V úterý v devět hodin a pět minut se Turecko jako každý rok na dvě minuty zastavilo. Připomnělo si tak úmrtí prezidenta Atatürka, zakladatele samostatného Turecka. Ten je přitom, na rozdíl od současného prezidenta Erdogana, považován za hlavu státu, která zemi přiblížila Evropě. Prosazoval i sekularizaci.
Vše včetně dopravy se v Turecku pravidelně zastavuje přesně v čas, kdy první Turecký prezident Mustafa Kemal zvaný Atatürk zemřel, a celou zemí se rozeznívají sirény. Na letošek připadá 82. výročí jeho úmrtí, zemřel 10. listopadu 1938 ve věku 57 let. Stále je vnímán jako národní hrdina, politika současného prezidenta Erdogana je však odlišná.
Hlavní ceremoniál proběhl jako každý rok v Atatürkově mauzoleu v Ankaře, kde jsou uloženy jeho ostatky od roku 1953. Památku prvního tureckého prezidenty přišli uctít čelní státní představitele včetně současného prezidenta Recepa Erdogana. Mauzoleum je otevřeno i pro občany. Očekává se, že tisíce lidí navštíví také palác Dolmabahçe.
#Turska obilježava 82. godišnjicu smrti Mustafe Kemala Ataturka, osnivača savremene Republike - mauzolej posjetio predsjednik Turske #RecepTayyipErdogan#MustafaKemal #ATATURK https://t.co/BvCHd8IL7k pic.twitter.com/2A2MLIvoVr
— Anadolu BHSC (@aa_balkans) November 10, 2020
Připomínka Atatürkova výročí bude jako každý rok velkolepá koronaviru navzdory. V hlavním městě lidé například zformují šest a půl kilometru dlouhý lidský řetěz, budou však muset dodržovat dvoumetrový rozestup a nebudou se moci držet za ruce. Ve městě Muratpasa se bude na náměstí o Atatürkovi promítat dokument a skupina potápěčů rozevlaje turecké vlajky v Marmarském moři.
Velkolepost oslav odpovídá heroizaci Mustafy Kemala. Ten bývá na portrétech vyobrazován jako bájný hrdina spíše než jako státník. Stylem mohou připomínat budovatelské obrazy. Současný režim stále udržuje Atatürkův kult, přestože Erdoganova politika se od něj odklání.
Náboženský vládce je slabý vládce
Základem ideologie kemalismu je šest principů: nacionalismus, laicismus (nebo sekularismu), republikanismus, etatismus (důraz na roli státu), revolucionismus a populismus. Dnes je porušován zejména sekularismus, vládce, který k udržování své moci potřebuje náboženství, byl podle Atatürka slabý.
Za jeho vlády se v Turecku zrušily náboženské řády i nadace. Náboženství se přestalo vyučovat ve školách a stalo se soukromou věcí občanů. Toto uspořádání se však začalo měnit již od 50. let minulého století, zejména během vlád takzvaných demokratických stran, které původně tvořily opozici vůči kemalistům. Výuka náboženství byla obnovena nejprve jako dobrovolná a poté jako povinná. Turecký stát také nepodporuje jiné náboženství než sunnitský islám.
Dokazuje to mimo jiné současný spor mezi Recepem Erdoganem a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Když se Macron vyjádřil proti radikálnímu islámu, Erdogan mu vzkázal, že by se měl nechat psychiatricky vyšetřit. Macron na ten popud odvolal z Ankary svého velvyslance.
Kemal se také vyslovoval proti imperialismu, nárokování si historických území Osmanské říše a vměšování se do záležitostí jiných států. Podle Kemala mělo Turecko konsolidovat své území, a to i za užití násilí, avšak pouze uvnitř svých hranic.
Atatürk se narodil v roce 1881 v řecké Soluni, která byla tehdy součástí Osmanské říše. Měl vojenské vzdělání a školu dokončil v roce 1902 jako poručík. Díky svým schopnostem ve vojenské hierarchii rychle stoupal, v roce 1911 se vyznamenal, když velel obraně přístavu Tobrúk. Jeho vojenská kariéra pokračovala v balkánských válkách i v první světové válce. Následně dovedl Turecko k válce za nezávislost, která následovala po rozpadu Osmanské říše v prvním světovém konfliktu.
