Symboly Velikonoc v ohrožení? Jak oslavit příchod jara bez zbytečného utrpení
Ne každá tradice si zaslouží dodržovat. Zdroj: Pixabay
Oslavy Velikonoc a počátku jara považuje mnoho z nás za krásnou každoroční tradici. I když letošní Velikonoce trávíme povětšinou jen sami ve svých domovech, příroda si pro nás nachystala pravé jarní (a někdy skoro až letní) počasí, a můžeme tak v plné síle oslavit tu ohromnou sílu znovuzrození a vrátit se k pohanským počátkům těchto oslav.
Oslavy Velikonoc a počátku jara považuje mnoho z nás za krásnou každoroční tradici. I když letošní Velikonoce trávíme povětšinou jen sami ve svých domovech, příroda si pro nás nachystala pravé jarní (a někdy skoro až letní) počasí, a můžeme tak v plné síle oslavit tu ohromnou sílu znovuzrození a vrátit se k pohanským počátkům těchto oslav.
Mezi nejtradičnější doplňky velikonočních oslav patří vedle mazance i barvená vejce či beránek (ať už ten skutečný, nebo jen symbolický sladký). Než se však dostanou na naše stoly, čeká je dlouhá cesta. V České republice se každý rok zkonzumuje více než dvě a půl miliardy vajec. Drtivá většina z nich pochází z klecových velkochovů. Přešlechtěné „nosnice“ za jediný rok dokáží snést i více než tři sta vajec – to je až patnáctinásobek (!) přirozeného stavu. Tato nadprodukce si na mladých slepicích vybírá krutou daň a společně s pobytem v naprosto nevyhovujících podmínkách u nich vyvolávají duševní i tělesné neduhy. Není proto divu, že z velkochovů jsou „vyskladňovány“ hned po prvním roce.
Barvení vajíček k Velikonocům tradičně patří. Dnes však většina vajec pochází z velkochovů. Zdroj: Pixabay
Podobně nelítostný osud čeká i jehňata, která se mají stát ozdobou velikonoční tabule. Jejich narození je dokonale naplánovaných procesem v době svátků totiž musí být osm až dvanáct týdnů stará. Mnoho chovatelů je navíc vyváží i do zahraničí a tito v podstatě novorozenci prožijí krutost dálkových transportů. Mezi nejčastější destinace patří Itálie, Řecko, či Turecko.
Naštěstí nic není ztraceno a vy si tyto nádherné svátky můžete užít i jinak. Zkuste to třeba s tímto beránkem...
Beránka snadno upečete i bez vajec a dalších živočišných produktů. Zdroj: Pixabay
Budeme potřebovat:
400 g hladké špaldové mouky,
1 lžičku kypřícího prášku,
150 g cukru,
1 vanilkový pudink,
350 ml ovesného mléka (můžete použít i jiné rostlinné),
75 ml slunečnicového oleje,
špetku soli.
Zvlášť smícháme suché a mokré ingredience. „Mokrou“ směs postupně vlijeme do suché a vypracujeme hladké tekuté těsto. To vylijeme do vymazané formy (nemusí jít nutně o beránka, ale můžete použít i obyčejnou bábovkovou či jakoukoliv jinou). Pečeme na 180°C 50 minut. Pokud do těsta zapíchnete špejli a vytáhnete ji suchou, je beránek hotový.
Po upečení necháme asi 20 minut vychladnout a teprve pak opatrně vyklopíme z formy. Beránka můžeme ozdobit polevou, nejlépe čokoládovou či citronovou. Na čokoládovou polevu nám stačí rozpustit čokoládu (vybírejte tu s certifikací Fair Trade), na citronovou smícháme moučkový cukr s citronovou šťávou do krémové konzistence.
Pak už jsem zbývá beránka ozdobit mašlí, případně mu z hřebíčku vyrobit očka a může na stůl!
