Unikátní nález v Litoměřicích: Tisíce let starý hrob. Tohle nemá obdoby, říkají archeologové

Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst

  • V Litoměřicích odkryli hrob starý přes 6 000 let.

  • Chlapec měl v hrobě dvanáct nádob a kamennou sekeru.

  • Na místě našli i svatební prstýnek ze 12. století.

  • Jaké další poklady skrývá historické návrší?

Více

Archeologové objevili v Litoměřicích doklad neolitického osídlení Dómského pahorku. Na dohled od biskupské rezidence našli hrob starý přes 6 000 let s kosterními pozůstatky patnáctiletého chlapce, zbytky domu či svatební prstýnek z 12. století a další cenné předměty. O nálezech informovalo na webu Biskupství litoměřické.

Návrší nad řekou Labe patří k nejstarším osídleným lokalitám v Litoměřicích. „Nejstarší osídlení potvrzují nálezy z období neolitu, to znamená prvních zemědělců, kultury s vypíchanou keramikou, která je pojmenovaná podle typické ozdoby keramiky. Hovoříme tu o období nějakých 3 500 let před Kristem,“ uvedl vedoucí týmu archeologů Milan Sýkora.

ČTĚTE TAKÉ: Druhá polovina prázdnin ve znamení veder. Výhled počasí na srpen odhaluje i množství deště

Unikátním nálezem je hrob, v němž bylo kromě pozůstatků jedince mužského pohlaví ještě 12 nádob, z nichž některé se dochovaly ve skvělém stavu. „U sebe měl také broušenou kamennou sekeru. V keramice jsou zlomky kostí, o nichž nevíme, jestli je to pozůstatek žárového pohřbu nebo obsahuje nějaké další milodary,“ uvedl Sýkora. „Takto vybavený hrob ve střední Evropě v podstatě neznáme,“ řekl.

Nález podrobí archeologové průzkumu stejně jako obsahy nádob. Vše po zpracování zamíří do stálé expozice litoměřického muzea. S biskupstvím jsou archeologové domluvení, že po skončení průzkumu připraví společně výstavu.

Průzkum prováděli archeologové přímo na náměstí, kam až zasahovalo hradiště založené Boleslavem I., které vybudoval jako opěrný bod Přemyslovců na severu Čech. Teprve později zde Soběslav I. založil i kapitulu. Ve výkopu před proboštstvím nalezl Sýkora se svými spolupracovníky pozůstatky několika typů staveb a konstrukcí převážně ze dřeva. Kromě toho se podařilo objevit závaží z tkalcovských stavů a mince. Cenný je podle archeologů i nález zbytků domu z období kolem roku 1200, který vyhořel, nebo svatební prstýnek z 12. století. „Je bronzový, tvoří jej pásek a na něm jsou dva kruhové terčíky zdobené rostlinnými motivy spojené čtvercovou destičkou, na níž je vytepaný kříž,“ uvedl Sýkora.

Práce prlzkum nezdržel

Práce na Dómském náměstí a zahradě archeologický průzkum nezdržel. „Vše běží podle harmonogramu,“ řekl mluvčí biskupství Jiří Nývlt. Zahrada za zdí a věží katedrály se po revitalizaci otevře lidem. Přestárlé stromy nahradí nové, dělníci doplní cesty, zeleň a vodní prvky. Nová kašna bude v centrální části náměstí u velkých lip a další bude v zahradě. Odborníci obnoví kašnu ve zdi, která tam dříve byla.

„Vodu do kašen přivedeme podle někdejších osvědčených způsobů, budeme shromažďovat dešťovou do zásobníků a v nich bude osazena současná technologie na přečerpávání,“ řekl Nývlt. Práce za téměř 60 milionů korun jsou naplánované na dva roky, skončit by měly do začátku zimy 2027. Projekt získal podporu z EU.

MOHLO VÁM UNIKNOUT: Hradecký Stonehenge je v ohrožení. Tisíce let staré stavby může zničit silnice k nákupní zóně