MČR, IEM Katowice, ESL One Cologne. Na všech těchto akcích fanoušci gamingu Milana "Strikera" Švejdu zaručeně potkají. Narazí na něj zkrátka všude tam, kde se hraje pořádný esport. Jak ale vůbec vypadala jeho cesta k tomu, aby se esportem mohl naplno živit? Nejen na to jsme si posvítili v dalším ze série článků v rámci oslav výročí letošního jubilea MČR, z jehož uběhlých devíti ročníků Striker nevynechal ani jediný.
Poprvé mladičký Striker k počítači zasedl v roce 1998, když mu bylo pět let. Jedny z prvních her, které měl šanci vyzkoušet, byly znalostní. Pak následovaly klasiky jako Prince of Persia, Prehistorik a podobně. Tehdy ještě malému Strikerovi bylo úplně jedno, jestli je ve hrách dobrý. Hraní ho bavilo, což bylo jediné, na čem záleželo. Počítač sdílel se sourozenci, přičemž nejčastěji se o to, kdo zrovna bude moct hrát, dohadoval s o tři roky starším bráchou. S tím také začal svou kompetitivní kariéru, konkrétně na bojišti Worms. Zprvu sbíral pouze jednu prohru za druhou, ale časem se vše začalo obracet a přišly první výhry. Že existuje něco, jako je Half-Life, Milan zjistil zhruba v jedenácti letech ve škole.
Strikerova další cesta pak vedla přes bratrova kamaráda, který už původní CSko hrál. Milan začal na publicu a hru nebral nijak extra vážně. Za několik let si pořídil Steam, narazil na tým a hraní už nebral na tak lehkou váhu.
Nevěděli jsme, kde koukat po tréninku, a pořádně jsme netušili, co děláme. Docela dost rychle jsem se zlepšil a dostal se do prvního týmu, s nímž jsme hráli na novém PLAYzone. Tehdy jsem začal hrát trochu víc, hrál jsem 1v1 a 2v2 cupy. Co se týká týmové hry, později jsem se dostal s Pískem do zajímavějšího týmu.
Strikerova další cesta už pak vedla přes bratrova kamaráda, který už původní CSko hrál. Začal na publicu. Za několik let si pořídil Steam a narazil na tým FewGamers ve složení aeRmaster, morris, zillda, chillda.
V roce 2011 tato sestava vyrazila na Jezerku zabojovat o titul mistra ČR na první obnovený ročník MČR. Přestože FewGamers skončili na předposledním děleném 9. - 12. místě po boku Corps Gaming, NecroRaisers a Virtual World IT, na turnaji předvedli vyrovnané hry proti všem protivníkům.
Na mé první MČR vzpomínám úplně nejraději. Neměli jsme tehdy velké ambice. Se všemi jsme ale hráli dost těsně, a to i s eSubou. I když FewGamers potom moc dlouho nevydržel. Potkali jsme tam úplně všechny týmy, proti kterým se dalo hrát. Byla to moje první šance se dostat trošku výš než na nějakou top10 ČR. A začalo to vypadat dobře.
Byl to první moment, kdy jsem si říkal, že bych v té hře mohl být dobrý. Hráli jsme dobře proti eSubě, eXtatusu, právě proti nim jsem měl jednu skvělou akci, tu mám asi ve dvou moviečkách. Zápas s eXtatus je moment, na který si pomatuju nejvíc.
V roce 2012 se na MČR, stejně jako v roce minulém, pořádal turnaj jak v Counter-Strike 1.6, tak v Counter-Strike: Source. Striker dostal díky tomu, že se znal s hopsem a Nub1em, šanci se připojit k eSubě a naskočit tak do pomalu ale jistě se rozjíždějícího vlaku CS:GO. Nezaváhal ani vteřinu a po šanci skočil.
Na MČR 2012 nevzpomínám moc rád, protože jsem tam hrál hrozně. Vnímám to jako jeden z mých nejhorších turnajů vůbec. Já v té době byl v 1.6ce relativně dobrý v týmech, řekněme tak top 8 v ČR. Jenže eSuba měla ambice na to být nejlepší. Na tom prvním MČR s eSubou to vůbec nevyšlo. Tahle sestava nám vydržela zhruba 2 měsíce dohromady s tím, že MČR byl v podstatě náš jediný turnaj. Skončili jsme na děleném 5. - 6. místě z 8.
Rok se s rokem sešel a nastal čas na MČR 2013. U toho Striker samozřejmě nemohl chybět. Tentokrát se do boje o titul šampiona podíval s týmem FrozenRiders ve složení tv1, teCkoO, nub1um a FlasH. S týmem se dal dohromady chvilku před turnajem a velmi krátká doba, kterou měli na sehrání, byla bohužel znát. Ani ostatní aspekty týmové souhry nebyly tak úplně to pravé ořechové, i přesto se ale své štěstí na MČR rozhodli zkusit. Jejich snaha jim přinesla umístění na děleném 5. - 6. místě po boku iNfernity. Na tento ročník Striker nevzpomíná nijak výrazně, jednalo se spíše o takové „MČR do počtu.“ I přesto jsme z něj ale dokázali, za notné dávky Strikerovy pomoci, dohledat alespoň fotku.
V následujícím roce už Striker na MČR vyrazil v plné polní. Měl tým, jehož sestava, přestože se obmněňovala a zase vracela ke kořenům, spolu vydržela téměř rok. I v dnešní době se tahle banda kamarádí a zůstává ve kontaktu. Kromě zázemí eEriness a dostatečné doby pro souhru týmu ve složení Striker, tv1, Neci, nub1um a Bordel rozhodně nechyběla ani dostatečná dávka skillu. Na MČR tak zamířili s cílem vzít medailové pozice útokem. I když se jim nakonec podařilo ukořistit pouze medaili bramborovou, jejich boje byly velmi vyrovnané a nebýt několika aspektů v jednotlivých rozhodujících kolech, vše mohlo dopadnout jinak.
Na samotném MČR eventu v roce 2014 v rámci CS:GO turnaje hráli pouze dva finalisté o první místo. Kvalifikace na turnaj probíhala kvůli posunu sezóny v rámci LanCraftu, přičemž zbytek turnaje proběhl online. Striker tak během tohoto MČR zvládl nejen účast v jednom z hlavních turnajů, ale také si stihl turnaj i odkomentovat po boku Dev1ho. Toto komentování bylo, po předchozích zkušenostech s online komentováním mezi hraním, jejich první společné na MČR. Ročníkem 2014 Striker uzavřel v rámci MČR svou hráčskou kariéru a zároveň nakročil do té komentátorské.
Přestože Striker na MČR nikdy na medaili nedosáhl, šancí, a to nemalých, měl hned několik. Ta nejlepší byla v roce 2012, kdy eSuba složila nový našlapaný tým a všichni očekávali, že se umístí na předních místech. Hráči byli na scéně poměrně známí, týmový duch jim rozhodně nechyběl a skillově na tom byli také skvěle. Předpoklady zkrátka splňovali ve všech směrech.
Musím říct, že s takovým týmem jsme měli šanci se dostat na trochu vyšší příčky, ale nic moc jsme vlastně nevyhráli. Zase upřímně řečeno, nikdy jsme nebyli v pozici, že by se od nás očekávalo finále MČR. Byli jsme těsně pod topkou. Když jsem se dostal na úroveň, kdy jsem měl tým, se kterým jsme se mohli někam dostat, tak se nám to prostě nepovedlo. Potom jsem skončil kariéru, protože nebyl čas.
Na MČR se Striker rok co rok rád vrací, částečně i z nostalgie. Rád vzpomíná na lidi, se kterými na předešlých turnajích hrál, ale po hráčské kariéře se mu nestýská, protože ho komentování baví. Je to pro něj něco, co nedělá až tak často a co si užívá jednou do roka během MČR. Další domácí akce kvůli svému zaměstnání redaktora HLTV.org na plný úvazek už moc nestíhá. I přesto je ale schopen si vždy na komentování MČR čas udělat a skloubit ho se svou prací. Většinou vše vyšlo tak, že měl zrovna volný víkend, a mohl si tak event užít naplno. Nejednou se však stalo, že během MČR probíhal ještě další velký evropský turnaj a Striker tak musel kombinovat svůj čas tak, aby zvládl obojí. Ráno být na MČR, večer zase doma a pracovat na pokrytí turnaje. Vždy si to ale dokázal zařídit tak, abyste ho rok co rok mohli s jistotou najít buď na komentátorské stoličce, nebo na analyst desku.
Na MČR se vracím rád hlavně díky fantastické atmosféře, kterou si jako komentátor člověk doopravdy užije. Díváte se totiž z části na to, co se děje ve hře, ale z části i na to, jak na diváky působí komentátoři. To je něco, na čem mi doopravdy záleží. Samotné komentování mě prostě baví, a to nejen díky publiku. Není to pro mě normální práce, zůstalo mi to jako hobby.
Nikdy mi nešlo o to, jestli za komentování dostanu peníze. Jde o kombinaci nostalgie, atmosféry ze samotných fanoušků a mojí lásky pro komentování, kterou jsem si udržel za posledních deset let, kdy jsem s tím začal na TeamSpeaku přes HLTV.
Striker se během 10 let svého působení na MČR stal z hráče komentátorem a analytikem. Posun je znát i na samotném eventu, který se z kongresového sálu Jezerky přes Prahu přesunul na brněnské výstaviště, kde už během několika let pomalu ale jistě začíná přerůstat kapacity pavilonu B. Rozdíl mezi prvním MČR této dekády a tím, kde je event dnes, samozřejmě nespočívá pouze v prostorách, kde se akce koná. Změnilo se mnohé. Počet herních titulů, výše finančních odměn, počet organizátorů, hráčů i diváků a především intenzita zážitku, který MČR přináší všem zmíněným.
Oproti Seči jsme v současné době na úplně jiné úrovni. Na Jezerce nebylo žádné publikum, tam se sotva někdo dostal. Diváky tvořili samotní hráči, co zrovna nehráli. Oproti tomu je Brno posunem na úplně jinou úroveň. Jde o velkou akci, na kterou se dá natáhnout dost fanoušků. Na kotel, který je pod samotnou stage, se nedá jen tak zapomenout.
V dnešní době nelze s jistotou říci, jak na tom MČR v budoucnosti bude. Jedno je ale jisté. Pokud bude možnost být jeho součástí, Striker na něm rozhodně chybět nebude.