Alarmující statistiky burcují k jednání zákonodárce i velké společnosti po celém světě. Blahobyt západního světa a modernizace našeho životního stylu totiž postupně způsobily prudký nárůst spotřeby energie. Jejím zdrojem jsou však stále s velkou převahou fosilní paliva jako uhlí či ropa – v roce 2019 generovala dokonce 84 % celosvětové energie. Využívání fosilních paliv je však jedním z klíčových faktorů rostoucího množství emisí skleníkových plynů, které přispívají ke globálnímu oteplování.
Řešení a nástroje, jejichž existenci 5G sítě umožňují, mají potenciál snížit světovou hladinu emisí skleníkových plynů o 20 % do roku 2030. Cílem Evropské unie je snížit tyto emise do konce desetiletí o 55 % oproti hodnotám z roku 1990, nové technologie tak mohou významně pomoci. Chytré senzory, měřiče a energetické sítě nám umožňují v reálném čase zjistit, kde je potřeba energii přidat, ubrat, či zcela zastavit její přísun. Tomu se nové sítě snáze přizpůsobí i vzhledem ke své vyšší energetické elasticitě. Energii ovšem redukují již samotné základnové stanice 5G. Jejich vylepšená konstrukce nepotřebuje chladící zařízení, čímž spotřebuje méně energie. Ve srovnání se 4G je tak přenos dat energeticky úspornější o 90 %. Nové sítě tudíž přenáší mnohonásobně více dat za použití zlomku původní energie.
Nadechnout se ve městě
Sítě nové generace ale mohou k čistému vzduchu pomoci i jinak. Už od roku 2017 vede Helsinská univerzita projekt MegaSense, v rámci kterého využívá nejnovějších technologií IoT k mapování ovzduší ve městě v reálném čase. Data posbíraná z monitorovacích zařízení vzájemně propojených prostřednictvím 5G ke cloudu umožňují zástupcům města i občanům vhled do aktuální situace, ale především dostatek dat k jejímu vyhodnocení a prostor k návrhu inovativních řešení například v dopravní infrastruktuře. V případě velkého znečištění bude možné z minuty na minutu uzavřít danou část města pro nákladní vozy nebo posílit zastoupení sdílených kol či koloběžek. O čistší vzduch se mohou zasadit ale i bežní občané – ráno se kdokoliv může podívat na aktuální stav ovzduší například v okolí kanceláře a rozhodnout se, zda-li do práce pojede autem, veřejnou dopravou či třeba na kole.
Právě chytrý management veškeré dopravy za použití IoT a umělé inteligence je základním stavebním kamenem budoucích inteligentních měst a ve svém národním plánu na implementaci a rozvoj sítí 5G v České republice s ním počítá i Ministerstvo průmyslu a obchodu. Plynulost dopravy umožněná systémem chytrých semaforů, čidel a monitorovacích i navigačních zařízení, které v reálném čase reagují na dopravní situaci ve městě, ušetří nejen čas řidičům a cestujícím, ale zejména pomůže snížit množství výfukových plynů generovaných auty stojícími v zácpě, na křižovatce či při hledání parkovacího místa. Čistý vzduch pro obyvatele měst je tak díky technologiím již téměř na dosah.
