TEST: Renault Austral nečeká nic lehkého, ale je připraven

Přiznám se, že francouzské vozy jsou pro mě mnohdy hezké navenek, ale chvíli mi trvá navyknout si na design palubní desky, umístění tlačítek či ovládání infotainmentu. V tomto případě je třeba říci, že Renaultu se podařilo vyrobit auto takřka německého střihu. S decentním, ale líbivým vzhledem a uživatelskou přívětivostí.

Mistr odkládacích prostor. Ale má přepáčkováno

Designově je Austral dost kompaktní a působí svěže. V testovaném případě byl k dispozici nejvyšší výbavový stupeň Iconic Esprit Alpine s příplatkovou (22 000 Kč) modrou metalízou Iron. Měl také dvacetipalcová kola či barevně zvýrazněné blatníky a černá zrcátka.

ČTĚTE TAKÉ: LPG překvapivým pohonem budoucnosti? Dacia slibuje výrazně nižší náklady i emise

Řidiče uvítá sportovní volant, prošívaný v barvách francouzské trikolory (podobné národní symboliky najdete ve voze mimochodem více), který je ne úplně oblý, což působí sportovně, ale zároveň to neruší a řidič nemá zbytečně pocit, že řídí sporťák. Což neřídí. Ale konkurence to tak mnohdy také má. Jedinou nepříjemností je lesklá černá ploška, která se táhne od středu volantu k jeho spodku. A je konstantně upatlaná.

Renault Austral Zdroj: Bart Běhal

Otazníky vzbuzují tři páčky po pravé straně volantu. Jedna na řazení, jedna na stěrače a další na ovládání hlasitosti médií či jejich přepínání. Na to poslední jsem si časem zvykl, ale stále jsem toho názoru, že nejsnazší je, když je obojí přehledně umístěno na volantu. No a ty zbývající dvě? Prostě se jen připravte, že občas tam místo zpátečky hodíte stěrač. A že vás to zaskočí. Ale zvyknete si vlastně hodně rychle.

Napojení 12“ obrazovky infotainmentu na digitální kokpit je nenásilné a neničí tak vnitřní ergonomii vozu. Jedinou malou vadou bylo, že je třeba se k obrazovce natahovat, protože je vzdálená. Praktičnost jí ale nelze upírat. Grafické zpracování navigace je špičkové a působí až prémiově. Vše fungovalo rychle, jen párování s mobilním telefonem bylo občas lehce s otazníkem. Hlasitost si skákala nahoru/dolů a jednou bylo třeba systém úplně resetovat. Na druhou stranu kolegům se to v jiném australu nestávalo, možná zkrátka jen náladový kus…

Jinak nechybí samostatná tlačítka na klíčové funkce, včetně vypínání start-stop systému. Zajímavá, a navíc pěkná je opěrka zápěstí.

Je hezkým odkladovým prostorem pravé ruky pro každého řidiče, který díky předchozím návykům na manuální řazení nemá ruku kam odložit, navíc se pod ní ukrývá odkladová plocha. Další, tentokrát otevírající se do obou stran, je hned za ní a překvapí svou objemností. V klidu do ní schováte dvě půllitrové lahve. Obecně je kvalita zpracování všech materiálů vysoká.

Sedadla jsou příjemně tuhá a pohodlná. I díky sportovnímu tvarování. Zasloužila by ale podstatně silnější boční vedení, při ostřejším zatočení nedrží tělo úplně podle představ a zbytečně to pak vypadá, že má vůz houpavý podvozek. Sedí se celkem vysoko a vše působí dost bytelně.

Renault Austral Zdroj: Bart Běhal

Zadní sedadla jsou posuvná, což nemá vliv jen na pohodlí pasažérů, ale pochopitelně i na zavazadlový prostor. Ten nabízí minimálně 490 litrů, ale zvětšit se dá posunutím téměř o dalších 100. Tady také porovnání s konkurencí.

Pohodlná a tichá jízda s dostatkem síly

Papírově člověka moc nenadchne, že celkem velký rodinný vůz s vysokým odporem vzduchu pohání jenom třináctistovka, jízdně to naštěstí i díky nízké hmotnosti pouhých 1,5 tuny není vůbec špatné. Vlastně naopak. Zážehový přeplňovaný čtyřválcový mild-hybrid nabízí 116 kW – tedy zhruba 158 koní – a k tomu točivý moment 270 Nm. Od pohledu to vypadá, že pod kapotou je poddimenzovaný uřvaný motor, kterých je v posledních letech na trhu mnoho, ale to znovu není pravda.

Jednotka je ukázkově tichá, a to i přesto, že je vybavena bezstupňovou převodovkou CVT. Tu znají řidiči například z modelů značky Toyota, kde se vyznačuje chvílemi až obtěžujícím zvukem vysokých otáček, během které člověk neustále čeká na přeřazení, ke kterému ale nikdy nedojde. Renault to vyřešil tak, že si auto pomocí virtuálních převodových stupňů řadí jen tak naoko.

Ale zvuk simulující tradiční převodovku i tak uslyšíme maximálně při ostrém sešlápnutí pedálu plynu či v hodně vysokých rychlostech. Ale i tak pouze občas. Chod je skutečně velmi kultivovaný a Austral je uvnitř perfektně odhlučněný. Pohodlná a tichá jízda je devízou vozu i na rozbitých českých silnicích.

No a mild-hybrid? Mild-hybrid je prostě mild-hybrid… Akumulátor má kapacitu 0,15 kWh, jeho výpomoc při jízdě zaznamená asi jen hodně velký profík, ale pozná se to hlavně dobrou reakcí na plyn.

Podvozek je trochu měkčí, při rychlejších změnách směrů mírně houpavý, ale nic co by v řidiči způsobovalo pocit nejistoty. V běžných zatáčkách drží pevně. Žádoucí byla i spotřeba, dálniční pohyb okolo rychlosti 130 km/h zvládá bez větších problémů za 8 litrů a není třeba Austral nijak šetřit. Většinou se stejně nechce, vůz je totiž celkem živý.

Renault Austral Zdroj: Bart Běhal

Co jsem cenil na množství asistentů, byla hlavně jejich nenásilnost zasahování do jízdy. Nikdo se nechce prát o volant nebo dokola poslouchat zbytečná ublikaná varování. Austral kontroluje a nechává si vše tak nějak pro sebe, to je příjemné.

Vstupovat v současné době na trh s vozy SUV je asi stejně snadné jako přijít s myšlenkou výroby nového energetického nápoje. Kdo chce uspět, musí většinou překvapit. Renault nepřekvapil, ale přichází s velmi dobrým produktem. Za první dva měsíce tohoto kalendářního roku se ho prodalo 19, tohle číslo ale poroste. A tady je také ceník.