Všechny občany mohu ubezpečit, že Česko nebude přijímat žádné migranty, kteří sem nepatří. V rozhovoru pro Frekvenci 1 to řekl ministr vnitra a předseda STAN Vít Rakušan. Podle něj se jako Evropa musíme soustředit hlavně na obranu vnější hranice a co nejméně obtěžovat lidi uvnitř Schengenu.
Rakušan se dle svých slov má 30. května setkat v Praze se svým německým protějškem, s nímž chce projednávat i migraci. „Mohu všechny ubezpečit, že Česká republika nebude přijímat nikoho, kdo sem nepatří. Pokud někdo Českem prochází, ale nejedná se o ilegálního migranta, nýbrž třeba o příslušníka cizího státu, který má u nás povolení k pobytu, ale v Německu ne, tak toho logicky přijmeme,“ řekl Rakušan v rozhovoru pro Frekvenci 1.
ČTĚTE TAKÉ: STAN rozjel kampaň videem postižených trojčátek. Nebudeme vysílat zlo, vzkazuje Rakušan
Jedním z dalších témat, které bude na stole, jsou zpřísněné kontroly na česko-německých hranicích. „Němci nyní více kontrolují auta. Konzultoval jsem to s policejním prezidentem, který volal na jednotlivé hraniční přechody. Ti mu řekli, že Němci sice těch aut staví víc, ale nevede to k tomu, že by se tam tvořily nějaké kolony,“ uvedl Rakušan.
Cílem setkání bude podle Rakušana také vyslat signál, že Evropa je jednotná v obraně svých hranic proti ilegální migraci. „Jsem v pravidelném kontaktu s německým ministrem vnitra a posílal jsem mu články, které vycházejí v Česku. Řekl jsem mu, ať ukážeme, že tohle je naše společné tažení proti ilegální migraci. Musíme být tvrdí hlavně na vnější hranici, ale snažme se co nejméně obtěžovat lidi, kteří jsou uvnitř Schengenu a jezdí třeba za prací,“ dodal Rakušan.
Kritika kvůli migračnímu paktu
Vít Rakušan se v minulých dvou letech stal terčem kritiky ze strany opozice, ale i některých představitelů vládních stran kvůli migračnímu paktu, který v dubnu minulého roku schválili europoslanci. Asi nejdiskutovanějším bodem dohody je Nařízení o azylu a migraci (AMMR). Zemím, které budou nejvíce zatíženy migrací, by ostatní země měly pomoci buď přijetím migrantů, nebo finančně.
Součástí je i výjimka pro státy, které čelí významnému migračnímu tlaku, jako například Česká republika, která přijala velký počet ukrajinských uprchlíků. V AMMR je ale také stanoveno, že Evropská komise bude každý rok vyhodnocovat situaci a zjišťovat, které země jsou pod jakým tlakem. Nejedná se tedy o výjimku pro Česko, o níž ministr vnitra dříve hovořil, nýbrž o širší mechanismus.
Neexistující výjimka pro Česko
Toho si loni v dubnu povšiml například i bývalý ministr financí Miroslav Kalousek. „Našel jsem si čas a nastudoval jsem si ‚migrační pakt‘. Není pochyb, žádná mandatorní výjimka pro ČR tam není. Nechci to lacině kritizovat, možná nešlo dojednat nic lepšího. Možná je tenhle kompromis lepší než nic. Nesmířím se ale s tím, že nám o tom naši přední politici lžou,“ napsal tehdy Kalousek na síti X.
K tématu se později na X vyjádřil i sám Rakušan. „Výjimka pro státy nadměrně zatížené migrací v migračním paktu je, a to v článcích 9, odst. 3 xv, 11 a 61. Je určena například pro státy, které mají dnes na svém území veliký počet ukrajinských uprchlíků, jako jsou Česko, Polsko nebo Pobaltí,“ napsal ministr vnitra a dodal, že debatu o migračním paktu podle něj naplno ovládl populismus.
Rakušanovi ale oponoval i europoslanec z vládní KDU-ČSL Tomáš Zdechovský, podle kterého si ministr vnitra pakt pořádně nepřečetl. „Ano, kvůli vysokému počtu ukrajinských uprchlíků máme dočasnou výjimku, ale za dva roky (až pakt vstoupí v platnost) to může být jinak. Ukrajinci se mohou vrátit a my budeme muset být ‚povinně solidární‘. Nehledě na to, že když bude velká migrační vlna (a to bude), tak na nás bude vyvíjen mnoha způsoby enormní tlak, abychom migranty přijali. V tom je ten ďábel ukrytý v detailu,“ napsal Zdechovský na X.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: ANO bude snižovat daně, tvrdí Schillerová. Zmínila konkrétní návrh i „syčení kobry“
