Zemřel pensylvánský řezník George Banks. Povraždil 13 lidí, včetně svých pěti dětí
V září 1982 zastřelil George Banks v Pensylvánii 13 lidí. V té době to byla jedna z nejhorších masových střeleb v historii Spojených států. Pět obětí navíc byly jeho vlastní děti. Jeden z nejhorších masových vrahů v americké historii zemřel v neděli ve vězení v Collegeville v Pensylváni, kde si odpykával doživotní trest, jelikož soud rozhodl, že není způsobilý k trestu smrti. Bylo mu 83 let. Informovalo o tom pensylvánské ministerstvo spravedlnosti, příčinou byla rakovina ledvin, uvedla podle webu The New York Times koronerka okresu Montgomery Janine Darbyová.
Chladnokrevně ubodal Ukrajinku, schizofrenikovi hrozí trest smrti. Podle rodiny neměl být volný
Muž, který 22. srpna ve vlaku v Severní Karolíně pobodal třiadvacetiletou ukrajinskou uprchlici Irynu Zarutskou, může skončit v cele smrti. Nešlo totiž o jeho první násilný trestný čin. Ve středu byl obžalován takzvanou velkou porotou a s přihlédnutím k bohaté trestní minulosti by mohl dostat nejvyšší trest. Už v roce 2015 byl odsouzen za ozbrojenou loupež. Vrahova sestra vypověděla, že Decarlos Brown neměl na svobodě kvůli svému zdravotnímu stavu co dělat.
Černá kronika SSSR: Znásilnění, které se vymykalo brutalitou i cynismem pachatelů
Zatímco Sověti budovali vládu proletariátu, ulicím sovětských měst už vládl lumpenproletariát. Případ hromadného znásilnění Ljubov Bělovové v Leningradě roku 1926 se ale vymykal i tomu, na co byla policie zvyklá. Vymykal se brutalitou pachatelů, jejich cynismem u soudu a nakonec i exemplárními tresty, které dostali. Byl to signál, že sovětská moc už nebude násilí v ulicích tolerovat a že znásilnění od tohoto okamžiku bude patřit mezi nejzávažnější zločiny. Podle místa, kde se zločin stal, kauza dostala název Čubarovský případ.
Krvavé noci: Brutální popravy českých odbojářů. V Berlíně po 82 letech zazní jména obětí
Trvalo to 82 let. V někdejším nacistickém vězení Plötzensee v Berlíně budou konečně nahlas přečtena jména popravených z řad českých odbojářů, kteří nepřežili takzvané Krvavé noci ze září roku 1943. Hromadnou vraždu zosnovanou nacisty, jež byla zběsilou odpovědí totalitního Německa na bombardování Berlína britským královským letectvem. Zazní 123 jmen.
Touha po mstě i krvi. Na poslední veřejnou popravu v Praze přišlo 30 tisíc diváků
Oběšení protektorátního náměstka pražského primátora Josefa Pfitznera sledovaly před 80 lety tisíce občanů, včetně školáků. „Ortel nad zrádcem vykonán před tvářemi 30 000 lidí dvě hodiny po rozsudku,“ informoval o popravě deník Svobodné slovo. Poprava proběhla 6. září 1945 v 18 hodin a 30 minut, šibenice stála na dnešním náměstí Hrdinů u budovy pražského vrchního soudu. Tehdejší zájem Pražanů o veřejnou popravu státní orgány nemile překvapil. „Následná poprava K. H. Franka už se proto odehrála ve dvoře pankrácké věznice. A jen pro vybrané publikum, které dostalo vstupenky,“ říká pro CNN Prima NEWS historik Jan B. Uhlíř, přední odborník na dějiny protektorátu.
