia se umístila na třetím místě a má z ní obavu třetina respondentů.
ČTĚTE TAKÉ: Nerušte váš protidrogový model, je úspěšný a slouží jako vzor, apeluje svět na Babiše a spol.
Celkem 86 procent studentů uvedlo, že má představu o finanční náročnosti studia, a tak se zmíněným obavám nelze divit. „Vnímání účelu stipendií pak reflektuje tuto finanční nejistotu. Téměř dvě třetiny respondentů (65 procent) považují stipendium za nástroj k pokrytí životních nákladů spojených se studiem. Současně jej však polovina studentů spojuje se zaplacením školného, ačkoli ve veřejném vysokoškolském sektoru se školné v běžné podobě nevyskytuje. Podobný podíl (48 procent) pak vnímá stipendium jako formu odměny za studijní výsledky,“ uvádí průzkum, který má redakce CNN Prima NEWS k dispozici.
Čtěte také
Výsledky také ukazují na to, že studenti mají o stipendiích mylné představy. Téměř polovina respondentů se domnívá, že stipendium se musí vracet v případě ukončení studia nebo při nedodržení požadovaných studijních výsledků. Studenti se také na základě rodinného zázemí, ekonomické situace či geografické dostupnosti škol rozhodují, zda budou pokračovat ve vzdělávání. „Mladí lidé z regionů s nižší vzdělanostní úrovní často vykazují menší ambice pokračovat ve studiu, a právě zde mohou cílené stipendijní programy a informační kampaně pomoci překonávat nejen finanční, ale i psychologické bariéry. Mnoho studentů si sice během studia přivydělává, některé obory jsou však natolik náročné, že bez dodatečné podpory je jejich zvládnutí velmi obtížné,“ řekla docentka Denisa Hejlová z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Studenti mohou o stipendia žádat několika způsoby. Téměř 95 procent z dotázaných studentů směřovalo žádost své vysoké škole. Zbývajících pět procent využilo alternativní metody, jako jsou nadace. Právě ty stipendia velmi často nabízejí.
„Podporujeme studium na státních i soukromých školách, nevylučujeme žádné obory ani studijní programy. Rozhodující je zájem a odhodlání se v dané oblasti rozvíjet,“ uvedla předsedkyně Správní rady Nadace Moneta Clementia Monika Kalivodová. „Proces podání žádosti je jednoduchý a plně on-line. Studentům jsou po celou dobu k dispozici také kolegyně z Nadace, které je procesem mohou provést,“ dodává Lucie Sehnalová, ředitelka Nadace MONETA Clementia.
Na co lze stipendia využít?
Stipendia pro studenty jsou nabízena v celé řadě situací. Mnohdy ani nezáleží, zda studujete na vysoké státní škole či soukromé. Stipendia lze využít jak na školné, tak k zaplacení ubytování či studijních pomůcek. Mladí studenti ale kvůli neznalosti pravidel o stipendia nežádají.
Čtěte také
„Z hlediska bariér je nejvýraznějším zjištěním to, že studenti žádost o stipendium zvažují jen zřídka, nebo vůbec. Celá čtvrtina o této možnosti nikdy nepřemýšlela. Mezi těmi, kdo se rozhodli žádost ani nezkusit, je nejvýraznější překážkou nízká důvěra ve vlastní nárok a šance na úspěch. Nejčastější důvod ‚Nevěřil/a jsem, že mám šanci uspět‘, uvádí téměř 37 procent respondentů. Téměř třetina studentů navíc netuší, že by na stipendium mohli mít nárok,“ uvádí průzkum.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Mobil jako droga. Studenti se nejhůře vzdávají mobilu, adiktolog sítě přirovnává ke kokainu
