Krvavé noci: Brutální popravy českých odbojářů. V Berlíně po 82 letech zazní jména obětí
Trvalo to 82 let. V někdejším nacistickém vězení Plötzensee v Berlíně budou konečně nahlas přečtena jména popravených z řad českých odbojářů, kteří nepřežili takzvané Krvavé noci ze září roku 1943. Hromadnou vraždu zosnovanou nacisty, jež byla zběsilou odpovědí totalitního Německa na bombardování Berlína britským královským letectvem. Zazní 123 jmen.
Touha po mstě i krvi. Na poslední veřejnou popravu v Praze přišlo 30 tisíc diváků
Oběšení protektorátního náměstka pražského primátora Josefa Pfitznera sledovaly před 80 lety tisíce občanů, včetně školáků. „Ortel nad zrádcem vykonán před tvářemi 30 000 lidí dvě hodiny po rozsudku,“ informoval o popravě deník Svobodné slovo. Poprava proběhla 6. září 1945 v 18 hodin a 30 minut, šibenice stála na dnešním náměstí Hrdinů u budovy pražského vrchního soudu. Tehdejší zájem Pražanů o veřejnou popravu státní orgány nemile překvapil. „Následná poprava K. H. Franka už se proto odehrála ve dvoře pankrácké věznice. A jen pro vybrané publikum, které dostalo vstupenky,“ říká pro CNN Prima NEWS historik Jan B. Uhlíř, přední odborník na dějiny protektorátu.
Máš smůlu, umřeš, řekl Vocásek před vraždou. Kdo je nejstarší český „doživoťák“ s IQ 77?
Za dvojnásobnou vraždu a jeden pokus měl dostat trest smrti. Nejpřísnější trest byl soudem stanoven na prosinec roku 1989, jenže dějiny rozhodly jinak. Nový prezident Václav Havel trest pro Zdeňka Vocáska pozastavil a v srpnu 1990 se poprava změnila na doživotí. A nyní má dokonce šanci, že se po 38 letech dostane na svobodu. Kdo je muž, který v novodobé historii Česka nejdéle „sedí“ a jemuž naměřili IQ 77?
Horáková ho neznala, popravili je společně. Oběšený Buchal byl trochu podivín a ctil Lenina
Společně s Miladou Horákovou byl ráno 27. června 1950 popraven i 37letý Jan Buchal z Ostravy. „Buchal byl trošku poblázněný naivista, který psal zásadní revoluční prohlášení na všechny strany a vážně plánoval americký armádní výsadek v prostoru ostravského letiště. Vše dělal v dobré víře, ale spoustu lidí svou neopatrností přivedl do neštěstí,“ přemítá nad jeho osudem historik Petr Šimíček. V protikomunistických prohlášeních Buchal často míchal hrušky a jablka. Vyzýval Západ k vojenskému zásahu, ale zároveň ctil Lenina a používal ostře antisemitskou rétoriku.