Tichý zabiják. Zákeřnou chorobu má po třicítce třetina mužů, ukazuje studie

Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst

  • Ateroskleróza trápí už lidi mezi 18 a 29 lety.

  • Po třicítce má plak v tepnách přes třetinu mužů.

  • Proč se nemoc rozvíjí desítky let bez příznaků?

  • U žen se tempo poškození cév zrychluje až později.

Více

Přestože si většina lidí spojuje srdeční onemocnění spíše s vyšším věkem, nová rozsáhlá studie, publikovaná v časopise New England Journal of Medicine, ukazuje, že proces, který později vede k infarktu či mrtvici, v našich tepnách může probíhat už mnohem dříve. Vědci odhalili známky aterosklerózy neboli kornatění tepen dokonce už u lidí ve věku mezi 18 a 29 lety. S přibývajícím věkem přitom množství plaku v tepnách výrazně narůstalo.

Pro zdravého mladého člověka je srdeční infarkt obvykle velmi vzdálenou hrozbou. Pokud má normální krevní tlak, jeho cholesterol není výrazně zvýšený a nemá ani další rizikové faktory, může se proto zdát, že na prevenci kardiovaskulárních onemocnění je ještě dost času.

ČTĚTE TAKÉ: Detaily nálezu dítěte v popelnici na Semilsku. Tělíčko našla kolemjdoucí, co viděli místní?

Zmíněná studie ale upozorňuje na pravý opak. Výzkumníci zkoumali 16 808 dospělých ve věku 18 až 70 let z Dánska a Španělska. Ani jeden z nich do té chvíle neměl diagnostikované srdeční onemocnění.

Zaměřili se na tepny zásobující srdce a také na cévy na krku a v nohou. Výsledky ukázaly, že známky aterosklerózy, tedy ukládání plaku do stěn tepen, mělo více než 57 procent účastníků s kompletním vyšetřením.

Plak měli i lidé kolem dvaceti let

Překvapující však je, že ateroskleróza nebyla problémem pouze starších sledovaných. Vědci ji zaznamenali i u lidí od 18 do 29 let. V této věkové skupině mělo plak 8,7 procenta mužů a 6,7 procenta žen.

U lidí po třicítce byl pak rozdíl ještě výraznější. Zjistitelný plak mělo 34,6 procenta mužů, tedy více než každý třetí. U žen šlo o 21,3 procenta.

Muži podle výsledků tak začínají plak v tepnách hromadit dříve, podle vědců jde o „náskok“ přibližně pět až deset let. U žen se proces rozbíhá později, ale ve středním věku se jeho tempo pro změnu výrazně zvyšuje.

Ve věku 60 až 70 let už byla ateroskleróza velmi běžným nálezem. Bez jediného zjistitelného plaku zůstalo pouze 1,9 procenta mužů a 8,1 procenta žen.

S věkem navíc nešlo jen o to, že přibývalo lidí s aterosklerózou. Plaky se objevovaly ve stále větším počtu tepen a jejich celkové množství rostlo.

Ateroskleróza vzniká postupným hromaděním tuků, cholesterolu a dalších látek ve stěnách tepen. Vytvářejí se takzvané plaky, které mohou postupně zužovat prostor pro proudění krve.

Problém může nastat ve chvíli, kdy plak praskne. Tělo na jeho povrchu může vytvořit krevní sraženinu, která tepnu ucpe, a výsledkem pak může být infarkt nebo mrtvice.

Užitečný objev pro prevenci

Samotný proces ale může probíhat dlouhá desetiletí bez jakýchkoli příznaků. „Považovali jsme to za potíž lidí ve středním věku, a to byl problém,“ citoval web National Geographic ředitele preventivní kardiologie na Southwestern Medical Center při Texaské univerzitě Amita Khera.

„Desítky let jsme odhadovali kardiovaskulární riziko na základě faktorů jako tlak či cholesterol. Tato studie ukazuje, že můžeme jít o krok dál a odhalit onemocnění přímo, desítky let předtím, než způsobí infarkt nebo mozkovou příhodu,“ dodal také kardiolog Borja Ibáñez.

Vědci sice upozorňují, že samotný nález plaku ještě neznamená, že člověka v budoucnu čeká infarkt. Některé plaky mohou zůstat stabilní po mnoho let. Jiné ale mohou postupně růst a později omezovat průtok krve či prasknout. Spíše ale varují před tím, že zdraví tepen je dlouhodobá záležitost.

V další fázi projektu se tak chtějí vědci zaměřit na otázku, zda prevence přizpůsobená výsledkům zobrazovacích vyšetření dokáže rozvoj aterosklerózy účinněji zpomalit.

MOHLO VÁM UNIKNOUT: Uprchlý podnikatel Viktor Kožený měl mrtvici. „Pirát z Prahy“ se zotavuje na Bahamách